Na sever od Hamburku

Prozkoumat rekreační oblast přístavů, otevřených moří a dalekých výhledů Šlesvišska Holštýnska v severní části Německa, jsme se tentokrát vydaly dvě. Přece jenom jsme nevěděly co nás v rozlehlém Hamburku čeká a tak mnohem bezpečnější nám připadalo, vrhnout se do víru velkoměsta a malých přístavů, plných otrlých námořníku, alespoň ve dvou. Ani já ani Renata, jsme nikdy v těchto oblastech nebyly a oblíbené známé proutěné košíky, chránící turisty před studeným větřem na severních plážích, jsme znaly jen z prospektů cestovních kanceláří. Ještě zajímavěji vypadaly pískové duny a otevřené moře s nespoutanými vlnami na rozlehlém Západním pobřeží, ale jak to z pohledu cykloturisty vypadalo doopravdy vám popíšu v následujících řádcích.

Náš výstup cca 50 km před Hamburkem v Büchenu zaručoval, že se v nočních hodinách nebudeme motat neznámým velkoměstem a nalezení cyklostezky bude hračkou. Stačilo držet se kanálu propojujícího Labe s Baltským mořem a nemohly jsme zabloudit. Na této stezce moc cykloturistů nejezdí, tak maximálně pár skalních dálkařů, kteří míří do severských zemí a to nejméně na několik měsíců.Dost často něměským důchodcům závidím, dostatek času a i dostatek peněz na dalekou cestu třeba přes Island a půlku jižní Evropy a pak na podzim zase hezky domů. No nejsou to ideálně strávené prázdniny?

Náš první přístav Lübeck nás nezklamal. Monumentální Holštýnská brána, patricijské domy, zachovalá čtvrť ze 13. století a Radnice, jsou právem chráněny UNESKem. Pak už jen pochopit dobře organizovaný převoz cyklistů pod kanálem oddělujícím město od pobřeží a jste rázem, jak mávnutím proutku v centru rekreační oblasti celého Německa. Pobřeží zaplněné hotely, promenádami, s bezpočetnými stánky a obchody se suvenýry a tisící koši, roztroušenými po pobřeží celého Baltu se střídají s rozlehlými pískovými plážemi a průzračnou vodou, kam oko dohlédne. Tak by se dala charakterizovat celá etapa, až k hlavnímu městu této oblasti Kielu.

Pláže jsou tu čisté a na začátku června, kdy v Německu nejsou prázdniny i poměrně klidné. Pokud nevyžadujete teplotu vody přes 20 °C, pak se i v klidu vykoupete. Kempy jsou si vědomy své dobré polohy a tak je tu oproti vnitrozemí poměrně draho, ale rozdíly nejsou zase tak veliké jako v jiných rekreačních oblastech.

Pokud chcete zažít tep rušného průmyslového přístavu s obřími loděmi směřujícími hlavně na sever, zastavte se v Kielu. Orientace mezi kanály není úplně jednoduchá, ale hlavní cyklostezku lemující baltské pobřeží se nám po čase přece jenom podařilo objevit.

V Eckernfordu, posledním malebném přístavu, opouštíme toto pobřeží a míříme do Schleswigu. Tady rozhodně nepřehlédněte nádhernou starou čtvrť Fischersiedlg Holm s rybářskými domky za biskupským opatstvím. Rázem se ocitnete ve středověku i s malým dřevěným kostelíkem na návsi a domečky jako pro panenky. Ve skutečnosti tu život rybářů nebyl jednoduchý a jistě poznamenaný střídajícím se bojem o nadvládu nad tímto územím mezi Dány a Němci.

Přejezdem na Západní pobřeží Severního moře s malými přístavy Husum a Büsum, jejich muzei s nádhernými exempláři lodí, mapující mořeplavbu několik století nazpět, dovolenková idilka končí. V St. Peteru se možná po několika kilometrech pochodu pískem a mořskými řasami dostanete na chvíli opět k moři, ale tak nějak jinému. Na rozlehlých pastvinách se pase tisíce a tisíce ovcí, prostě ovce kam se podíváš, před kolem za kolem a pod kolem jejich exkrementy. V dáli zahlédnete typický pruhatý maják, který ná k vlastnímu moři ještě dost daleko. Možná, že jsme neměly štěstí na příliv, ale ten jsme nezahlédly ani ráno ani večer i když jsme časy přílivů často studovaly. Písečné duny se občas objevily, ale jen vzácně, tento kraj je prostě nejvíce zaslíben ptákům a obrovské národní parky chránící všechny ptačí druhy by jistě zaujaly hlavně ornitology.

Pokud chcete vidět obrovské námořní lodě a opět nasát atmosféru dálek, je nutné se přesunout do delty Labe do Brunsbütlu nebo přímo do předměstí Hamburku, Wedelu. Dlouho do noci se dá sedět na břehu řeky a pozorovat obrovské lodě zavalené kontejnery, které se přesouvají jen kousek od břehu. Drsné severní počasí často vykouzlí i dramatické mraky, které budí ve vaší fantazii sny o dalekých plavbách.

Do historie mořeplavby a života námořníků se ještě chvíli můžete vrátit na předměstí Hamburku, při průjezdu starými hanzovními čtvrťmi, než se definitivně ocitnete v moderním velkoměstě s lesem jeřábů, změtí lodí všech velikostí a vysokých mrakodrapů na obzoru. Centrum města žije rušným životem, Radnice i měšťanské domy nezapřou bohatství tohoto města a jeho bohatou historii. K turisticky velmi oblíbeným patří i vykřičená čtvrť blízko nádraží Altona, kde ještě pořád žijí noční podniky svým svérázným životem. Zajímavé festivaly se střídají v tomto rušném městě jeden za druhým a chvíli ve vás vzbudí pocit, že by nebylo špatné zase se do tohoto rušného, upraveného a přívětivého města zase někdy vrátit.

Celá etapa měří cca 700 km a pro nás suchzemce má své neopakovatelné kouzlo. Nikdy nás neomrzí obdivovat nekonečné dálky spojené s cestami do neznáma a prostor, který v naší stísněné střední Evropě tolik chybí.