Na sever za dalšími rozhlednami: 6. den - dopoledne - Semily-Bítouchov: Masarykova vyhlídka; Semily-Spálov: Vyhlídka na Janečku, studánka Mrtvá voda a skalní vyhlídka Myší skála

V noci jsem zaregistrovala, že prší. Naštěsti jsme nebyli pod stromem, takže velké kapky nás nerušili. Spalo se perfektně a byl tu klid. Když jsme v devět vstávali, přemýšleli jsme, zda ostatní na tábořišti Paraplíčko, kam jsme včera dorazili, ještě spí nebo už jsou na výletě. To první byla pravda.

Najednou vidíme sousedy ze stanu, že se vrací s kanystrem vody. Od nich jsme zjistili, že u silnice, nedaleko přístřešku je pramen s pitnou vodou. Oni sem prý jezdí 15 let a běžně ji pijí. Z kempu tam podle řeky vede cesta. To je perfektní informace. Ota jde tedy dolnit zásoby vody, já dělám snídani a pak dávám si ranní kávu, i když dnes jsem přemýšlela, zda si ji nedám až během dne. Je však čas a je tu fajn. Proplouvají tady vodáci, máme co pozorovat. Jen by mohlo být tepleji. Auto máme ve stínu, sluníčko svítí jen na břeh reky. Náhle se zvedl studený vitr, raději už odjíždíme.

Jedeme směr Semily, ale až do města nejedeme. Odbočujeme do městské čtvrtě Spálov. Jen kousek za odbočkou necháváme auto a jdeme se po modré podívat na Masarykovu vyhlídku. Je to doslova kousek. Vyhlídka je pojmenována na počest našeho 1. prezidenta ČR, který si toto místo oblíbil již před 1. světovou válkou, kdy ještě nebyl prezidentem. To bylo tady o něm všeobecně známo. Když 17. 9. 1922 jako prezident zavítal do města, byl proto do programu zařazen i výlet nad město k nedaleké Sejkorské kapličce ze 17. století a k této vyhlídce. R. 1925 zde byla vytvořena z kamenů skalka s pamětní deskou. Po r. 1948 se samozřejmě vše změnilo, deska byla odstraněna, název používali jen místní. Až 20. 9. 1992 bylo vše uvedeno do původního stavu a znovu odhalena pamětní deska. Z místa je pěkný výhled hlavně na Český ráj s Kozákovem.

Vracíme se k autu a popojíždíme dál ke Spálovu. Zastavujeme u zděné rozhledny - Vyhlídce na Janečku. Vznikla v letech 2020 - 2022 úpravou objektu bývalé trafostanice, která byla postavena po 2. světové válce a která se stala nadbytečnou a byla určena k demolici. Otec a syn Ladislav a Vojta Vacátkovi ji koupili spolu s okolními pozemky. Pomohli jim přátelé a sponzoři. Původní chatrnou stanovou střechu nahradili rovnou betonovou, kde vybudovali otevřenou vyhlídku. Na osvětlení jim stačí solární panel. Vše bylo slavnostně zpřístupněno dne 8. července 2023.

V přízemí je minimuzeum. Tam jsou informační tabule, kde si dočtete o historii Spálova, ale také legendu o loupežníkovi Janíčkovi, aneb jak osada Janeček ke svému názvu přišla. V místnosti je expozice místního rodáka - loupežníka Janíčka a tématická výstava Co všechno odnesl čas. Je to tady zajímavé i tím, že je volně otevřené a že to lidi nerozkradou. Přece jen je převážná část lidí slušných.

Po zadním venkovním schodišti, kam se dostanete po 7 kamenných schůdcích ve svahu, se musí vystoupat po 5 kovových schodech do 1. patra, kde je vchod do galerie, ta je otevřena po předchozí domluvě. Dál se stoupá po 2 kovových žebřících s 8 špriclemi - nejdřív ke vstupu do provozní místnosti a pak na vyhlídkovou plošinu ve výši 8,3 m, kde je na zemi zátěžový koberec. Jsou zde připraveny konzoly, takže určitě přibudou i panoramatické obrázky. Výhled je od západu přes sever k východu - je tedy vidět Železný Brod, Ještěd, Černá Studnice, Jizerské hory a Krkonoše i část Podkrkonoší.

Byl to príma nápad to zde vybudovat. Je to tady moc hezké. O kousek výš je asi starší dřevěná chata. Tam je dětské lanové centrum. Ale tam jsme nešli.
.

Jen o kousek dál od cesty je vlevo studánka Mrtvá voda - i s povídáním. Tudy chodíval loupežník Janeček ukrývat svůj lup do jeskyně v nedaleké Myší skále. Tady splachoval pot, tady se občerstvoval. Povídá se, že je zázračná, protože ho nikdy nechytili. Je tu hrneček, tak je asi pitná. Já bych ji brala raději jako vodu užitkovou. Ale kdyby nebylo zbytí, asi bych se i napila.

Dnes je na Myší skále upravená vyhlídka. Jdeme tam. Od rozhledny je to sotva kilometr. Skalní věž čedičového původu se nachází na západním svahu kopce Medenec, je vysoká 25 metrů. Již r. 1926 byla na ní zpřístupněna vyhlídka. Pro snadnější přístup byly do skály vytesány schody a stoupání je zajištěno řetězy.

Cest je tu několik, takže to chvilku trvalo, než jsme se zorientovali a dali ten správný směr. Výstup na nádhernou skálu je náročný, zvlášť v jednom místě, že mne i Ota nabádal, abych byla opatrná. Ale to jsem byla celou cestu. Už nikde padat nechci a zvlášť ne ze skály. Výhledy nám jsou odměnou. Je vidět Kozákov, Železnobrodsko, podhůří Krkonoš i Jizerské hory. Je to tady paráda.

Zpátky už jdeme přímější cestou přes louku, kde se setkáváme s paní našeho věku, která cestuje také dodávkou, ale má ji větší. Jezdí sama a v autě má i kolo. Úžasná paní, která má auto perfektně vybavené, jen ledničku jsme hledali marně. Prý ji nepotřebuje. Živí ji příroda a vše, co v ní najde. S tím bych doma asi neuspěla.

Na jih od Rokytnice nad Jizerou na vrchu Stráž (782 m) postavili r. 2021 čtyři menší vyhlídkové stavby v kombinaci dřevo a kov. Nejsou sice uvedeny jako rozhledny, ale stejně se tam chceme zajít podívat. Nejblíž by to bylo z parkoviště Končiny, ale to je placené, takže to nás neláká. Raději bychom parkovali zdarma, ideálně na místě, kde by se eventuálně nechalo i přespat. To první by mělo vyjít na rozcestí Sachrův hřeben. Jedeme tam. Parkuje tady několik aut, dokonce je tu i otevřený kiosek s občerstvením, kde nabízí alko i nealko napoje, teplé nápoje, ale k jídlu jen nějaké oplatky. Točí tady Kozla. Je zhruba jedna hodina, jdu vařit oběd. Nejdřív musíme najít nějaké místo, kde to nebude moc foukat. Zvedl se silný a studený vítr. Ota využívá otevřeného kiosku a jde si koupit pivo.

Na sever za dalšími rozhlednami: 6. den - dopoledne - Semily-Bítouchov: Masarykova vyhlídka; Semily-Spálov: Vyhlídka na Janečku, studánka Mrtvá voda a skalní vyhlídka Myší skála na mapě