Jabkenice - místo setkání s Bedřichem Smetanou

Jabkenická myslivna.

 

     Vraceli jsme se nedávno s manželkou z krátkého relaxačního pobytu v lázních Poděbrady. Byl podmračený zimní den a obloha každou chvílí hrozila nějakou tou sněhovou přeháňkou, ale nám se ještě nechtělo domů. A tak jsme vyrazili jen tak nazdařbůh s tím, že když nás někde něco „cvrnkne do nosu“, tak tam zastavíme a potěšíme se nějakou zajímavostí. A že jich má ta naše krásná zemička v srdci Evropy opravdu dost!

     Jabkenice – hlásala tabule při silnici a my jsme si řekli, že je nám  tento název povědomý. Maličko jsme zapátrali v paměti a ejhle! Opravdu se jednalo o obec nerozlučně spjatou s postavou světoznámého skladatele Bedřicha Smetany. Najít bývalou myslivnu, kde ikona světové vážné hudby strávila podzim svého života, nedalo příliš mnoho práce. Krásně je tu i dnes! Objekt stojící na okraji obce působí velmi klidným dojmem i v dnešní uspěchané době. Jak krásně tu muselo být v roce 1876, když sem Bedřich Smetana 1. června dorazil aby tu uprostřed nádherné přírody strávil 9 let svého bohatého života.

     Za to, že se zde, na okraji rozsáhlé obory mohl usídlit, vděčil skladatel svému zeti a manželu jeho nejstarší dcery Sofie Josefu Schwarzovi, působícího zde nejdříve v roli nadlesního, později pak lesmistra majícího na starosti lesy celého thurn-taxiského panství, do něhož od roku 1809 spadala i obec Jabkenice. Myslivna tu stála již od roku 1630 a sloužila jako sídlo knížecího lesního úřadu. Domov tu našla i  skladatelova manželka Betty, stejně tak její další dvě dcery, jenž tu setrvaly i po Smetanově smrti. Ty zázemí jabkenické myslivny opustily až po svých sňatcích, zatímco jejich matka je následovala v roce 1890, kdy odešla ke starší Zdence. Zmiňovaný lesmistr Josef Schwarz to zůstal až do svého odchodu do výslužby v roce 1898 a odstěhoval se s celou rodinou do Prahy.

     Zhodnotit význam Jabkenic ve Smetanově tvůrčím životě, znamená postavit je na jedno z nejpřednějších míst. Snad nádhera zdejšího kraje, snad blízkost tehdy udržované obory s řadou vzácných druhů zvěře dokázaly v tehdy již hluchém Smetanovi zmobilizovat jeho tvůrčí síly a v jabkenické myslivně vznikla celá řada jeho hudebních děl zásadního významu.  

     O popularitě, které se klamatel ve své době těšil, svědčí mimo jiné fakt, že již v roce 1888, tedy 4 roky po jeho smrti, byla na myslivně odhalena pamětní deska na jeho počest. Ačkoliv se budova později vrátila svému původnímu účelu, přesto tu byla zpřístupněna v roce 1928 skladatelova pracovna. V roce 1936 se celý objekt stal majetkem sdružení Dědictví Bedřicha Smetany a o rok později se dočkala otevření stálá expozice. Roku 1950 se objektu ujímá Smetanovo muzeum,. které novou expozici provozuje až do roku 1987. Nejisté časy na přelomu devadesátých let minulého století, jako kdyby se promítly i do osudu jabkenické myslivny. Na dlouhých patnáct let se muzeum uzavřelo veřejnosti a teprve v roce 2003 se po dlouhé rekonstrukci znovu otevřelo návštěvníkům. Smetanova pracovna a rodinný salón se staly jádrem nové, v pořadí již čtvrté stálé expozice, seznamující nejen s mistrovým životem a dílem, ale dokladující také Smetanova lásku k rodině i k Mladoboleslavsku, kde prožil svůj podzim života.

     Historie obce je poměrně dlouhá. Historické prameny sahají až do roku 1352, ale slavnou učinilo obec pouze jedno jméno – Bedřich Smetana. A proto až Vás toulavé boty zavedou kousek od Mladé Boleslavi, zastavte se tu na chvíli. Nasát tu klidnou a zároveň tvůrčí atmosféru místa, kde se hudební mistr nechal inspirovat ke svým nejvýznamnějším dílů, stojí určitě za to. Od dubna do září tu naleznete otevřeno každý den kromě pondělka od 10 do 17.00 hodin, přičemž každý 1. čvrtek v měsíci je od 14 do 17.00 hodin vstup volný. Po zbytek roku také neodejdete zklamáni, ovšem předchozí telefonické domluvě.

Tak tedy vzhůru do Jabkenic!