Raftig v Bosně a Chorvatsku
Za cíl naší další „raftařské“ akce jsme si tentokrát vybrali řeky v Chorvatsku a Bosně. Informační materiály a průvodce nás lákaly na křišťálově čistou vodu, hluboké skalní soutěsky, kterými se řeky prodírají. Nakonec jsme se nechali zlákat i přes vekou vzdálenost a nedávný válečný konflikt v Bosně. Nelitovali jsem. Snad i díky krásnému počasí jsme si odvezli bohaté zážitky. Ale všechno hezky popořadě... Sobota: Sraz byl v sobotu ve 24:00 v Brně. Postupně se nás sešlo 13. Pár minut po půlnoci přijíždí dvě dodávky. Záhy se dozvídáme, že jsem všichni a nic nebrání abychom vyrazili vstříc Chorvatsku a Bosně. Neděle: Po úmorném nočním přejezdu přijíždíme za vydatného deště kolem půl osmé ráno do kempu Slapić. Po krátké snídani poposedáváme pod místním přístřeškem a pozorně sledujeme oblohu. Od místních obyvatel se dozvídáme, že zítra by mělo být polojasno, ale dnes to tak vůbec nevypadá. Kolem jedenácté hodiny přestává pršet a obloha se protrhává. Stavíme stany a po rychlém obědě je rozhodnuto, že dnes vyrazíme na horní úsek řeky Mrežnice, která protéká také kolem kempu Slapić. Cestou k hornímu toku řeky Mrežnice se prodíráme rozbitými silnicemi, místy připomínající spíše tankodrom, než silnice. Poslední úsek cesty vede pouze po kamenité a hliněné zpevněné silnici, kde se s těží vejde pouze jedno auto. Všude kolem je vidě pozůstatky války. Na rozbitých domech jsou dodnes vidět stopy po kulkách a ostatních zbraních. Místy je vidět ohořelé Trosky kamenných domů, které jen vzdáleně připomínají dobu, kdy zde panoval normální život. Po malé zajížďce se nakonec úspěšně dostáváme až k řece. Mrežnice je klidná řeka. Pouze místy je nudné pádlování zpestřena nádhernými vápencovými terasami, přes které se řeka prodírá. Tyto terasy tvoří neopakovatelnou atmosféru umocněnou průzračně čistou a hlavně teplou vodou. Největší terasa s vodopádem má výšku přes 5 metrů. Zde se krátce zastavujeme. Je čas na koupání a pár prvních fotek… Pondělí: Ráno odjíždíme v 8:30. Panuje nádherné počasí a všichni se těšíme na dnešní návštěvu Národního parku Plitvice v Chorvatsku. Na prohlídku parku máme 4 hodiny, tak se moc nezdržujeme. Článek Plitvice: Fotky Plitvice: V 15:30 odjíždíme z Plitvic směr Bosna. Cestou se ještě zastavujeme u malé říčky na krátkou „koupačku“ v říčce Korana. V podvečer přijíždíme na tábořiště u řeky Una, další cíl našeho „raftaření“. Hned po příjezdu nás obklopuje dav místních dětí. Až do večera, kdy stavíme stany dáváme bedlivý pozor na všechny naše věci. Nic se neztratilo a tak po krátkém posezení u ohně jdeme spát. Úterý: Ráno v 10:00 hodin vyrážíme na dolní úsek řeky Una. Začínáme hned u tábořiště, tak si můžeme pospat. Po asi hodinovém nácviku plavání v peřejích nasedáme do raftů a pouštíme se po proudu na asi 4 hodinovou jízdu. Klidné úseky se střídají s mírnými nenáročnými peřejemi. Díky suchu, které panuje letos v celé Evropě, je i zde málo vody. Na rozdíl od Slovinska, se ale místní řeky dají celkem pohodlně jet až na občasná místa, která se musí přenášet. Naštěstí jich ale není mnoho. Celý den panuje krásné slunečné počasí. Na můj vkus až moc velké horko. Voda v řece je stejně jako v ostatních místní řekách které jsme sjížděli až neskutečně čistá. Občas se zastavuje na „koupačku“ a pár fotek. Celý sjížděný úsek teče řeka hlubokým údolím. Často se naskýtají krásné pohledy na okolní vysoké skalní hřebeny. V 15:00 hodin se po obědě a krátké pauze balíme a za úmorného vedra vyrážíme dále k jiho-východu. V podvečer projíždíme úzkou soutěskou. Pod námi je řeka Vrbas, cíl zítřejšího rajtování. Bohužel velké sucho se podepsalo i na této řece. Je natolik nízký stav vody, že se nedá jet. Pokračujeme proto dále k dnešnímu tábořišti. Středa: Vzhledem k tomu, že se řeka Vrbas nedá jet, je rozhodnuto, že se již dnes přesuneme k dalšímu kempu u řeky Neretva. Tuto řeku pak pojedeme dvakrát. Ve čtvrtek a v pátek. Celý den opět panuje krásné slunečné počasí. Cestou se zastavujeme u jezera na krátké osvěžení a také na nákup v místní vesnici. Po krátké zastávce se prodíráme úzkou silnicí přes Hory k dnešnímu cíli. Jedna zatáčka střídá druhou. Čím výše stoupáme, tím je cesta horší. Na pár místech dokonce chybí kus asfaltového povrhu a je zde jen kamením vysypaná zatáčka. Navíc je vidět, že zde velice často padají z okolních kopců kameny přímo na silnici. Stopy po sesuvech vidíme téměř na každém metru. Je vidět, že s opravou a údržbou místních silnic si nedělají moc starosti. Dokud se tudy dá projet, je vše všechno v pořádku. Kolem 16:00 hodiny přijíždíme do kempu u řeky Neretva. V 17:00 hodin odjíždíme asi 5km proti proudu, ať se alespoň kousek svezeme. Řeka je v těchto místech klidná. Spíše pro otevřenou loď, než pro rafty, ale dál po proudu je to prý lepší. Uvidíme. Neretva je přezdívaná jako smaragdová řeka a můžeme ji směle označit za nejkrásnější řeku Bosny. Křišťálově čistá voda se zde v peřejích prodírá úzkými soutěskami, které v některých místech nedosahují ani 4 metry. Na klidnější vodě je vidět do hloubky přes 5 metrů. Dodnes zde žijí raci a vodu používají místní k pití i k vaření. Také v kempu teče voda z řeky a tak jsem ji používali také my. Čtvrtek: Ráno v 10:00 hodin vyrážíme na smaragdovou řeku Neretvu. Opět panuje nádherné slunečné počasí. Očekávání nás nezklamalo. Po prvních kilometrech se řeka zužuje a protéká vápencovými soutěskami. Objevují se první složitější peřeje. Díky nízkému stavu vody ale vše překonáváme bez větších problémů. Kouzelné scenérie vápencových masívů, průzračná voda a slunce. To vše dotváří neopakovatelnou a okouzlující atmosféru místního kraje. Fantastické zážitky dnešního dnes nám troško pokazilo jen úmorné pádlování posledních 6 km. Bohužel jinak to nešlo. Pátek: Ráno jsem se opět probudili do krásného slunečného dne. Vzhledem k tomu, že nás dnes odpoledne čeká přesun k poslední řece, vyjíždíme už v 8:30. Opět nás čeká stejný úsek řeky Neretva jako včera. Cesta probíhá v pohodě, stejně jako včera. Na jedné peřeji se nám podařilo převrátit raft a pěkně jsem si zaplavali. Nikomu se naštěstí nic nestalo a tak směle pokračujeme dále. Kolem poledne se začíná zatahovat a je slyšet blížící se bouřku. Netrvá to dlouho a už padají první kapky. Po pár metrech nás bouřka zasáhla naplno. Na řece nám to bylo celkem jedno. Navíc déšť byl o poznání teplejší než voda v řece. Za vydatného deště balíme rafty a vyrážíme k poslední řece této akce. Večer po osmé hodině přijíždíme na tábořiště u řeky na horním toku řeky Una. Tábořiště je hojně využívané. Nachází se pár metrů od velkého vodopádu. Celí rozlámání z úmorné cesty stavíme stany. Je čas na pár fotek a rychlou večeři. Sobota: Odjezd je naplánován na 10:00. Po sedmé ráno nás probouzí déšť. Nikomu se moc nechce vylézat ze stanů a přemýšlíme jak dnes pojedeme za deště. Naštěstí déšť po osmé hodině ustává a my vyrážíme na nejkrásnější, asi 6 kilometrový úsek řeky Una pod vodopádem. Řeka zde proudí přes vápencové terasy a vytváří nádherné peřeje. Všechny úspěšně překonáváme a užíváme si nádherné počasí a křišťálově čistou vodu. Po zajímavém horním úseku nám zbývá překonat 5km úplného oleje. Vodu zde zadržuje jez. Bohužel, jinde se k řece není možné dostat. Více jak 3 hodinové pádlování po úplně stojaté vodě je daň za krásné peřeje. Po šesté hodině odpoledne balíme rafty a vyrážíme na cestu domů.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Sanski Most
Půjčovna autPříspěvky z okolí Raftig v Bosně a Chorvatsku
