Kongeriket Norge aneb Norské království. Zkusím popsat zážitky z krátké cesty, které nám dlouho zůstanou v paměti.
Před cestou do Norska jsem nestudoval detailně historii země, ale základní představu by si člověk měl udělat. (foto 1001)
Přibližně 10.000 let př.n.l. nastává konec doby ledové, ledovce ustupují a lidé začínají osidlovat norské západní pobřeží. Přesně 2. června 2023 zjišťuji, že ještě nějaký ten ledovec v Norsku zůstal. (foto 1002)
Přibližně 2.000 let př.n.l. se začínají lidé na území dnešního Norska věnovat zemědělství a chovu dobytka. Přesně 5. června 2023 zjišťuji, že se této činnosti věnují stále. (foto 1003)
Přibližně 1.000 let př.n.l. začínají místní lidé používat kola a různé povozy. Přesně 31. května 2023 zjišťuji, že je používají stále. Pravda, trochu je zmodernizovali. (foto 1004)
Přibližně 400 let př.n.l. začínají místní lidé zpracovávat kov, ze kterého vyrábějí především zbraně. Z toho lze usuzovat, že v té době bylo asi mnoho konfliktů a válek. Přesně 30. května 2023 i osm následujících dnů zjišťuji, že se v Norsku takovému nesmyslu jako je válka momentálně nevěnují. Naštěstí mají rozum. (foto 1005)
Přibližně 500 let n.l. nastává období Vikingských tažení, kdy se tito válečníci dostávají až hluboko na jih nebo daleko na východ Evropy, a dokonce i na pobřeží Ameriky. Přesně 30. května až 7. června 2023 zjišťuji, že se ještě patrně Vikingové ze svých výbojných cest nevrátili, jelikož jsme tady žádného nespatřili. (foto 1006)
V následujícím období se o norské území zajímali především Dánové a Švédové. V roce 2022 jsem se k nim přidal já s mojí ženuškou a letos jsme v našem bádání pokračovali. (foto 1007)
*
Vše začíná nad ránem v Karlových Varech a pokračuje po „rychlých“ německých dálnicích. Občas je na nich pěkně horko, proto jsme se v Kielu zchladili báječnou zmrzlinou. (foto 1008)
Následně se v přístavu naloďujeme na trochu větší kocábku. Své osudy svěřujeme kapitánovi lodi, jelikož jsme usoudili, že to je zkušený mořský vlk. Osádka lodi nás brzy přesvědčila o svých schopnostech. Při podplouvání mostu Velký Belt všichni na lodi nevěřili, že se to podaří. (foto 1009–1012)
Ranní paluba je ztichlá, oblečená v novém kabátě. (foto 1013, 1014)
Ve třiadvacátém roce třetího tisíciletí, v pátém měsíci, ve třicátém dni, před devátou hodinou dopolední, spatřujeme pobřeží Norska. O dvě hodiny později vjíždíme na norskou zem. Po vylodění následuje přesun přes město Oslo na dálnici směr Trondheim. Zpočátku jedeme po slavné „šestce“, ale na rozdíl od minulého roku odbočujeme před městem Hamar na silnici č.3. (foto 1015)
Zatímco řidič vozu tvrdý chleba má, zbývající část osádky odpočívá a užívá si dechberoucí výhledu na kouzelnou norskou krajinu. Ale ani já nesmím zapomínat na přestávky. (foto 1016)
Druhá zastávka nebyla sice na tomto místě plánována, ale nešlo nezastavit. Socha losa v kanadském městě Moose Jaw byla se svými deseti metry po dlouhou dobu největší na světě. Světový rekord ovšem v roce 2015 ztratila, když Kanaďany trumfli Norové. Nedaleko obce Stor-Elvdal vztyčili nablýskaného nerezového losa Storelgena, který měří o 30 cm více. (foto 1017–1020) (
https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-norska-nejvetsi-los-na-svete/detail)
*
Pokračování: https://www.turistika.cz/cestopisy/norske-putovani-mezi-63-a-58-rovnobezkou-ii-trondheim-ntnu-dovrefjell-lom/detail
Poslední aktualizace: 5.8.2023
Norské putování mezi 63 a 58 rovnoběžkou – I. (Kiel, Oslo, Trondheim) na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Norské putování mezi 63 a 58 rovnoběžkou – I. (Kiel, Oslo, Trondheim)
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!