Loading...
"Tato zima zdá se být poněkud nešťastná."
(28 km)
A to nejen proto že, žádná "zima" nebyla, ale na horách nebyl ani sníh. Zase tak úpravda to není. Od poloh nad 900 m.n.m. se ještě nějaké zbytky sněhu našly a teploty kolem nuly nevadí. I proto naše letošní trasa "Po hřebenech Krkonoš" začala na Horních Mísečkách (cca 1000 m.n.m.) resp. vlekem ještě výše, až na Medvědín.
Odtud již po svých, na běžkách po "červené" kolem Zlatého návrší na vrchol k Vrbatově boudě. Zde je první a poslední možnost se občerstvit. Jako tradičně si dáváme "zelňačku" za padesát . Dále pokračujeme přes Vlčí hřeben, Pančavskou louku, pramen Labe až k česko-polské hranici. Parádní cesta, asi půl metru sněhu, slabě po nulou, mírný větřík. Na polské straně však nastal zvrat. Přes vichřici jsme se nejen neslyšeli, ale proti větru jsme jen ztěží postupovali vpřed. Nad 1300 m.n.m. ze sněhu vyčuhovaly větrem vyfoukané kameny a sjezdy na namrzlích plotnách byly o život :). Asi 5 kilometrů chůze na běžkách pohřebeni bylo utrpení. Prostě smůla na počasí , jinak to musí být paráda, výhled na českou i polskou stranu.
S vypětím všech sil :), s větrem v "ksichtě" jsme překonali Sněžné jámy, Mužské a Dívčí kameny. V protilehlém kopci byla konečně vidět Špindlerova bouda, která byla původním cílem naší cesty, ale počasí a čas nás svedl kolem Petrovy boudy dolů do "špindlu". Sjezd nebo spíše plužení "po žluté" z 1300 do 700 m.nm. dalo nohám zabrat. Čím jsme byli níže, tím těžkl a ubíval sníh. Posledních pár set metrů před lyžařským areálem "Medvědín" již musely lyže na ramena.
Další cesta vedla zpět na Horní Mísečky a to z náměstí Špindlerova Mlýna po "červené" resp. po sjezdovce 3 km nahoru (dřina) :(. Tyto závěrečné kilometry se dají absolvovat také lanovkou na Medvědín, ale pro skupinu více osob vyjde levněji TAXI.