Na sever za dalšími rozhlednami - 4. den - dopoledne: Charvatce - vyhlídková věž hasičské zbrojnice; Jabkenice - muzeum B. Smetany, kostel Narození Panny Marie s dřevěnou zvonicí

Tady  v Dolanech nad Vltavou na břehu Vltavy, kam jsme večer dorazili, se spalo krásně. Byl tu klid, k ránu v autě teplota klesla na 16 stupňů. Nedaleko jsou koleje, vlaků jezdí dost, ale nerušily ani večer. To předcházející dvě noci letadla dělala větší kravál a ani ty nás v noci nerušily.

Dnes je zataženo, občas vykoukne sluníčko. Máme v plánu přejezdový a poznávací den. Ota asi bude mít co dělat, aby nachodil svých denních 6000 kroků.

Snídáme, tentokrát v klidu piji i svojí ranní kávu. Občas proběhne sportovec nebo místní přijdou venčit psy. Dokonce po Vltavě jezdí nákladní lodě, ale náklad nevezou. Jsou prázdné. Aspoň máme nějaké zpestření.

 

Vyjíždíme skoro v 11 hodin. Pokračujeme dál na sever. V obci Vepřek se jedeme podívat k Vltavě. V červnu před 12 lety (to je hrozné, jak to letí) jsme tady přespali, ale když jsme sem chtěli před pár lety opět zajet, stavěli nový mostek, vše bylo rozkopané, k řece se zajet nedalo. Chceme zjistit, zda je to stále průjezdné k řece. Někdy se hodí osvědčené spací misto.

K řece jsme se dostali bez problémů, stejně jako minule tam byli rybáři. Asi je to jejich oblíbené místo. Přespat by se zde určitě nechalo.

 

Teď nás čeká skoro hodinový přejezd východním směrem. Během něho se chceme zastavit v Mělnickém Vtelně v pivovaru Neuman. Tady mají dobré pivo a vždy bylo za příjemné ceny. Navíc k této oblasti mám vřelý vztah. V nedaleké Radouni jsem trávila léto u babičky a sem jsem často chodila nakoupit nebo na poštu. Jenže zjišťujeme, že mají v pondělí a v úterý zavřeno. Škoda.

Náš hodinový přejezd končíme v Charvatcích, kde je od r. 2020 rozhledna - vyhlídková věž hasičské zbrojnice. V letech 2019 - 2020 byla na návsi postavena nová hasičská zbrojnice. Stojí na místě původní 100 let staré zbrojnice, která již nevyhovovala současným podmínkám. Její součástí je 14,3 m vysoká hasičská věž na sušení hadic, která zároveň slouží jako turistická rozhledna. Současně tady byla postavena nová budova obecního domu a mateřské školky, klubovna, pergola, skladiště a dětské hřiště. Věž má kovovou konstrukci a je obložena modřínovým dřevem. Na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výši 11,9 m vede 68 schodů. Shora je prý vidět na obec a její okolí, na Vrátenskou horu, Bezděz, Chlum u Mladé Boleslavi a když je dobrá viditelnost, je možno spatřit Ještěd a Krkonoše. To vše má jediný háček. Je otevřena jen v sobotu od 14 do 18 hodin. Na ceduli s otevírací dobou je poznamenáno, že razítko, pohlednici i občerstvení je možno získat na nedalekém obecním úřadě. Jenže ani tady nám štěstí nepřeje. Je to malá obec, obecní úřad je otevřen jen krátce k večeru. Dětské hřiště je moc hezké, mohou ho využívat místní děti, ale určitě i z mateřské školky. Jenže jsou prázdniny, školka je zavřená, na hřišti není nikdo. Možná je to i tím, že je půl jedné. Věřím, že k večeru tu je rušno.

foto 2015/Mladoboleslavsko Jabkenice

 
Tady si uvědomujeme, že je čas oběda. K další zastávce to máme jen pár kilometrů, musíme ještě chvíli vydržet. Zastavujeme v Jabkenicích, kde posledních 10 let svého života prožil Bedřich Smetana. V letech 1875 - 1884 žil v myslivně u své dcery. Zde vznikla většina jeho nejvýznamnějších děl: opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna, klavírní cykly Sny a České tance a dokončil zde cyklus Má vlast. Před devíti lety jsme se zájezdem důchodců byli ve zdejším muzeu. Je v bývalé myslivně, kde B. Smetana žil.

Tehdy nebyl čas na to zastavit se v obci i jinde. Dnes to musíme napravit. Přitom je to obec s dlouhou historií. Nález bronzových předmětů z období časně laténské kultury potvrzuje domněnku, že už v 5. století př. n. l. zde sídlili prakeltové. Na návrší Hrádek byly nalezeny zbytky opevnění tvrze z doby kolem roku 900 - 1000. První písemná zmínka se zachovala až z r. 1352. Mezi nejvýznamnější památky patří raně gotický kostel Narození Panny Marie. Byl postaven na přelomu 13. a 14. století a dochoval se téměř v původní podobě. Jen v období baroka byla přistavěna předsíň a upravena okna. Uvnitř je raně barokní oltář se sochou Madony a dvěma klečícími anděly. Patronátní vyřezávaná lavice je z r. 1759.

U kostela je čtvercová roubená zvonice z 15. století pokrytá šindelem. Patří mezi nejstarší dochované zvonice u nás. Kolem kostela a zvonice je hřbitov s historickou ohradní zdí. Je tam řada starých náhrobků, jen bohužel není moc udržovaný.
Zaparkovali jsme v centru, blízko kostela. Dlouho jsme se nezdrželi. Je to vše pohromadě. K muzeu už jsme nezajížděli. Odjíždíme severovýchodním směrem. Trasa vede lesem, na jedné z odboček si jdeme ohřát oběd. Od včera mám vařeno, je to tedy hned.
Dlouho se nezdržujeme a pokračujeme v našem přejezdovém a poznávacím dnu.