Moravský kras - ( Retro 1984) - 2.část

Středa 25.7.

Po snídani v adamovském bufetu sme sa domorodců zeptali, gde tady majů kúpaliště. Světe - zboř sa !! Oni ho tady majú na kopci nad městem a leze sa tam okolo paneláků a bloku" Hradčan" tolikýma serpentýnami, že sa to ani spočítat nedá. Voda sice byla špicovně ledová - taková u nás doma teče z odmrazovanéj ledničky - ale aj tak sme sa všeci okúpali, vymydlili a pod sprchami si umyli vlasiska, ať tady neděláme Valašsku ostudu. Pak sme vyrazili na vlak a přes moc tunelů zme docestovali do srdca Moravského krasu - města Blanska.

Ogaři na autobusáku oblbovali jednu místní krasavicu a ukecávali ju, ať jede s nama, já sem na takové hrátky neměl čas, protože sem nám zjišťovál autobus do Sloupu.

Hneď po příjezdu - aby si to nerozmysleli - sem jich táhl přes dědinu ke skale Hřebenáči a Sloupsko - Šošůvským jeskyňám, které řadím mezi nejpěknější a nejkrásnější jeskyně u nás a chtěl sem, aby jich viděli aj ogaři, než sa ně zas gdesi ožerů... Bylo tu převelice moc lidí a aj cizinců, kůpili sme si lístky a pohlednice a šli na prohlídku. Nevím jak ostatní, mňa nejvíc z jeskyní zaujaly podzemní propasti - z toho tá Nagelova je opravdu špicovní - a takéj to, že sa tu v podzemí léčíja děcka s nemocnýma průduškama.

Po prohlídce idem na náměstí do restaurace na oběd a pak na kůpaliště. Naproti něm je na kopci na lúce veliký pionýrský tábor a zrovna sa z tama ozývá : " Vlajková četo, pozor !!!" Myslím tam majů chudáci děcka dobrů pakárnu !! U kůpaliště, na kerém je aj skluzavka a skokanské můstky, majú stánek s občerstvením. Ogaři sa šli kúpat a já sem zapadl na pivo a přivodil si ve filozofickém rozpoložení mírnů "drbku". Po návratu ostatních sme si přesedli na lavečky ven a ogaři tam sbalili dvě cérky z Brna - Soňu a Evu, keré sem přijely na koloch. Mňa zas pořáď otravovali 2 nezletilé cérčiska - Pavlína a Marcela, šlahaly nás kopřivami - na mňa měly obzvlášť spadené, ale gdyž sem jim kůpil veliků čokoládu, tož daly pokoj a byl sem pro ně Fousáček.

Večér sme si v kempu, gde bylo zakázané stanovat, udělali táborák. Já sem ale seděl 2 hodiny s turistama ze Západních Čech a kromě zážitků z cest zme si vyměnili sériu vtipů ze seriálu " O zlatou mříž". Po návratu za partiů sa šlo chrněti...

Čtvrtek 26.7.

První, co nás ráno vzbudilo, tož byly fanfáry na trubky a řev naproti z pionýrského tábora : " Budíček !!! Pionýři budíček !!!!!!!"

Všeci zme mocně klnúc vstali, ale při pohledu na Leoša sme sa moseli smít, protože dotyčný měl hubu napuchlů jak melún !! ( Asi zubní váček, naštěstí ale bez bolesti...) Na náměstí sme poslali Leoša k zubařovi a kúpili si velice výživnů snídaňu : skládala sa z jablečnéj výživy, rohlíků s máslem a se sýrem, zavináčů a papriky a jako zákusek sa podávala ruská zmrzlina. Pak do hospody na pivo a naše cesty sa rozdělily : Vybrál sem si z fondu pětku, nechál zhnilé ogary jejich osudu a já sa vydál sám na túru.( Nepřijél sem sem do Krasu, abych sa enom válal gdesi u vody a glgál pivisko !!!)

Napřeď idu do velikého kopca směr Šošůvka, z tama lúkami a lesem s menšíma skalama na okraj dědiny Holštejna. Za veliků lúků sa vypíná vysoká skala se zříceninami hradu Holštejna, ze kteréj je velice pěkný rozhled. Hrad měl též neblahý osud - založený býl negdy v půlce 13.století a zničený býl už za husitských válek. Daleko zajímavější je veliká a volně přístupná jeskyňa Lidomorna hneď pod zříceninů. Přístup je z lúky, jeskyně má skoro rovné dno, sú tam ale zřícené balvany a kameně ze stropu a původně byla otvorem spojenů s hradem a opravdu slúžila jako děsivé vězení, jak tom ostatně napovídá její název...

Další cesta mňa vede okolo mohutných a skalními bloky posetých propadání Staréj a Novéj Rasovny. Na obuch místoch sa tu voda ztrácá v tajuplných a děsivých ďůrách. Dneskaj už víme, že sa pod obuma místama nacházajů veliké jeskynní systémy, ale v takovém středověku z toho moseli mět lidi dobré bobky !!!! Pak strašně fajn flek v lese se závrtama a sú tady studně, kryté deklama a pod nima mříže a schody dole do hlubiny. Asi tu speleologové zkůmajů propasťovité jeskyně, vedle majú na povrchu aj príma tábořiště.

Pak po silnici pod Ostrov u Macochy a kolem velikého rybníka k Jeskyni Balcarce. Napřeď pivo, protože žízeň je veliká a pak na prohlídku. Jeskyňa je jedným slovem nádherná, pěknější sem zatým neviděl a krásné bylo aj to, že za mňů šli ruku v ruce chap s chlapem a dycky, gdyž sme zahli za roh, tož sa převelice obtúlali a fuj ... líbali !!!

Pak sem vyrazíl na Macochu, cestů velice pěkný pohled na rozlehlé škrapové pole pod Vilémovicemi. Na Macoše 1 Gambrinus, pokochání sa vyhlídků z horního a aj spodního můstku do hlubin naší nejpěknější Moravskéj propasti a pomalu cesta zpět. Vede lesem, ale v jednom místě je ze 100 metrové skaly Koňský spád nádherný výhled do Pustého žlebu - negde pode mňů je umělý vchod do Amatérskéj jeskyně - pak eště kus lesem a su znova ve Sloupu a po chvilce aj mezi ogarama na kúpališti.

Rosťa ně dává foťák, abych vyfotíl jejich skoky do vody a jiné exhibice, Pavlína a Marcela mi pak ukazují hned za obcí príma místo na táborák - na rušení poklidného spánku bláznivými pionýrskými vedoucími už nemáme náladu !!

Večer v hospodě navazujeme se třemi místními domorodkami kontakt a je nám přislíbena jejich účast na táboráku, nakonec tam ale sedíme u ohňa jen my ogaři a ty dvě cérky z Brna a až do půl 4.do rána si vykládáme vtipy....

Pátek 27.7.

Vstáváme už před 10.hodinů a počasí sa nám jaksi pokazilo - poprchá !!

Na snídaňu si vaříme polévku z pytlíka a pak do hospody, gde už počkáme zrovna aj na oběd. Pak návrat do kempu a povinný odpolední spánek a já si pak půjčuju od tých mladých cérek kolo a jedu po polní cestě kus za Sloup až na okraj lesa, gde sa majů nacházat jakési seníky. Seníky tam sice sú - ale bez sena - a navíc je to k nim pěšo tak daleko, že to vůbec nepřicházá v úvahu...

Gdyž sa vrátím za ostatníma, tož sa dovídám, že sa ide na zábavu do Jedovnice !! Nic proti nim - na Macochu sa jim nechtělo a teď je pro ně víc jak 10 km po silnici hračka ?!!!"

Většinu batožin sme naložili cérkám z Brna na kola a pak už to řežem zkratkama po silnici přes Ostrov a okolo Vilémovic až do téj Jedovnice. Už sa šeří a my před dědinů nacházáme veliký stoh a tak do něho skováváme kola a naše batohy a pak už Frrrrrr do dědiny. Napřeď sa stavujeme v hospodě na 1 pivo a Rosťa tam kupuje litr rumu. Pak přicházáme ke stadionu, gde je ten slavný bigbeat. Protože sa eště vybírá vstupné, tož sedíme venku a necháváme kolovat flašku s rumem. Pak nás konečně půšťajú dovnitřku.

Majú tu 2 place - čili parkety k tančení - každý druhý člověk je našrot a hraje tu vynikající poloprofesionální kapela - tož to sú první dojmy. Veselo sme si zaskotačili - zajímavosťů je, že gdyž kapela zahraje nejaký veliký hit a liďom sa to lůbí, tož ho dajů eště raz jako repete a teprv potom hrajů další song. K veliké nelibosti ostatních sem vyzvál na plúžáky Soňu k tanci a tak sem po sadě oblbování radši nechál - nebudem sa přeca kvůli babám na čundru hádat - a navíc mňa čeká stejně jakási kamarádka u nás doma, tož co tady zas blbnu...

Po zábavě návrat do stohu, eště chvilku popíjání a veselé kecání a pak chrupec ...

Sobota 28.7. +Neděle 29.7.

... a ráno nás budí všecky mokro, keré proniká až do morku kostí !!! Venku začalo nad ránem dosť pršat, já mám gatě aj spacák durch mokré - ostatní taktéž a tak sa Eva, já, Míra a Laďa balíme a ideme sa sušit pod střechu do hospody. Čekáme tam rovných 5 hodin !!! - než sa Rosťovi, Soni a Leošovi uráčilo přijít - mezitým sme stihli udělat dosť veliků útratu a po zaplacení zjišťujeme, že nemáme za co jet dom !!!

Cérky sedly na kola a odšlapaly do Brna s tým, že za nama na nádraží přídů a na cestu dom nám peníze pujčíja...

My jedem v 5 hodin busem do Blanska a z tama vlakem do Brna. Na nádraží si dáváme batohy do úschovny a potem sa bez vindry v kapsi moceme po městě, abysme zabili čas a pak na nádru čekáme na cérky. Naštěstí přišly, ale peněz nesú enom tak tak...

Potem následujů jakési nepohody a hádky a Laďa odjížďá vzteklý načerno rychlíkem dom... Před půlnoců odjížďáme aj my ostatní osobákem do Kyjova. Tady chceme přespat v nádražní čekárně na lavkách, ale jakási baba železničářka nám to nechce dovolit a posílá nás do Veselí, tam že sú na to zařízení, jináč že na nás zavolá VB !! Tož co nám zbývá - jedeme...

Gdyž tam přijedeme, tož jakýsi mongol od Ozbrojené stráže železnic - ("Osožák") - kontroluje úplně pokojného ogaru z ciziny aj s jeho kočků, ale gdyž o chvílku pozděj přijede banda ožralých hašišáků ze zábavy a dělajů na nádru bordel, tak žádný "příslušníček" ani nevystrčí nos !!! Tom teda říkám spravedlnosť !!!!! Pokojné ludi fízli otravujů a hašišáků sa bójíja !!!

Další spánek až ve vlaku a budíme sa až skoro před Bylniců. Zadem okolo říky pěšo do Brumova, rozlúčení a rozchod do vigwamů a hneď je po dovolenéj....