Okolo Lukova ( 2004)

Ráno si trochu přispíme a na autobus do Lukova sedáme až o půl 9. Jedeme přes Fryšták a Vitovou. Škoda - vědět to, tak vystupujeme tady, na Velu je to odsud mnohem blíž. Ale to vůbec nevadí, protože je nádherné ráno měsíce září, obloha má odstín barvy Dark Blue a hned za obcí Lukovem se modrá trnková alej. Odebíráme vzorek na ochutnání. Je to moc mňam mňam - letošní valašská slivovice bude znamenitým ročníkem ...

Okolo rybníka Bezedníku se pomalu plazíme do kopce na Velu. Jsem poněkud zklamán. Houby dnaska žádné nepotkáváme - zato se můžeme pást na ostružinách - ale horší je, že jsem Janě Velu popsal jako božské místo a ono to tam dnes vypadá úplně jinak ! Osvětlení stojí za starou belu !! I tak ale nacházíme krásná zákoutí, Jana je maximálně zaujatá focením chorošů a na Skalky na vrcholu Vely a hlavně na Sličnou Krásku je z druhé strany moc pěkný pohled. Po dobré svačině a krátkém oddychu jdeme dál. Od posledních Skalek na Vele zešup na lesní cestu a po ní asi 2 km k myslivecké chatě Hubert pod Ondřejovskem. Procházíme kolem rodinky s dětmi, kteří tu chystají dřevo na zimu a jedno slušně vychované dítko nás dokonce pozdraví. Když vycházíme z lesa na asfaltovou silničku, ptám se Jany, zdali ví, kde se teď nacházíme. Janička zpozorní - zdá se jí to tady povědomé - a pak uhodne, že na Ondřejovsku.

Po žluté značce se dostáváme nahoru do sedélka a pak už Janu vleču do Přírodní rezervace, kde obdivujeme staleté stromy a působivé skalní výchozy. Pak z kopce cestou necestou k turistickému chodníku a lesem ke Slunečnímu kameni a k velkým trampským tábořištím u Orlího hnízda. Motá se tu kolem nás několik hříbařů - co hledají, to tedy netušíme, protože absolutně nic neroste !! U tábořišť vidíme, že tu má dvojice trampů postavenu zástěnu z celty, oni si chystají dříví na oheň a to už k nám s výstražným štěkotem přibíhá velký pes : " Nebojte se ho, on je sice Ostrý, ale jenom pouští hrůzu !" volá na nás vousatý čundrák. A tak se tedy s Janou nebojíme, necháme se od vlkodlaka očuchat a jakoby nic jdeme pomalu dál....UFFF !! Pak prozkoumáváme překrásně modelované skály u Orlího hnízda a blízkou skalní hradbu Předních skal a obě místa zaznamenáváme na kinofilm...

Následuje zestup lesem a přes paseku k lesní silničce a po ní dolů do údolí ke křižovatce a soutoku potoků. Hned u cesty tu stojí chata s venkovní lavičkou a tak bufet a odpočinek. Jdeme dál. Míjí nás spousta cykloturistů,přicházíme k mostku nad potokem s hezkými kapradinami a za chvilku už stojíme u letního dětského tábora u dědinky Vlčková. Ozývá se z tama řev motorových pil, asi se tam něco opravuje a buduje na příští sezónu. To nás ale netrápí, protože my už po silničce mírně stoupáme ke krásnému vyhlídkovému místu : Vlčková, Držková a okolí jsou jako na dlani ! Bohužel se tu kvůli větrným poryvům na lavičce dlouho sedět nedá a tak zase dál...

Od rozcestí přecházíme na šotolinovou cestu a pak stoupáme přes les do sedla, kde se rozkládá velký ovocný sad. Vprostřed něj hezká chaloupka, u ní zahrádka, v ní stojí dědek a .. sám tahá řepu. ( Babka Lojzička , vnučka Anička, pes Bobík, kocour Mikeš a malý Micky Mouse nikde - asi sedí uvnitř, dívají se v televizi na seriál a na to, aby pomohli dědkovi, nemají čas !! ) Od rozcestí " Na pískách" stoupáme přes paseku na hřeben a pak se po moc krásné lesní cestě zadem blížíme ku Hradu Lukovu. Poslední zatáčka ke zřícenině a ŠOK !!!

U brány stojí Ivan, Nasťa a několik ruských bojarů se samostříly a při pohledu na nás několik hrdinů tasí šavle !

" Vstupné je 50 korun za osobu," upozorňuje nás nahlas babka z pokladny. Tak to teda neee, nic platit nebudem ! Jsou pěkně drzí - nikde nevisí žádné upozornění a ani plakát o nějakém představení, nikde nevidím ani "Zákaz vstupu" a tak paní v pokladně důrazně upozorňuji, že jsme turisti a slušně si vynutím si průchod přes amfiteátr do hradního příkopu k turistické značce ! Proti nám se do kopce plazí 2 bikaři a taky chtějí projít na druhou stranu, ale mají smůlu - do hradního areálu nejsou vůbec vpuštěni...

My můžeme fotit zříceniny Lukova jen z hradního příkopu a je to tedy dost k vzteku, protože modř oblohy je dneska fantastická !! A tak poslední pohled k amfiteátru - na lavičkách se tam tísní asi na 200 polapených turistů a musí se za trest dívat na Mrazíka !!! Za výstřelů z děl a ržání koní odcházíme ještě na průzkum blízkých skal Králek a pak už pomalu z kopce na lukovské louky a za hezkých výhledů po hradské dolů do obce. Ještě do hospůdky na zasloužené občerstvení a pak busem do Zlína...