Polsko autem i na kole I : Balt

Balt • Fotografie (8) • Foto: Bodik

Dovolenka 2010 byla výsledkem snahy skloubit několik apriorních požadavků různých účastníků: být u moře, trocha akce a využití kol s vozíky pro mimina, blahodárné povětří zejména pro některá nemluvňata, trocha nostalgie navštívit spřízněnou zem a v neposlední řadě cenová i vzdálenostní dostupnost. I padne nostalgická volba na Polsko, Balt a proč to neskloubit ještě s jezery, navrhují neposednější. Splnění ale zejména posledních dvou požadavků se poněkud relativizuje neb 700km je k moři i na jih a i ceny zejména ubytování se místy jeví již dosti evropsky. Nakonec však není tak zle…Zprvu narážíme na poněkud schovívavé pohledy. Balt??! Moře studené, vítr, to se jako chcete koupat? Nakonec se vykrystalizují dvě rodinky s mrňaty.

Je půlka července, cestu volí každý po své ose, kola na střese, v kufru cyklovozíky. S ohledem na temperament dítek volíme noční přejezd. Trochu se motáme Wroclawiem (dále užity nepočeštěné zeměpisné názvy, s původní diakritikou), pak již vcelku fičíme, jen s blížícím se mořem provoz patřičně houstne, od Gdańska již jakžtakž plynule pokračující kolona. Oproti google předpokladům jsme v cíli v Jastrzębiej Górze místo za 10 hodin o 2 hodiny později.

Ubytování v penzioně něco přes 1km od moře není zcela bez závad, ale vše se relativně zdárně vyřeší.

Foto: Bodik

U moře nás čeká nejprve šok. Pláže u měst jsou teda fakt husté, zvláště polské specifické paravány prostor ještě více zahušťují, tak mám pocit, že vychází 10 lidí na 10m2. Třeba si zvyknout, že písek je úplně všude a při odchodu jej nespláchnu očekávanou sprchou. Ale na vše se dá adaptovat, děti jsou nadšené, písek jim vadí evidentně méně než dospělým, tak záhy již nepanikaříme s každým zrníčkem na tváři mimina. Další překvapení jsou již veskrze příjemná. Moře je nad očekávaní teplé, pohodově koupatelné, jen mírné slanosti, po těle nezůstávají žádné krystalky, takže i bez spršky se dá v pohodě přežít a taky žádný avízovaný svištící větr. A přehuštěné pláže řešíme využitím naších cyklopropriet. Mimo hlavní turistcentra jsou pláže prázdné a tak pomalu přicházíme stále více na chuť exotickému koloritu nekonečných pláží z jemného bílého písku, který dotváří nad nimi čnící borové lesy, skrze které vedou v několikasetmetrových intervalech pravidelné vstupy k moři.

Z J.Góry podnikáme výpravy do dalšího či bližšího okolí.Ukazuje se, že cyklistika (ale zvláště ta vozíková) nemá u Baltu (potažmo i dalším Polsku) nějak zvláště na růžích ustláno. Na mapě avízované cyklostezky jsou v terénu jen velmi řídce značené, cesta je buď slušná, ale pak dosti frekventní nebo tedy opravdu naplňující stereotyp o "kiepských" polských silnicích, děravé, kamenité nebo písčité, v čemž utáhnout dvojcroozer je místy parádní fuška, když kola vězí po ráfek.

Foto: Bodik

Podél pobřeží, chvíli rušnou cestou, chvíli zmiňovaným borovým lesem se vypravíme k letovisku Dębki s velmi malebným místem soutoku moře s průhlednou řekou Piaśnicou. Na druhu stranu neodhadneme vzdálenost a pustíme se na poloostrov Hel. Ve směru Wladyslawowo je poměrně rušná, nepohodlná cesta, mijíce maják Rozewie, za Wladyslawowem na poloostrově nás však již čeká jediná skutečná cyklostezka, z pohodové zámkové dlažby, táhnoucí se celým pobřežím. Dojíždíme do Jastarni, po zjištění, že máme za sebou přes 30 km a čeká nás cesta zpět, se otáčíme, rezignujíc na plánované fokarium (tuleni) a po vydatném obědě se uvelebíme u moře.

Hel • Foto: Bodik

Snaha uskutečnit doporučované výlety nás přivede k okruhu kolem Jeziora Żarnowieckiego, z čehož je nakonec 75km výlet a v týmu se začíná objevovat reptání…Cestou koupání v jezeře, kolem přečerpávací vodní a v budoucnu plánované jaderné elektrárny. Návštívíme příjemný skanzen Nadole.

Nastává čas spočnout od kol, takže autovýlet do Słowińskiego Parku Narodowego, parking v Rąbce (ty se všude platí, zde 4 Zl na hod, vstup rovněž asi 4-5 Zl), dále 5km lesem, betonovou cestou, kde by se kola nyní naopak hodila, kolem raketového muzea na ohromné písečné duny, konkrétně Wydma Łącka, kde nám za nějaké 2 Zl pohlídají věci a je lepší ponechat i obuv. Výstup na písečný kopec připomíná šplhání ve sněhu a starší mrně se do něj vrhá přes lanové zábrany s výkřiky, že je horolezec. Z dojmu Sahary nás vyvádí ze tří stran vzdáleně lemující lesy a moře. Z Jiříkova vidění dosud nepoznané exotiky nás vyruší bouřka, kdy pelášíme po rozmokávajícím se písku a dáváme za vděk cestou zpět vláčkem (15 Zl), jinak spousta lidí volí další cestu zpět bos pobřežím.

Nadole • Foto: Bodik

Dost přírodních krás, počasí se trochu pokazilo, je čas navštívit trojměstí Gdynia-Sopot-Gdańsk. Pri milovníky městské turistiky je lepší si vyhradit na každé město jeden den, my zvládneme v jednom všechny tři...V Gdyni někteří snují plány plavby lodí, které však vždy ujíždí, rezignujeme na oceanárium, kde min. ¾ hod fronta, dobře se nabaštíme, jinak za shlédnutí stojí jen plachetnice Dar Pomorza a torpédoborec, pak pádíme do festivalového Sopotu. Cesta ke známému molu přerušná, hodna leckteré evropské metropole, prodřeme se k moři, posedíme v kavárničkcáh, dámy se pokochají jantarovými šperky ve stáncích a navečír již poněkud předimenzovaně navštívíme ještě Gdaňsk, který ale stál za to. Staré hansovní město jistě snese měřítka evropských standardů. Lidí již méně, atmosféra neopakovatelná, úzké domy s vysokými štíty, vzdáleně připomíná Amsterdam, přístav s historickými loděmi, největší cihlová gotická katedrála na světě atd. Dítka snad odpustí jisté přetažení…