Poznáváme Slovensko – 11. den: Hrhovský vodopád; Volovské vrchy – okruh cca 7 km: Spišská Nová Ves - Ferčekovská studnička - Schulerloch (rozhledna) – pramen Panny Marie - kaple Panny Marie Škapulářské – Karasova díra - Spišská Nová Ves
Pátek 28. 7. 2023
Tady se nádherně spí, je tu krásný klid. K ránu jsme slyšeli déšť, ale ráno je sucho, ale zataženo. V noci bylo proti včerejšku o trochu tepleji, teplota klesla ke 14 stupňům. Krávy se zase pasou kus od nás, tentokrát jsme je ráno neslyšeli ani jeden.
Po všech léčivých procedurách se mi noha lehce zlepšila. Kotník nebolí vůbec, koleno sice bolet nepřestalo, ale je to lepši. Téměř nekulhám, když jdu po rovině. Horší je to, když si sedám a zvedám se, takže bude asi problém s kopečky. Vezmu si hůlky a věřím, že to ještě rozchodím. Dnešek bude rovinatější, horší to bude zítra. Musím pokračovat s načatou léčbou.
Včera jsme dosáhli našeho nejvýchodnějšího bodu, dnes nás čeká zhruba 90 km dlouhý přejezd - nejdřív kousek zpátky a pak kus na sever. Jenže jsme sklerotici. Chtěli jsme se zastavit v Hrhově, kde téměř uprostřed obce je 15 m vysoký Hrhovský vodopád - prý největší a nejvydatnější vodopád Slovenského krasu. Přitom se jedná o vodopád, jehož voda vyvěrá nedaleko z krasového podzemí. V minulosti poháněla vodou 4 mlýnů. Dnes zásobuje obec pitnou vodou. Takže si o tom můžeme jen přečíst a podívat se na moc hezké obrázky.
Cestou se zastavujeme v pivovaře v Rožňavě. Včera jsme ve středu koupené pivo ochutnali, bylo dobré, tak si ho znovu koupíme, ať nemusíme nic cestou shánět a ať máme večer co pít. Obchod mají v patře, takže zjišťuji, že do schodů a ze schodů se mi zrovna moc dobře nejde.
Pak už jedeme na sever směr Spišská Nová Ves. Přejíždíme Volovské vrchy, které leží ve východní části Slovenského rudohoří. Takže jedeme přes mnoho serpentin a dvě sedla (Súľová - 910 m a Grajnár - 1023 m). Když jsme ráno vyjížděli, bylo 21 stupňů, tady teplota kolísá mezi 17 a 19 stupni.
Nikde cestou nezastavujeme. Až na jižním okraji Spišské Nové Vsi – v poslední pravotočivé serpentině (u autobusové zastávky Hnilčík - Gretľa) odbočujeme vlevo na modrou turistickou značku. Kousek se po ní nechá popojet. Dál už se nesmí. Tady si uděláme oběd.
Začínám však tím, že si dávám slivovici. Od rána mne pobolívá hlava, ani ranní káva nepomohla. Určitě bude zase nějaká změna počasí. Zatím je to zrádné. Jak vyleze sluníčko, je horko, jak zaleze, je zima. Takže si střídavě oblékám košili a zase ji svlékám.
Nedaleko odtud chceme jít na výlet. Shodli jsme se na tom, že tady by se nechalo i přespat. Uvidíme, zda nenajdeme něco ještě lepšího.
Po obědě odjíždíme ještě kousek na sever k rozcestníku Ferčekovce - střed, kde necháváme auto. Dál jdeme pěšky. Je to zatažené, raději se vracím pro deštník.
Dnes nás čeká procházka v severovýchodním okraji Volovských vrchů. Parkoviště opouštíme po žlutě značeném místním okruhu. Mírně stoupáme až na rozcestí Pieskovec. Ale dnešek je fakt nějaký divný. Po slivovici mne přestala bolet hlava, ale nepomohla mi k tomu, aby se mi lépe dýchalo. Kvůli částečně chromému kolenu mám s sebou hůlky, ale ani ty mi k lepšímu dechu nepomáhají. Dost dlouho mi to trvá, než jsem se rozešla. Omezuje mne to daleko víc než to koleno. To mne po rovině a do mírného kopce téměř nebolí, do většího si pomáhám hůlkami a je to taky fajn.
Kousek před rozcestím míjíme zastřešené odpočívadlo, jehož součástí je Ferčekovská studnička. Vypadá to, že by měla z ní voda vytékat, ale dnes je tam stojatá voda plná kamení.
Na rozcestí Pieskovec odbočujeme vpravo – jednak po zelené turistické značce, ale také po žlutě a červeně značeném místním okruhu. Toho červeného se budeme držet nejdéle. Musím pochválit ty, co se o značení zdejších okruhů starají. Je to výborně značené.
Pokračujeme stále do poměrně mírného kopce přes rozcestí Rittenberg – vlek, Rittenberg, až jsme došli k velké kovové 25 m vysoké pětipatrové rozhledně Schulerloch. Byla zpřístupněna dne 28. června 2022. Je ji vidět už z dálky, protože je natřena červenobíle – prý kvůli leteckému provozu. Po zdolání 110 schodů je z ní překrásný, téměř kruhový rozhled na města Spišská Nová Ves a Levoča, Spišský hrad, Vysoké Tatry, Levočské a Volovské vrchy, Spišsko-gemerský kras a Čiernou horu. Je volně přístupná. Ota jde samozřejmě nahoru. Na cestu dostal můj foťák. Kdyby byla nižší, tak bych taky vyrazila, ale koleno nechci dnes zbytečně zatěžovat. Schody jsou lomené, prý pohodlné, nahoře jsou i panoramatické obrázky. I když je výhled prý docela pěkný, tak ty Vysoké Tatry dnes vidět nejsou.
Dnes to fouká celou cestu, samozřejmě o to víc to fouká nahoře.
Dnes to fouká celou cestu, samozřejmě o to víc to fouká nahoře.
Od rozhledny pokračujeme dál, zatím stále po červeném místním okruhu. Přicházíme na bezejmenné rozcestí neznačených cest. Vlevo vidíme kříž, je oplocený a před ním je klekátko. Na cestě, která odbočuje vpravo je pramen Panny Marie. Z dřevěného bednění je vyvedena trubka, odkud slabě vytéká pramen. Zda je pitný, to se nikde neuvádí. Raději jsme ho nepili. O kousek dál je kamenem obložená hezká výklenková kaplička, před ní je opět klekátko a hned vedle lavička. Inu jsme na Slovensku, kde pobožných lidí je výrazně víc než u nás.
Kousek se vracíme a odbočujeme vpravo do mírného kopečka k dřevěné kapli Panny Márie Škapuliarskej. Jen je mi líto, že nikde se nedočítám nic o její historii. Je na okraji lesa. V okolí je i pěkné posezení, takže je možno se posadit a podívat se po krajině.
Jdeme po okraji lesa. Značené je to pěkně, stejně jsme zvládli zabloudit. Na neznačeném rozcestí máme odbočit po žlutě značeném okruhu – to jsme ještě zvládli. Na dalším neznačeném okruhu u prvních domků máme odbočit vpravo po modré. Ota jde přede mnou, zatáčí vlevo. Rozcestí není pojmenované, ale je tu rozcestník. Já čtu Ferčekovce, rozhledna a divím se, kam jde. Ota mi něco vysvětluje. Místo, abych to zkontrolovala na mapě nebo si přečetla další ukazatele, jdu bezmyšlenkovitě za ním. Až po chvíli jsem zjistila, že skutečně jdeme špatným směrem a že dojdeme zpátky ke kapličce.
Ota hned volí jinou cestu, víc vpravo, ale ani to není ten směr, kterým jsem chtěla jít. Chci se vrátit, Ota ne. Každý trváme na svém, rozdělujeme se. Já se vracím a pokračuji po modré. Cestou se mi otevírají nádherné pohledy do dvou moc hezkých údolí.
Jenže mám další problém. Modrá vede přes pastviny. Na jejím okraji šipka směřuje na pastvinu, další směrovka je na pastvině, pak vidím cestu do prudkého kopce, kam chci jít. Obejít pastvinu nelze – to bych musela, až kdo ví kam. Vracet se samozřejmě nechci. Na pastvině žádné zvíře nevidím. Po chvíli váhání podlézám ohradník (otevírací není) a svižným krokem jdu ke kopci. Daleko to není, snad jen 100 – 150 m, ale nejsem hrdina. Samozřejmě se bojím a neustále se rozhlížím. Až v polovině toho prudkého kopce se uklidňuji. Tady je zjevně vidět, že sem krávy nechodí. Jen krátce se vydechuji, samozřejmě se stále rozhlížím. S vypětím sil šplhám do strmého kopce, kde je Krasová diera - skála s jeskyní. Ten závěr jsem už lezla po čtyřech. Ale tady mne čeká něco neskutečného, uprostřed zeleně je maskovaná skála s jeskyní.
Jenže mám další problém. Modrá vede přes pastviny. Na jejím okraji šipka směřuje na pastvinu, další směrovka je na pastvině, pak vidím cestu do prudkého kopce, kam chci jít. Obejít pastvinu nelze – to bych musela, až kdo ví kam. Vracet se samozřejmě nechci. Na pastvině žádné zvíře nevidím. Po chvíli váhání podlézám ohradník (otevírací není) a svižným krokem jdu ke kopci. Daleko to není, snad jen 100 – 150 m, ale nejsem hrdina. Samozřejmě se bojím a neustále se rozhlížím. Až v polovině toho prudkého kopce se uklidňuji. Tady je zjevně vidět, že sem krávy nechodí. Jen krátce se vydechuji, samozřejmě se stále rozhlížím. S vypětím sil šplhám do strmého kopce, kde je Krasová diera - skála s jeskyní. Ten závěr jsem už lezla po čtyřech. Ale tady mne čeká něco neskutečného, uprostřed zeleně je maskovaná skála s jeskyní.
Když se kochám jeskyní i pohledy na vzdálená panoramata, volá Ota, kde jsem a sděluje mi, že je na rozcestí Střelnice a jaké má možnosti. Ani už si nepamatuji, zda náhodou nechtěl poradit, kudy má jít, protože mapu neměl.
Já od jeskyně lezu ještě kus vzhůru na rozcestí Nad Karasovou dierou. Podlézám další ohradník a konečně jsem mimo pastvinu. Ještě jdu vlevo do kopce a doufám, že už budu brzy na vrcholu a začnu konečně klesat. Ota znova volá, že se vydal delší trasou po žlutém místním okruhu a že je to strašně do kopce. Kopcům jsme tedy neunikli ani jeden. Já ho ujišťuji, že snad budu brzy na nám známém rozcestí Pieskovec. Když vidím, kudy jde Ota, nespěchám. Jdu pomalu, kochám se.
K rozcestí se blížíme ve stejnou dobu z různých stran. Tam jsme si padli do náruče, že jsme to dokázali a ve zdraví se sešli. Občas jsme oba tvrdohlaví. Ale tentokrát měl Ota asi o mne strachu víc. Zda se neztratím. Jenže já měla na rozdíl od něj mapu. Bylo mi jasné, že i kdyby Ota si zašel velký kus, tak by se zvládl vrátit. Fyzičku má dobrou. Takže jsem se o něj nebála.
K autu už jdeme společně a vyprávíme si naše zážitky.
Já jsem šťastná, že koleno moc problém nedělá. Jen ten prudký kopec k jeskyni se mu moc nelíbil. Mám s sebou turistické hůlky, ale občas se o ně opírám jako o francouzské hole. Kolenu ulevuji a je to výrazně pohodlnější.
Když jsem zvládla s ostruhou projít Finskem a s únavovou zlomeninou Menorku, musím s naraženým kolenem projít Slovensko. Prostě to musím zvládnout.
Už je 5 hodin. Je nejvyšší čas se ubytovat. Cestou po obědě jsme se u zastávky autobusu Novoveská Huta - Medvedia Dolka všimli odbočky k přístřešku Medvedia dolka 2013. Jedeme se tam podívat. Je to tu pěkné. Nejsme pod stromy. Kdyby ráno pršelo, můžeme snídat pod přístřeškem. Je velký, tam by pršet nemělo. I výhled máme na kopečky.
Dokud je trochu teplo, jdu se umýt. Včera jsem to s chromým kolenem trochu ošidila. Pak až jdeme večeřet. Oba se těšíme na zítra. To chceme vyrazit do Slovenského ráje. Počasí má být docela slušné, pršet má jen ojediněle, tak snad to vyjde.
Jdeme spát opět v 10 hodin, dokonce je 18 stupňů. Já ruším peřinu, ale nechávám ji v pohotovostní poloze.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.913, 20.556)
Poslední aktualizace: 17.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Poznáváme Slovensko – 11. den: Hrhovský vodopád; Volovské vrchy – okruh cca 7 km: Spišská Nová Ves - Ferčekovská studnička - Schulerloch (rozhledna) – pramen Panny Marie - kaple Panny Marie Škapulářské – Karasova díra - Spišská Nová Ves
Spišská Nová Ves
Město
Kulturně společenské, administrativní a hospodářské centrum Spiše. Město vzniklo gotickou zástavbou v okolí západo- východní obchodní cesty z obcí Iglov a Villa Nova. první písemná zm…
3.4km
více »
Expedice Slovenský Ráj
Tipy na výlet
Slovenský ráj je zárukou pěkné procházky v období právě probíhajícího babího léta. Právě tato myšlenka nás přesvědčila o cestě do tohoto území. Slovenský ráj nabízí mno…
3.8km
více »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Spišské Nové Vsi
Kostel
Římskokatolický farský kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejcenější historickou památkou ve Spišské Nové Vsi a pochází z druhé poloviny 14. století. Kostel se nachází v centru města zhruba uprostřed Radničního nám…
3.8km
více »
Radniční náměstí ve Spišské Nové Vsi
Náměstí
Historické Radniční náměstí nacházející se v centru Spišské Nové Vsi je součástí městské památkové zóny. V prostoru náměstí stojí hned několik historicky cenných objektů, například Kostel Nanebevzetí Panny Marie, …
3.8km
více »
Spišská Nová Ves - sedm divů města a ještě něco navíc
Tipy na výlet
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i …
3.8km
více »
Markušovský kamenný hríb
Tipy na výlet
Markušovský kamenný hríb je situovaný pri hlavnej trati Košice- Žilina. Osobným vlakom zo Spišskej Novej Vsi sa odvezieme do Markušoviec.
Markušovciach môžme navštíviť aj kaštieľ.
Po žltej značke sa vyberieme smerom s tokom Hornádu. Do jednej hodiny kľudnou chôdzou sa dostaneme k spomínanému skalnému útvaru. Žltá značka vedie popri toku Hornádu, ktorý vytvára pekné meandre. Potom sa značka prudko otáča do ľava, as…
4.8km
více »
Slovenský Raj v marci
Tipy na výlet
Slovenský Raj v marci keď sú všetky vodopády zamrznuté,krásna scenéria.Najlepšie je spojenie vlakom buď smerom na Smižany alebo do Dediniek,a samozrejme autom Krásne rokliny,prielom Hornádu,Kláštorisko kde sa stav…
6km
více »
Čingov
Ostatní
Významné středisko cestovního ruchu na severním okraji oblasti Slovenský Raj, ležící v kotlinovitém rozšíření údolí řeky Hornád. Je výchozím bodem do celé centrální části Slovenského raja, středisko je vhodné na r…
6.7km
více »
Prielomom Hornádu
Tipy na výlet
Ideme na celodennú túru v krásnom prostredí Slovenského raja Prielomom Hornádu,kde sa nachádza 140 stúpačiek,približne 320 metrov reťazí,7 kovových mostíkov a približne 70 metrov drevených lávok.Začíname na Podles…
6.7km
více »
Tomašovský výhled
Skalní útvar
Skalnatá galerie v jižním svahu Ludmanky s výhledem na Prielom Hornádu, doliny Bílého potoka, na Čertovu sihoť, jako i Vysoké Tatry. Pod skalní terasou v bezprostřední blízkosti turis…
8.4km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Slovenský ráj - soutěsky, vodopády, vrcholy, jeskyně, výhledy
Tipy na výlet
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i …
8.4km
více »
Sokolia dolina
Tipy na výlet
Sokolia dolina patrí medzi najpríkrejšie a najdivokejšie tiesňavy v Slovenskom raji.Dostaneme sa sem buď z Kláštoriska-1 hod,alebo zo Spišských Tomašoviec-1:50 hod a dá sa sem dostať aj z Dediniek-3:25 hod. Sokolia dolina je skvostom medzi tiesňavami v Slovenskom raji.Objavená bola medzi poslednými v roku 1910.Prvý zimný prechod bol až v roku 1912.Po trase je plno rebríkov…
8.6km
více »
Vodopády Slovenského ráje
Cestopisy
Národní park Slovenský ráj byl vyhlášen v roce 1988. Má rozlohu necelých 20 hektarů. Nachází se ve východní části Nízkých Tater. Celé území je mimořádně bohaté na faunu i flóru. Celá oblast je tvořena zejména bí…
8.6km
více »
Tomašovský výhľad
Tipy na výlet
Tomašovský vyhlaď 667 m n.m. v Slovenskom raji.Dá sa sem dostať z Spišských Tomašoviec po zelenej značke asi 40 minút.Do Spišských Tomašoviec sa dá dostať autom,autobusom aj vlakom. Tomašovský vyhlaď je skalnatý v…
8.6km
více »
Slovenský raj - Kartuziánsky most
Most
Kartuziánský most zná každý návštěvník Slovenského ráje, který si prošel atraktivní modře značenou cestu Prielomem Hornádu nebo kráčel po červené značce z Letanovic na Kláštorisko či naopak.
Původní kamenný mos…
10km
více »
Slovenský ráj
Přírodní památka
Slovenský ráj
30.6.2012
Podlesok-Hrdlo Hornádu (530m)-Kláštorisko roklina ústí(520m)-Kláštorisko chata (770m) a zpět
V poledne pravé poledne přijíždíme na parkoviště Podlesok. Zaplatíme, co se dá a musí a …
10.5km
více »
Prielom Hornádu
Řeka
Přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád. Jsou zde kaňonovitá údolí, břehy spadají z bočních hřbenů a vchů místy s více než 300 metrovým výškových rozdílem. Díky své turistické historii má Přelom Hor…
10.8km
více »
Slovenský ráj - Kláštorisko
Tipy na výlet
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i …
10.8km
více »
Slovenský raj - Kláštorská roklina
Soutěska
Kláštorská roklina patří bezesporu k nejkrásnějším ve Slovenském ráji. Je dlouhá sice jen jeden a půl kilometru, ale je velice atraktivní. Sevřenou roklí vystoupáte po žebřících či stupačkách a projdete po kládách…
11km
více »
Slovenský ráj - podzimní treky.
Přírodní park
Národní park Slovenský ráj je známý díky kaňonům, roklinám a soutěskám, které jsou zabezpečeny lávkami, stupačkami, žebříky, lany a řetězy. Dalším tahákem k návštěvě této oblasti byla via…
11.1km
více »
Kláštorská roklina
Rokle
Kaňon vytvořený potokem pramenicí pod Kláštoriskem a ústícím přímo do Hornádu. Byl znám již v minulosti, pro turisty byl zpřístupněn až roku 1960. Prvním krokem ke zpřístupnění kaňonu…
11.1km
více »
Geravy
Planina
Rozlehlá vápencová náhorní plošina s množstvím krasových útvarů. Její ohraničení tvoří vrcholy Suchého vrchu, Červenej skaly, Holého kameňa a Gačovskej skaly. Porost tvoří soubor horských luk a mýtin s lesíky.…
12.4km
více »
Levoča
Město
Bylo dokázáno, že město a jeho okolí bylo osídleno už v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Levoči je z roku 1249. Roku 1271 vystupuje Levoča jako centrum provincie Sasů a spolu s dalšími spišskými městy už…
12.8km
více »
SPIŠSKÉ PAMÁTKY v seznamu UNESCO
Tipy na výlet
SPIŠSKÉ PAMÁTKY ZAPSANÉ DO SEZNAMU UNESCO Slovenská oblast Spiše je krajem nejenom krásné přírody, ale i hodnotných historických a kulturních památek, vzpomeňme alespoň města Levoču, Starou L´ubovňu nebo K…
13.1km
více »
Prielomom Hornádu
Trasa
Trasa Prielomom Hornádu si získa každého turistu,ktorý túto trasu absolvuje.Začíname na Podlesku-turistické stredisko blízko Hrabušic-a celú trasu ideme po modrej turistickej značke,ktorá kopíruje rieku Hornád.V p…
13.6km
více »
Suchá Belá
Kaňon
Jedna z nejhezčích roklin Slovenského ráje. Voda ní protékající pramení na severním okraji planiny Glac. Její tok odděluje od sebe masiv Ptačího hrbu a Rumanové. Do Velké Bílé vody ústí přímo ve středisku Podlesok. Historie turistického objevování Suché Bílé začíná roku 1900, kdy se skupina pod vedením prof. M. Rotha dostala až k Misovým vodopádům. R. 1908 byl vyznačkován a…
14.3km
více »
Velký Sokol
Kaňon
Mohutná a dlouhá roklina na západním okraji planiny Glax. Je ukončena romantickou Róthovou roklí, která byla pojmenována po jednom z průkopníků turistiky ve Slovenském ráji. Oba břehy rokliny vytvářejí skalní sráz…
14.6km
více »
Spišská kapitula
Městská část
Spišská kapitula byla roku 1948 připojena k Spišskému Podhradí. Městečko pocházející z 12. století bylo označováno jako církevní. Od poloviny 13. století bylo sídlem spišského propoští, kapituly. Spišská kapitula …
17.2km
více »
Spišský hrad
Hrad
Rozsáhlé zříceniny Spišského hradu se malebně rozprostírají na kopci vysokém 634 m.n.m. nad Spišským Podhradím. V dokumentech se hrad objevuje už roku 1209. 1241 odolal útoku Tatarů. Stavební vývoj hradu se dá sle…
18.3km
více »