Podzimní Kokořínsko, Mšeno.

Podzimní Kokořínsko, Mšeno.

Je dušičková sobota, počasí tomu odpovídá, střídá se mlha s deštěm. Přijíždíme do Mšena, Karel parkuje u náměstí a nastupujeme na žlutou naučnou stezku směrem k obci Romanov a do skalního města, čtyři členové našeho All Stars Teamu.

Před obcí Romanov, po necelých třech kilometrech uhýbáme se značkou Doprava ze silnice a lesní cestou přicházíme ke skalnímu městu a se střídavými úspěchy se proplétáme úzkými uličkami mezi skalami a balvany. Cesta střídavě klesá a stoupá a na namoklých kamenech je třeba jí věnovat pozornost. Míjíme i jeskyni Obraznice a přes rozcestí Kačina přicházíme na silnici k rozcestí U Bludiště a po žluté turistické jdeme k osadě Ráj.

Tam přicházíme po víc než kilometru, na restauraci je ještě brzy, tedy ne pro nás ale pro ni, je ještě zavřeno. Pokračujeme po červené, chvíli po silnici a u rybníka Doprava k rozcestí Laka. Odtud červená stále strměji stoupá k sedlu mezi Uhelným vrchem a Druclíkem. Tam je mlha že by se dala krájet, prší a začíná foukat nepříjemný vítr.

Od rozcestí Pod Druclíkem jdeme doleva po zelené ke Zkamenělému zámku a u odpočivadla za deště krátce posvačíme a z vysokého ochozu hodnotíme jaké by tu byly krásné výhledy kdyby bylo trochu vidět. Takže si aspoň vyhrožujeme že se tu stavíme na jaře.

Od Zkamenělého zámku sestupujeme k silnici do Konrádova a dál po zelené lesem údolím Bílých skal přes Zbrázděný vrch k rozcestí Planý důl. Odtud už po modré jdeme Planým dolem až na silnici do Vojtěchova a k Boudeckému mlýnu.

U mlýna se napojíme na červenou a pokračujeme ne zrovna nejsušším údolím podél Pšovky přes Kokořín – dolinu kolem hotelu Kokořín a restaurace Pobuda na rozcestí ke Grobiánovi. Tam se stavujeme v restauraci na pivo a kafe a chvíli posezení. Samozřejmě už neprší.

Pak se vracíme na žlutou a vystupujeme po kamenných a betonových schodech kolem kapličky přes osadu Hradsko a protože se začíná pomalu stmívat, ignorujeme cestu přes Kočičinu kde bude tma už teď a pokračujeme po silnici přes Sedlec do Mšena k autu. Je tam. Takže se dlouho nezdržujeme, nasedáme a jedeme k domovu.

Jak dnešní cestu hodnotit. Za příznivějšího počasí pěkná a zajímavá trasa asi dvacetsedm, ale i tak jsem rád že jsem zase byl tam kde jsem ještě nebyl, cestu z Romanova skalním městem jsem procházel poprvé. A Kokořínsko, jak jsem byl již dříve napsal, nikdy nezklame.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy