Spišská Nová Ves - sedm divů města a ještě něco navíc

Provinční dům  •  Fotografie (4)  • Foto: jircak

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie  •  Foto: jircak

Kam a jak jedeme?

Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Začínáme se pomalu vracet, jedeme z Levoče do Hrabušic ve Slovenském ráji. Dostal se nám do ruky prospekt „Sedm divů města Spišská Nová Ves“. Je to jen malá zajížďka, tak se tam musíme zajet podívat.

Za čím jedeme?

Město je branou do Slovenského ráje. Leží ve středním Slovensku na řece Hornád, do které se na území města vlévají ještě řeky Brusník, Holubnica a Hnilica s Čingolovským potokem.

Tak jako ve většině měst v této oblasti, žilo se zde dle archeologických průzkumů již od mladší doby kamenné, v době Velkomoravské říše zde žili Slované. Toto město pravděpodobně patřilo mezi bohatší města, protože již od středověku zde bylo rozšířené hornictví, dolovala se zde měď, zpočátku jen primitivním způsobem pomocí klínů, kladiv a lopat.

První písemná zmínka o obci je z r. 1268 v listině ostrihomského arcibiskupa, kde se píše o této obci, že se zde usazovali kolonisté ze Saska, kde jejich území zaplavilo moře. V té době zde byla už fara i kostel. Tito přistěhovalci dostali v letech 1243 a 1271 řadu privilegií - neplatili daně, ani mýtné při průchodu městskými branami, apod.

Ve 14. století se smělo obchodovat pouze na tržištích, proto pro město bylo velice důležité, když 6. prosince 1380 získalo od krále Ludvíka I. právo konat vždy jednou za týden - v sobotu trhy. V návaznosti na to město vybudovalo opevnění. Byly to dvě hradby o šířce 120 cm a 220 cm, mezi kterými byl 6 metrů široký a 2 metry hluboký příkop. Do města se vcházelo 4 branami. Dne 30. července 1408 bylo povoleno ve městě konat jeden výroční trh – vždy 15. srpna. Výroční trh trval zpravidla i několik dnů a přijížděli na něj obchodníci z Polska, Rumunska i Ruska. Od 6. prosince 1435 se ve městě mohly konat ještě další dva výroční trhy – na jaře a třetí začínal 11. listopadu.

Důležitým mezníkem pro město byl den 12. 12. 1871, kdy byla otevřena železniční trať Košice – Bohumín.

Město bylo sídlem Provincie šestnácti spišských měst, má řadu zachovaných historických památek. Zajímavostí je, že v květnu 2010 vyhlásil magistrát anketu „Hľadáme 7 divov mesta Spišskej Novej Vsi“, které se mohli zúčastnit obyvatelé města i jeho návštěvníci. Nás sem přivedla právě brožurka, kterou město vydalo s těmito vítěznými sedmi divy města.

Jedním z uvedených divů města je Spišský trh. Patrně je připomínkou 14. století, kdy město získalo právo konat ve městě trhy. Asi i proto se trh ve městě opět koná, a to již přes 50 let, vždy v červenci. Během čtyř dnů je na Spišském historickém náměstí neuvěřitelně živo, přijedou statisíce návštěvníků z celého Slovenska i ze zahraničí, mohou si nakoupit ve stovkách stánků, hraje tu muzika, jezdí kolotoče, je zde připraven zábavný program pro děti i dospělé.

Čistě náhodou přesně v době konání trhů jsme přijeli i my. Problém byl v tom, že jsme si chtěli v klidu prohlédnout město. To se nám tedy vůbec nepovedlo. A aby toho nebylo málo, když jsme do města přijížděli, chytila nás průtrž mračen. Takže když jsme chtěli zaparkovat, bylo všude spousta vody, nikde se nedalo projet, protože všude byl zákaz vjezdu a všude spousta lidí. Nakonec se nám podařilo zaparkovat v Gorazdově ulici, která je rovnoběžná s hlavním Radničním náměstím a naštěstí je kousek od infocentra. Jenže to bohužel v sobotu zavírá už ve 13. hodin. Tak to se také nepovedlo.

Ale to už jsme se dostali na Radniční náměstí, které je dalším divem města. Je to nejdelší náměstí v Evropě, má tvar hodně dlouhé a úzké čočky. Údajně patří mezi nejkrásnější náměstí na Slovensku. Protože bylo plné kolotočů a stánků, to nemůžeme až tak posoudit, ale vypadá zajímavě. Od r. 1992 je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Lemuje ho větší množství historicky cenných domů, bohužel ani ty jsme si moc prohlédnout nemohli.

Na náměstí jsme prošli Levočskou bránou, která je součástí Provinčního domu. Od středověku až do r. 1777 to byla městská Radnice. Tohoto roku ji zakoupila Provincie šestnácti spišských měst a zřídila zde své administrativní sídlo. Nejzajímavější částí budovy je přední fasáda s rokokovou štukovou výzdobou. Nad Levočskou bránou je erb Provincie. Touto bránou vjížděli do města povozy, proto je vedle ještě užší průchod pro pěší. Nyní je v budově sídlo Muzea Spiše.

V centru náměstí upoutal naši pozornost římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tento farní kostel je nejcennější umělecko-historická památka ve městě. Patří mezi tzv. halové spišské chrámy. Stavba je z 2. poloviny 14. století a z větší části je tato původní stavba zachována do dnešní doby. Nejstarší je kaple sv. Michala archanděla (je to vlastně dnešní sakristie), ke které byla r. 1395 na severní straně přistavěna kaple sv. Barbory. Jednou z nejkrásnějších částí kostela je gotický portál na jižní straně. Svatyně byla přestavěna r. 1771 v barokním slohu, má hvězdicovou klenbu, nádherně malovanou. Barokní je i chór z r. 1789, který má bohatou klasicistní štukovou výzdobu. Současný hlavní oltář je z let 1886 - 1887, kdy bylo provedeno rozsáhlé restaurování.

Cenný a zajímavý je interiér kostela. Relikviář ve tvaru kříže pochází z 1. poloviny 14. století a je 42 cm vysoký. Monstrance pochází z počátku 16. století, bronzová křtitelnice z r. 1549, ale její spodní část pochází 2. pol. 13. století. Z pozlaceného stříbra vyrobený 25 cm vysoký kalich je z r.1795. Kazatelna je z roku 1886. Nejcennější sousoší patří mezi nejlepší díla z dílny Mistra Pavla z Levoče. Pochází z roku 1520. Z období kolem r. 1500 pochází i vzácný tabulový obraz umučeného Krista a Bolestné Panny Marie ve svatyni nad sakristií.

Kostel měl původně i svoji gotickou věž, která byla přestavována. Současná novogotická věž měří 87 metrů a byla postavena v letech 1893 – 1894. Je to nejvyšší kostelní věž na Slovensku , proto byla r. 2008 zapsána do Knihy Slovenských rekordů. Věž má i nejvíce hodinových ciferníků, všechny však pohání jen jeden hodinový stroj. Je jich sedm. Čtyři jsou v horní části, o něco níž jsou tři – ty jsou z původní gotické věže. Věž je přístupná veřejnosti, ale pouze v době, kdy je otevřeno informační středisko. Je z ní prý nádherný výhled na město a široké okolí. Při výstupu uvidíte i pět kostelních zvonů. Nejstarší je z roku 1486.

I přes přeplněné náměstí se nám podařilo najít další ze sedmi divů města – secesní budovu Reduty z let 1899 – 1902 se čtyřmi věžičkami. Ještě r. 1844 zde však stával hostinec. Dnes je zde Spišské divadlo s profesionální scénou, kde však hraje i ochotnický soubor Hviezdoslav. Dále je zde koncertní sál, kavárna, městské kulturní centrum a sídlo televize Reduta. Dříve zde býval i hotel.

Na druhou stranu od kostela je budova radnice. Je však málo nápadná a v tom rumrajchu, který na náměstí panoval, jsme ji nějak přehlédli. Byla postavena v r . 1777 - 1779 v klasicistním slohu. Nejvýznamnějším prostorem je reprezentační síň,která je uprostřed budovy a zabírá prostor dvou pater. Nar radnici sídlí primátor města a část městského úřadu.

Posledním divem města je mozaika v řeckokatolickém kostele Proměnění Páně. Tento kostel stojí z druhé strany radnice. Kdyby bylo náměstí prázdné, určitě se nedá přehlédnout. Jenže plánek města jsme neměli a asi jsme tak daleko ani nedošli. Je to nejmladší sakrální stavba ve městě, která se využívá až od r. 1997. Stavba působí moderně, přesto obsahuje některé byzantské prvky. V kostele je třípatrový ikonostas. Zmiňovaná mozaika z přírodních materiálů je novodobá, nachází se v oltářní části a na chóru a byla posvěcena r. 2009. Díla stejného autora lze obdivovat v Lurdech, Fatimě i ve Vatikánu.

Až doma jsem se dočetla o dalších zajímavostech města. Na náměstí je tzv. Místo přání, jinak památník Mistra Konráda, který ve městě r. 1357 založil gotickou „zvono-slévárnu“, nejvýznamnější na Spiši. Zvony se zde lily až do r. 1527. Zde se vyrobil dokonce zvon i do Spišské Kapituly. Součástí památníku je kostelní zvon z této dílny, který byl zhotoven na přelomu 14. a 15. století, je vysoký 85 cm, průměr v nejširším místě má 86 cm.

V Levočské ulici, jen nedaleko místa, kde jsme parkovali, je v řadové zástavbě Římskokatolický kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Je to druhý nejstarší kostel ve městě. Pravděpodobně ve 14. století zde byla jen kaplička, kterou v letech 1727 - 1731 přestavěli na kostel. Má barokní vybavení. Ten měl otevřené dveře, takže jsme mohli dovnitř nahlédnout.

Ve městě je určitě víc zajímavostí, ale my jsme se dlouho nezdrželi. Máme raději klid.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se ve městě dobře, a to v restauraci na druhé straně náměstí, než kde je Provinční dům. Bylo to kousek od Reduty. Byl tam klid, dobrá obsluha a slušné ceny. Ale možností je na náměstí víc.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Při příjezdu do města jsme kvůli trhům všude viděli jen samé zákazy vjezdu, příp. označení slepých ulic. Nám jako návštěvníkům města vadilo, že toto značení nebylo doplněno radou, kde lze zaparkovat. Takže ani nevíme, zda někde bylo nějaké centrální parkoviště. Zaparkovali jsme spíš díky štěstí, když jsme náměstí neustále objížděli a hledali, kde to naše vozidlo nechat.

Ostatní informace

Město leží téměř na severním kraji Slovenského ráje, takže je možnost řady výletů jižním směrem. Na severu od města je zřícenina kapličky Sans-souci – vede tam červená. Z náměstí je to asi 12 km (částečný okruh). Nedaleko na východě je zřícenina Markušovského hradu, kde je expozice historického nábytku a klávesových hudebních nástrojů. Tam však značka nevede. O tom všem by vás snad informovali v infocentru, pokud bude otevřeno. Je nedaleko od Provinčního domu.

Otevírací doba infocentra:

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie  •  Foto: jircak

Od 1. 10. do 31. 12. do 30. 4.:

Pondělí až pátek: od 9.00 do 17.00 hod.

Od 1. 5. do 30. 6. a od 1. 9. do 30. 9.:

Pondělí až pátek: od 8.00 do 18.00 hod.

Sobota: od 9.00 do 13.00 hod.

Neděle a svátky: od 14.00 do 18.00 hod.

 

Od 1. 7. do 31. 8.

Reduta  •  Foto: jircak

 

Pondělí až pátek: od 8.00 do 19.00 hod.

Sobota: od 9.00 do 13.00 hod.

Neděle a svátky: od 14.00 do 18.00 hod.

Úschovna zavazadel:

V době otevření infocentra je možno si ponechat v jejich prostorách zavazadla – 1,00 €/den/kus

Výstupy na kostelní věž zajišťuje tako infocentrum.

Od 1. 5. do 30. 9.:
V pondělí - pátek: v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00 hod.
V sobotu: v 10:00, 12:00 hod.
V neděli a ve svátek: v 15:00, 17:00 hod.

Od 1. 10. do 30. 4.:
V pondělí - pátek: v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 hod.

V sobotu a v neděli mohou na věž větší skupiny po předchozí domluvě, nejpozději do pátku do 12:00 hod.

Vstupné:

dospělí: 1,50 €

studenti a důchodci: 1,00 €

děti do 15 let: 0,50 €