Loading...
Již dlouho jsem uvažoval nad návštěvou II. nejvyšší hory Beskyd – Pilskem (1557 m.n.m.). K tomuto rozhodnutí vedla i skutečnost, že tato hora není od Ostravy, kde žiju až tak vzdálená. Skutečnost návštěvy ani nemohla pokazit existence dostatku sněhu, jednalo se tedy o ryze zimní výstup.
Je sobota a my si dáváme sraz na sjednaném parkovišti již v 5:45 hodin. Sraz účastníků proběhl v pořádku a my vyrážíme směr Polsko. Dle zjištěných informací by cesta z Ostravy do Korbielóva (nástupní místo na horu) měla trvat cca 110 minut. Cesta do Kobielówa proběhla bez větších problémů, uprostřed obce odbočujeme dle ukazatelů „směr Pilsko“ a cca 2 km stoupáme až k parkovišti, kde nás okamžitě kasírují za parkovné na celý den – 6 zlotých.
V 8:30 hodin vyrážíme směr Pilsko. Ač jsme čtyři a máme dohromady 8 očí ani jeden z nás nemůže najít turistickou značku černé barvy. Po krátkém bloudění se ptáme místních lidí a Ti nás odkazují popojít až k dolní stanici sedačkové lanovky. Zde pokračujeme nahoru po okraji sjezdovky až k horní stanici lanovky. Zde to již žije „lyžařskými aktivitami“, nechybí ani kiosky, bufet s posezením na lavičkách venku apod. Nezdržujeme se příliš dlouho a po červené značce traverzujeme svah. Během desíti minut se napojujeme na stezku dvou turistických barev (zelené a žluté). Je 9:45 hodin. Na chatu „Hali Miziowa“ ukazatel sděluje dobu 30 minut. Po cestě potkáváme minimálně lyžařů, jako turisté jsme výjimkou i poláci se na nás dívají trochu podivně. Cesta vede kousek lesním úsekem, po zbytku času cestou, která slouží ke sjezdu na lyžích do Korbielówa. Počasí se začíná kazit, je velká oblačnost, viditelnost je horší. Hodinky ukazují 10:10 hodin a my se fotíme u rozcestníku a chaty „Hali Miziowa“. Chata působí opravdu majestátně. Jsme ve výšce 1330 m.n.m. Moc se nezdržujeme a vyrážíme směr vrchol. Značení se proti předchozí části značně zlepšilo, pokračuje pomocí tyčí a kůlů s černou turistickou značkou. Za dalších 20 minut se nacházíme u zcela zmrzlého rozcestníku, o kterém se domníváme, že je to již vrchol. Náš předpoklad však nebyl naplněn, jsme teprve na hranici Polska a Slovenska. Jelikož jsme již na otevřeném prostoru, značně zde přifukuje, teplota každým výškovým metrem klesá. Cesta na vrchol má dle ukazatele trvat ještě 10 minut. Deset minut před jedenáctou hodinou jsme na vrcholu Pilska. Na vrcholu se nachází velký dřevěný kříž, je zde i rozcestník. Bohužel výhledy nejsou díky velké oblačnosti a mlze nejsou žádné. Pořizujeme s kluky pár vrcholových fotek a vydáváme se cestou zpět. Zastavujeme se na chatě „Hali Miziowa“. Dáváme si pivko. I přesto, že je nás v restauraci pouze cca 11 lidí, obsluha nefunguje, pro pivo si musíme zajít sami. Chata je obrovská, působí však chladným dojmem vč. obsluhy. Zdržujeme se cca hodinu, poté se rozhodujeme sejít zpátky k horní stanici lanovky a v jednom z kiosků si dát něco na zub. Cestu dolů bereme tentokrát vrstevnicemi přímo lesem. Je hodně sněhu a cesta je proto jednoznačně zábavnější. V kiosku si dáváme klobásku na grilu, čaj a v 13:00 hodin sestupujeme vlastní stezkou pod sedačkovou lanovkou. Na parkovišti u auta jsme v 13:30 hodin. Do Ostravy dojíždíme v 15:20 hodin.
Na závěr bych chtěl podotknout, že návštěva této hory není jednoduchým oříškem. Značení v této oblasti dosti slabé. Při pěkném počasí jsou výhledy z Pilska určitě perfektní, a proto již teď víme, že se zde za krátkou dobu vrátíme. HORÁM ZDAR!
Již dlouho jsem uvažoval nad návštěvou II. nejvyšší hory Beskyd – Pilskem (1557 m.n.m.). K tomuto rozhodnutí vedla i skutečnost, že tato hora není od Ostravy, kde žiju až tak vzdálená. Skutečnost návštěvy ani nemohla pokazit existence dostatku sněhu, jednalo se tedy o ryze zimní výstup.
Je sobota a my si dáváme sraz na sjednaném parkovišti již v 5:45 hodin. Sraz účastníků proběhl v pořádku a my vyrážíme směr Polsko. Dle zjištěných informací by cesta z Ostravy do Korbielóva (nástupní místo na horu) měla trvat cca 110 minut. Cesta do Kobielówa proběhla bez větších problémů, uprostřed obce odbočujeme dle ukazatelů „směr Pilsko“ a cca 2 km stoupáme až k parkovišti, kde nás okamžitě kasírují za parkovné na celý den – 6 zlotých.
V 8:30 hodin vyrážíme směr Pilsko. Ač jsme čtyři a máme dohromady 8 očí ani jeden z nás nemůže najít turistickou značku černé barvy. Po krátkém bloudění se ptáme místních lidí a Ti nás odkazují popojít až k dolní stanici sedačkové lanovky. Zde pokračujeme nahoru po okraji sjezdovky až k horní stanici lanovky. Zde to již žije „lyžařskými aktivitami“, nechybí ani kiosky, bufet s posezením na lavičkách venku apod. Nezdržujeme se příliš dlouho a po červené značce traverzujeme svah. Během desíti minut se napojujeme na stezku dvou turistických barev (zelené a žluté). Je 9:45 hodin. Na chatu „Hali Miziowa“ ukazatel sděluje dobu 30 minut. Po cestě potkáváme minimálně lyžařů, jako turisté jsme výjimkou i poláci se na nás dívají trochu podivně. Cesta vede kousek lesním úsekem, po zbytku času cestou, která slouží ke sjezdu na lyžích do Korbielówa. Počasí se začíná kazit, je velká oblačnost, viditelnost je horší. Hodinky ukazují 10:10 hodin a my se fotíme u rozcestníku a chaty „Hali Miziowa“. Chata působí opravdu majestátně. Jsme ve výšce 1330 m.n.m. Moc se nezdržujeme a vyrážíme směr vrchol. Značení se proti předchozí části značně zlepšilo, pokračuje pomocí tyčí a kůlů s černou turistickou značkou. Za dalších 20 minut se nacházíme u zcela zmrzlého rozcestníku, o kterém se domníváme, že je to již vrchol. Náš předpoklad však nebyl naplněn, jsme teprve na hranici Polska a Slovenska. Jelikož jsme již na otevřeném prostoru, značně zde přifukuje, teplota každým výškovým metrem klesá. Cesta na vrchol má dle ukazatele trvat ještě 10 minut. Deset minut před jedenáctou hodinou jsme na vrcholu Pilska. Na vrcholu se nachází velký dřevěný kříž, je zde i rozcestník. Bohužel výhledy nejsou díky velké oblačnosti a mlze nejsou žádné. Pořizujeme s kluky pár vrcholových fotek a vydáváme se cestou zpět. Zastavujeme se na chatě „Hali Miziowa“. Dáváme si pivko. I přesto, že je nás v restauraci pouze cca 11 lidí, obsluha nefunguje, pro pivo si musíme zajít sami. Chata je obrovská, působí však chladným dojmem vč. obsluhy. Zdržujeme se cca hodinu, poté se rozhodujeme sejít zpátky k horní stanici lanovky a v jednom z kiosků si dát něco na zub. Cestu dolů bereme tentokrát vrstevnicemi přímo lesem. Je hodně sněhu a cesta je proto jednoznačně zábavnější. V kiosku si dáváme klobásku na grilu, čaj a v 13:00 hodin sestupujeme vlastní stezkou pod sedačkovou lanovkou. Na parkovišti u auta jsme v 13:30 hodin. Do Ostravy dojíždíme v 15:20 hodin.
Na závěr bych chtěl podotknout, že návštěva této hory není jednoduchým oříškem. Značení v této oblasti dosti slabé. Při pěkném počasí jsou výhledy z Pilska určitě perfektní, a proto již teď víme, že se zde za krátkou dobu vrátíme. HORÁM ZDAR!