Na cestě po americkém jihovýchodě 1
Dobrodružství začíná
Konečně opouštíme nudu každodenního amerického života. Jsme na cestě. Každý s jinými pocity a představami. Nezkušená řidička a průvodkyně, která sebrala veškerou odvahu a vydala se jenom kvůli nám na cestu dlouhou čtyři tisíce mil. (Každým dnem ji za to obdivuji víc a víc). Ze všeho nejvíc si přeje, aby nepršelo. Navigátor, který vůbec netuší, kam jedeme, nás vede na jih místo na sever. A já. To celé je můj výmysl, takže kam směřujeme a co bychom měli vidět, vím moc dobře, protože jsem se půl roku pečlivě připravovala. Byla jsem však ujištěna, že Amerika není vůbec romantická a taková, jakou si ji představuji. Uvidíme. Velké dobrodružství začíná.
Vyjeli jsme z Birminghamu v Alabamě směrem na sever do Tenneessee. Z dálnice Interstate 59 toho zatím není příliš vidět, tak si krátíme čas poslechem pokladů z truhly českého klasika, abychom si nepřipadali v té cizí zemi tak opuštěni. Blížíme se k Chattanooze a překračujeme hranice státu Tenneessee. Kolem nás se začínají objevovat indiánská jména. Obloha je stále černější a začíná pršet. Jedeme dál a ani osvědčený Jára Cimrman nevyloudí na naší tváři náznak úsměvu. Už leje jako z konve a my vjíždíme do bouřky.
Celý týden jsme mohli sledovat meteorologická zpravodajství, která mají svůj samostatný kanál. Také jsme slyšeli výstražné signály, kterými televize upozorňuje na nebezpečí. Máme zastavit, nebo jet dál? Počasí v těchto místech může být opravdu nebezpečné. Bojíme se, ale pokračujeme v jízdě. Jsme teprve v polovině dnešní cesty, takže nám asi nic jiného nezbývá.