Přírodními parky Středních Čech.

Přírodními parky Středních Čech.

Naši dnešní cestu začínáme v Psárech, obci mezi Jesenicí a Jílovým u Prahy kam nás zavezl autobus z Prahy do Jílového. Od stanice autobusu na náves s rozcestníky je to pár desítek metrů. Naordinovali jsme si trasu přes Štiřín do Mnichovic, bratru něco kolem pětadvaceti.

Počasí je sice na vážkách, ale mohlo by být i hůř. Z návsi se vydáváme po červené směrem k hotelu René a hned za obcí už procházíme Přírodním parkem Střed Čech s hezkými výhledy k chatovým osadám a zalesněné kopce na východ od Psár.

Idylky je brzy konec, vcházíme do lesa a jdeme podél přítoku Sulického potoka. Je vidět že vydatně pršelo, blátivý úvoz s obnaženými kořeny smrků obcházíme po stráni lesem. Naštěstí po pár stech metrech se situace lepší a na silnici k hotelu René už přicházíme pohodlnou lesní cestou.

Tam odbočujeme se žlutou doleva a po chvilce z hlavní silnice Doprava klesáme k vesnici Nechánice. Za vesnicí přes jarně zelené louky pěšinou kolem pastvin s koníky, v dohledu širé řepkové (dříve řepné) lány. Počasí se lepší, střídavě oblačno bez deště.

Na rozcestí Na Lambujce s vysokým dřevěným křížem pokračujeme už po modré ale stejnou polní cestou do Kostelce u Křížků. Tady určitě stojí za zmínku pěkně upravené náměstí a okolí kostela sv.Martina. I zbytek obce působí na české poměry nezvykle upraveným a čistým dojmem.

Z náměstí jdeme po zelené východním směrem ke Štiřínu a zanedlouho jsme v Nové Hospodě, součásti střediskové obce Kamenice. I když je do oběda daleko, stavujeme se v hospodě se jménem jak jinak než Nová hospoda. Někdo pivo, někdo kafe a někdo polívku a chvíli posedíme v právě otevřené vyvětrané hospodě se svéráznou výzdobou.

Pak procházíme obcí necelý kilometr k silnici kolem rybníka, zámeckého parku s golfištěm a štiřínského zámku a golfového centra, domu Atis s nevšední architekturou.

Těch třičtvrtě kilometru po rušné hlavní silnici rádi opouštíme a odbočujeme Doprava na lesní cestu podél potoka který končí nedaleko ve Štiřínském rybníku, jako ostatně několik dalších v této lokalitě. Na nedalekém rozcestí Pod Všedobrovicemi už vcházíme do Přírodního parku Velkopopovicko a procházíme krásnou přírodní partií cestou lesem a loukami s výhledy na svěže zelenou přírodu s výrazně žlutými keři rozkvetlého janovce metlatého na stráních podél cesty.

Na rozcestí Ve Stádlích křižujeme žlutou do Popovic a přecházíme Mokřanský potok. Ten pramení nad Popovicemi a na jihu v Nespekách končí v Sázavě. Pak mírným stoupáním k silnici na Lojovice a krajem obce kolem kapličky a zámku k rozcestníku.

Přesedáme na červenou k Dolní Lomnici a kolem obce a rybníka pohodovou cestou. Z té pak přes blátivý úvoz (to by bylo aby nebylo) na louku plnou sluníčka a přes ní do Zaječic. Krátká odbočka k restauraci u hřiště a krátké posezení u piva a kafe. Potom pár set metrů do Kovářovic a dál po červené do Dolní Lomnice.

Necháme červenou ubíhat k Všešímům a Mnichovicům a u stanice busu 463 stoupáme Doprava krátkou odbočkou k lomu Chlum. Odbočujeme z pěšiny a prodíráme se mezi keři janovce k výhledu na lom. Žádná sláva, něco fotíme mezi keři a stromy a vracíme se k silnici.

Po ní pokračujeme Doprava do Mirošovic k nádraží. Tam u hospody U Aničky se napojujeme na cyko 0020, přecházíme lávku přes dé jedničku a podél dálnice kolem zdevastovaného Božkovského jezírka a posledního blátivého úseku do Mnichovic k nádraží. Deset minut do odjezdu vlaku a mydlíme to ku Praze.

Co dodat. Na to že jsme byli od Prahy co by kamenem dohodil, krásný špacír svěží jarní přírodou a na pár dní dobité baterky.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy