Pietrele Doamnei
Neboli Ženské kameny, či Skály paní, jak by mohl znít český překlad, 1634 metry vysoký skalní útvar, významná dominanta a symbol nepříliš rozlehlého pohoří Rarau, jeho svahy, společně se západním sousedem – masivem Giumalau, prudce spadají do údolí řek Moldova a Bistrit,a (Bistrica) Aurie, nepatří mezi nejčastější zastávky našich turistů, v nyní již oblíbeném Rumunsku. Najdeme je na jihozápadě Bukoviny, tj. severní části někdejšího Moldavského knížectví, jež se v 18. století dostala pod nadvládu Vídně, nedaleko městečka Vatra Dornei (805 m), které po urbanistické stránce působí příjemnou symbiózou tradiční zástavby s honosnou architekturou rakousko-uherských lázní 2. pol. 19. století, ačkoli jeho historie začíná ještě o tři staletí dříve. Patří k východiskům do pohoří Caliman, nově vybudovaná, avšak příliš nenáročná, sjezdovka svědčí o záměrech zpestřit atraktivitu místa i zimní turistikou. Hlavní hřeben protíná poledníkovým směrem horská silnička, vinoucí se úzkými serpentinami z rázovitého střediska Cîmpulung Moldovenesc do obce Chiril. Vrcholové skalisko, složené z několika vápencových věží, svou velkolepostí zcela zastírá blízký nejvyšší bod pohoří – Virful Rarau (1650 m), nepříliš líbivou holou kupu, avšak není snad zábavnějšího pocitu, než brouzdat po okolních lukách i pastvinách, přelézat vápencové balvany ve vlhké horské smrčině a vychutnávat si momenty překvapení, když se z neprostupného porostu, na temném popředí lesa, vynoří oslnivě bílá kulisa, beroucí na sebe různé podoby, jednou strašidelného zámku, jindy izolované, štíhlé stolové Hory. Do této galerie občas zcela nepřirozeně zasáhne soubor vojenských objektů s vysílači – vzdálenost k ukrajinské hranici je krátká a vztahy Ceausescova Rumunska s bývalým Sovětským svazem nikdy neodpovídaly standartním formám v rámci středního bloku. Při úpatí se též sbíhá řada značených cest, které jsou spojnicemi nejen s blízkými stráněmi – taktéž do výměry komorního, avšak nepatrně vyššího, Giumalau (1857 m), nýbrž zvou i ke vzdálenějším cílům – za zmínku stojí přísně chráněná rezervace Slatioara, původní karpatský prales se stromy až 400 let starými, dále rezervace Todirescu, zaměřená na subalpinskou vegetaci, či k soutěsce Moara Dracului. Zajímavý může být i jeskynní labyrint Liliecilor – v případě zájmu o návštěvu je nutné se obrátit na speleologický klub, neboť z důvodu nestabilních skalních bloků není turistům doporučen přístup. V chráněných partiích pohoří je volné táboření zakázáno, tolerováno je na lukách kolem turistického komplexu pod Pietrele Doamnei, což může být výhodou pro motorizované, neboť tu lze bez problémů na několik dní odstavit auto, avšak díky snadné dostupnosti se může stát, že z Dacie v remízku pod vámi bude celou noc dunět turecký hip-hop a z vrchu, pro změnu, lidovka typu – „Na rumunské stvatbě 150“. K přenocování lze využít i přilehlých horských chat a hotelu Alpin, kde je na recepci k dostání výborný turistický průvodce, se schematickou mapou, přehledem zajímavostí a turistických tras, včetně kilometráže s přibližnou časovou délkou a převýšením, společně se seznamem důležitých adres – některé uvádím, bohužel pouze v rumunské verzi. Ti, kdo chtějí pojmout dovolenou poněkud netradičně, mohou se nechat zlákat ubytováním v podhorských osadách v rámci soustředěné nabídky agroturistických zón (či zón rurálního turismu), které se, místo výstavby „prefabrikovaných aseptických penzionů“, stávají velmi protěžovanou formou cestovního ruchu, což je výborný způsob, jak přilepšit zdejším usedlíkům a nenarušit ráz sídel – vše zprostředkovávají příslušné agentury. Aby skica Bukoviny byla dotvořena k dokonalosti, nelze vynechat krátkou poznámku o proslulých klášterech, zařazených do seznamu UNESCO. Z popisované oblasti patří k nejlépe dosažitelným známý klášter Moldovit,a, situovaný do centra obce Vatra Moldovit,ei (22 km, po silnici ze záp. okraje Cîmpulungu, směr Sucevit,a a Radaut,i). U zrodu kostela stál kníže Alexandr Dobrý, za vlády Petra Rareše, po r. 1532, našeho kalendáře a 7040 – od údajného stvoření světa, byl dobudován celý klášterní okrsek, včetně opevnění. Svou současnou podobu dostal i kostel, nádherná vnější výzdoba spatřila denní světlo r. 1537. V průběhu věků sláva kláštera upadala, 19. století jej zastihlo prakticky pustý. Mezi lety 1654-1690 prošel celý objekt rekonstrukcí, s jejím průběhem se lze seznámit v malém muzeu. Při archeologickém výzkumu byly objeveny pozůstatky keramických trubek vodovodu ze 14. století, expozici doplňují i fragmenty kamenných článků ze století následovného. Zbylé prostory vyplňují liturgické předměty, mezi kterými vyniká evangelium z 18. století, pozoruhodná je i sbírka ikon (převážně 17. a 18. století). V klášterním kiosku lze kromě cetek zakoupit i zajímavé mapy – Průvodce po rumunských klášterech – či autentické nahrávky mnišských sborů. Budete-li mít štěstí, uslyšíte v pravou hodinu – místo zvonění – údery dřevěnými klepadly, možná se stanete svědky neobvyklého obřadu – křtu, resp. posvěcení nově nabytého automobilu, odbývající se na parkovišti před hlavní branou. Zřejmě se tu vybírá i vstupné, nicméně my jsme byli mladou a sympatickou obyvatelkou vpuštěni za velký úsměv – zkuste rozehrát svůj šarm, snad jsme po velkolepé čtrnáctidenní pánské jízdě dostali zchátralé rysy poutníků. Důležité adresy, které mohou pomoci, dle průvodce – Munt, ii Rar_au – Giumal_au, ghid eco – turistic, autor Cezar Grozavu (bez ověření) Turistické informace, agroturistika Centrum de informare s,i marketing turistic, Hotel Zimbru, Calea Bucovinei 12, tel/fax 030-314 356, Cimpulung Moldovenesc Agroturistika – zóna Vatra Dornei, asociace pro rurální turismus : 030 – 374 238 Speleologie, turistika Clubul Aco – Montan „Origini verzi“, kontakt – Cezar Grozavu, str. Petru Rares, nr. 7, camera 8, 5 800, Suceava, tel./fax 030 – 521 925, nebo Cristian Scutelnicu, ong. Suceava.ro, mail – 3netsv@warpnet.ro Clubul de speleologie Bucovina, Adrian Done, O.P. 4 BOX 75, 5 800 Suceava, tel. 030 – 22 191, fax 030 – 22 191, fax 030 – 521 925, mail – adone@eed.usv.ro Je též možné vyzkoušet Rumunské centrum pro turistiku, Mikulandská 2, 110 00 Praha, 02/249 111 60, romaniatourism@volny.cz