Pomezí 3 zemí, den 3, Terst, Gorizia

Je tu třetí den a opět článek pod jiným názvem státu. Dnes jedeme do Itálie. Vybíral jsem mezi Benátkami a Terstem. Bohužel na hlavní trati z Villachu do Udine, došlo k omezení jízdy a vyjma jednoho nočního rychlíku se do Udine a Benátek dostanete pouze autobusy ÖBB, což z místenku vyjde na 25 Euro jední směrem. Proto jsem zvolil za cíl cesty Terst a cestu přes Slovinsko.

Opět se okazuji na radu na cesty článek ÖBB - Slowenien Ticket, u pokladny jsem si zakoupil tento lístek v relaci Villach - Nova Gorica, zpáteční za 20 Euro (děti do 15 let platí polovinu). Pokladní mi sice nejprve řekla, že sleva pro tuto relaci neplatí, ale po náhledu do letáčku mi přeci jen s omluvou jízdenku vydává. Opět použijeme rychlík "perly Alp" jako předešlý den, tentokrát ale už vystupujeme v Jesenici. Jelikož ve Villachu bylo ráno ještě zavřeno a předešlý den byla neděle, využíváme hodinový přestup na to, abychom si v Mercatoru (Supermarketu) naproti nádraží zakoupili jídlo a pití.

Čeká nás skoro 2 a půl hodinová cesta starším posprejovaným motorovým vozem, ale nádhernou krajinou. Nejprve stoupáme ke stanici Bled Jezero, kde jsme včera nastupovali, a pak projíždíme tunely (celkem jich je na trati 28 a 5 galerií) a krásnou horskou krajinou do stanice Bohinjska Bystrica. Před vjezdem do stanice nám policista v civilu kontroluje doklady. Z Bohinjske Bystrice nás čeká nejdelší tunel na trati 6ti kilometrový pod horou Kobla. Také se odtud přepravují auta, aby nemuseli objíždět tento tunel po zhruba 35 km cestě přes Hory. Hned v následující stanici Pobrdo se auta vykládají, a nebo pokračují do Mostu na Soči. Řeka Soča nás pak doprovází až do Nové Gorice. Míjíme i několik přehrad na řece, a pomalu klesáme podél hřebenu Bajšice do cílové stanice. Ještě za zmínku stojí klášter Sveta Gora na vrchu Skalnica po levé straně po směru jízdy.

V Nove Gorici vystupujeme z vlaku. Na přestup máme asi 1,5 hodiny ale musíme přejít na nádraží do Gorizie (už na italské straně). Mám s sebou pouze automapu Slovinska, kde je poměrně jednoznačně zakresleno, že přijdeme na hlavní silnici, po ní uhneme vlevo a pak dojedeme v podstatě až na nádraží. Tolik mapa. Realita je trochu horší. před nádražím přecházíme silnici a dáváme se rovně uličkou, kolem autobusové zastávky. Tady zjišťujeme, že už jsme na italské straně. Hlavní silnici se nám také najít podařilo, tak uhýbáme vlevo. Jenže už na druhém kruhovém objezdu není dost dobře jasné kudy dál. Značení železniční stanice žádné, mapy také ne. Odbočujeme tedy vpravo směr centrum, a snad uvidíme. Procházíme kolem místního muzea, dále pak přes náměstí, ale označení nádraží nikde. asi 500 m za náměstím stáčíme Doprava a přemýšlím kde sehnat nápovědu. Po 2 křižovatkách přicházíme na Corso Italia, hlavní tepnu tohoto městečka. Jedna paní mi radí, že jdeme dobře a že případně můžeme požít případně autobus linky č. 1 až k nádraží. Jdeme po Corsu ještě asi 20 minut až konečně přicházíme k nádraží. Celá cesta nám trvala asi 1 hodinu chůze. (Pro zpáteční cestu jsem si řekl, že použiju Corso Italia v celé trase a vyhnu se centru, jenže tato tepna končí paradoxně jednosměrnou malou uličkou místního významu, a stejně jsem musel hledat další cestu) Když jsem se zpětně podíval na mapu, zjistil jsem, že je tam tolik krkolomných uliček, že vám plán města s sebou do batohu určitě doporučím.

Na nádraží kupuji jízdenku do Terstu, na regionální vlak stojí 3,95 Eura, děti zde platí poloviční jen do 12 let. Přijíždí asi 8 mi vozová souprava, docela slušně obsazená. Ještě upozorním, jízdenku před nástupem musíte označit (validovat) v označovačích na nástupišti (jako u nás v metru). Vlak je poměrně rychlý celá cesta do terstu trvá asi 40 minut, před Monfalcone se k nám připojuje trať z Benátek, a odtud pokračujeme celkem vysoko na mořem se sem tam hezkými výhledy na hladinu jaderského moře. Před terstem začínáme klesat, v jednu chvíli se vynoří pohled na město Terst s majákem a my po několika minutách zastavujeme na Trieste Centrale, hlavním nádraží. Nejprve si jdeme koupit jízdenku nazpět, což nás však stojí cca 20 minut, protože italské "maňana" platí skoro všude a z pěti pokladen, i když obsazené jsou všechny, funguje pouze jedna.

Vycházíme do města směrem k přístavu. Jdeme směrem k největšímu náměstí Unitta Piazza Italia. Za přirozené centrum města považujeme Canal Grande s přístavem rybářských lodí, obklopený kavárnami. Je tu také Srbský kostel. Asi 100 metrů odtud nacházíme římský amfiteátr. Jinak z dalších památek jmenuji ještě zámek Miramare, nebo hrad San Giusto. Triest není úplně typickým turistickým centrem, takže třeba prodejnu suvenýrů hledáme relativně dlouho.

V Terstu jezdí autobusy MHD (jízdenka na 60 min stojí 1,1 Eura) a pak je tu ještě jedna zajímavost. Tramvaj spojená s lanovkou do čtvrti Villa Opicina. Platí tu stejné jízdenky jako na autobusy, a cesta tam i zpět se dá pořídit na jednu jízdenku. Z horních stanic tramvaje jsou krásné pohledy na město.

Po asi 4 hodinách co jsme měli na prohlídku Terstu se vracíme na vlak a opět přes Gorizii a Jesenici po stejné trase jsme dojeli zpět do Villachu. Jal jsem zase tak, abych měl na přestup a přechod v Gorizii asi 1,5 hodiny, což se mi vyplatilo, neboť následný vlak, z kterého bych přestup ještě jen tak tak stihl, měl 15 minut zpoždění. Tato cesta se dá uskutečnit za 1 den, s odjezdem v 6.25 ráno z Villachu a s příjezdem ve 22.38 zpět.

.