Travel blog Německo
Mapa BavorskaRegensburg - adventní procházka městem
Slevomat nabízel za velice zajímavou cenu zájezd na adventní trhy (r. 2014) do Regensburgu. Jsme ten typ, který preferuje přírodu, památky, ale hlavně klid, ale znám tolik lidí, co pravidelně jezdí na trhy do Německa, že jsme se rozhodli za tuto zajímavou cenu tam taky vyrazit. Jeden z důvodů byl i ten, že město je zapsáno na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Udělali jsme z toho rodinný výlet, vzali jsme s sebou mé syny a jejich přítelkyně.
Den předem - v sobotu - bylo nádherně. V neděli ráno mrholilo a poprchávalo celou cestu. Na místo jsme dorazili v 9, naštěstí poprchávalo už jen občas, dokonce i sluníčko se snažilo mraky roztrhat. Moc se mu to však nedařilo. Ale aspoň nemrzlo a nefoukalo to. Jen bohužel fotky nejsou nic moc.
S historií Bavorska a města Regensburg nás průvodkyně seznámila už v autobusu. Když jsme společně vyrazili do města, tak jsme už o lecčems věděli. Průvodkyně nám pak na místě tyto informace již pouze připomněla.
Autobus nás vysadil na zastávce turistických autobusů, která je vlastně na břehu umělého ostrova. Z obou stran je obklopen kanálem. Mají to tam bezvadně vymyšlené, autobusy parkují jinde, zde cestující jen vyloží a naloží, jsou zde i zdarma toalety (je zajímavé, že toalety jsou zdarma ve městě na několika místech). A dokonce zde stojí lokomotiva - dobrý orientační bod. Do historického centra je to jen kousek.
Společně jsme vyrazili do města. Jen jsme přešli přes ostrov a už jsme byli u první památky - kamenného mostu. Je to mistrovské dílo středověkého stavitelství, ve své době byl považován za skutečný div světa. Byl postaven během 11 let, pravděpodobně mezi lety 1135−1146. Až do roku 1935, zůstal jediným mostem, který v širokém okolí sloužil jako spolehlivý přechod přes Dunaj. Most má 16 pilířů, mezi kterými jsou valené oblouky v celkové délce 300 metrů. Nyní patří mezi symboly města. V době naší návštěvy se opravoval, větší jeho část byla v lešení. Proto jsme ani neviděli sošku Bruckmandl, která zdobí vrchol mostu.
Na druhém břehu se dochovala Mostecká věž, je to jediná ze tří věží, které most střežily. Je v ní muzeum.
Hned za mostem vlevo je ve vysoká budova bývalé solnice - solné sýpky. Byla vybudovaná v letech 1616 až 1620. Před třemi lety byla kompletně renovována. Mohutné dubové fošny a piloty dokládají stavební umění středověku. Dnes je v její části návštěvnického centrum světového dědictví. Jsou tam k dispozici i prospekty s mapkou historického centra, a to v několika jazycích, dokonce i v češtině. Dozvíte se zde spoustu zajímavostí, jsou zde i toalety. Dům má několik východů, jedním z nich vyjdete u řeky, kde je historická výrobna klobásek Wurstkuchl ze 17. století. Obě tyto budovy byly součástí opevnění Starého Města ze 14. století. Již po generace zde rodina Schricker-Meierů nabízí vlastnoručně vyrobené jemné pečené klobásky s domácím kyselým zelím a hořčicí. Točí zde i pivo. Restaurace je tam malinká, ale nechá se postát venku. Podle archeologických vykopávek zde něco podobného existovalo již dávno předtím. Již ve 12. století sem dělníci, kameníci a přístavní dělníci chodili na vařené maso.
Od mostu jsme prošli přímým směrem až do Goliath-strasse. Přímo naproti je Goliášův dům Goliathhaus z doby kolem r. 1260. Freska Davida a Goliáše z r. 1573 patří mezi hlavní symboly města. V prvním patře je restaurace David s kulinářskými lahůdkami a kouzelným pohledem na katedrálu sv. Petra i střechy Starého Města. V přízemí je Věžní divadlo.
Zatočili jsme vpravo. Ve Wahlenstrasse, kterou jsme křižovali, jsme zahlédli vysokou věž. Je to Zlatá věž Goldener Turm, rodová věž z 2. poloviny 13.století. ve středověku si takové věže stavěli bohaté patricijské rodiny. Čím byli bohatší, tím byla vyšší. Tato je vysoká 50 metrů a má 9 pater. Na nádvoří domu je volný vstup.
Došli jsme až na Radniční náměstí Rathausplatz. Původně mezi úzkými uličkami bylo centrální tržiště. Od 13. století se zde budovala stavba dnešní Staré Radnice. V průběhu staletí byla přestavována. Nejstarší část je bývalý patricijský hrad s vysokou radniční věží z poloviny 13. století a s o něco mladším obytným traktem a sousedícím vnitřním nádvořím. Ve 14. století byl přistaven říšský sál. V přízemí jsou nyní nejrůznější obchody. V 17. a 18. století byla postavena nová barokní Radnice. V přízemí je bezbariérové turistické informační centrum. Nádherný říšský sál i mučírnu ve sklepení Radnice je možno prohlédnout v rámci prohlídek, které se konají každý den. Na náměstí najdete dokonce i směrovku WC.
Nyní jsme se vraceli zpátky, ale použili jsme jinou úzkou uličku. Došli jsme na Katedrální náměstí Domplatz. Tam jsme zůstali téměř v němém úžasu. Věže Dómu sv. Petra byly vidět zdaleka, ale až když jsme dorazili přímo k němu, je vidět ta jeho mohutnost a krása. Již od středověku bylo náměstí oblíbeným místem, kde se setkávali místní obyvatelé. Je zde řada historických architektonických památek. Na straně, kudy jsme na náměstí přišli, je jedna z nejreprezentativnějších měšťanských staveb ve městě tzv. dům Heuport. Dříve zde byla malá brána, kudy se ve středověku vcházelo do židovské čtvrti. Nad prostorným průjezdem jsou okna s gotickými klenutými oblouky. V současné době má dům mansardovou střechu. V domě je hostinec „Haus Heuport“, hotel Kaiserhof a katedrální knihkupectví. Na jižní straně je třípatrová budova Vrchního poštovního ředitelství Oberpostdirektion z 90. let 19. století. Jeho nádherná palácová fasáda v novorenesančním stylu byla ve 30. letech 20. století nahrazena moderní hladkou, lesklou fasádou bez výzdoby. Na východní části jsou budovy Biskupského dvora Bischofhof, které pocházejí ze 13. až 16. století. V jedné části je Muzeum katedrálního pokladu Domschatzmuseum.
Dominantou náměstí, ale i celého města je Katedrála sv. Petra. Je to jedna z nejvýznamnějších katedrál Německa, jediná gotická v Bavorsku. Nejstarší část byla dokončena r. 1415. Středověké stavební práce ve stylu francouzské gotiky probíhaly přes 200 let. Působivé jsou zejména barevné skleněné vitráže z přelomu 13. a 14. století. Křížová chodba má gotickou křížovou klenbu z 15. století. Kaple Všech svatých je dokonce z poloviny 12. století. Věže jsou vysoké 105 metrů, nechal je postavit až v polovině 19. století král Ludwig I. Katedrála je přístupná celoročně, v určitou dobu jsou komentované prohlídky, ale pouze v němčině. Jsou zde však k dispozici prospekty v několika jazycích, dokonce i v češtině.
Pokud obejdete katedrálu ze severní strany po ulici Schwibbogen, dostanete se k nejstarší zachované římské výškové stavbě - Porta Praetoria z roku 179 našeho letopočtu. Je to jedna z nejstarších dochovaných stavitelských děl v Regensburgu. V římské době to byla severní brána do legionářského tábora. Je to jedna ze dvou dochovaných římských bran na sever od Alp. Zachovala se jen díky tomu, že byla částečně zakomponována do komplexu budov Biskupského dvora. Dnes je možno bránou projít do historicky zajímavého vnitrobloku.
Když obejdete katedrálu z druhé strany - přes Domplatz, dostanete se k budově diecézního muzea Diozesannuseum. Půjdete-li ještě dál, dojdete za několik minut ke Starému obilnému trhu Alter Kornmarkt, kde je Stará kaple Alten Kapelle. Původně to byla svatyně z románské doby. Mezi nejvzácnější památky patří zejména zázračný obraz Matky Boží Marie s Ježíškem. Byl to dárek od papeže Benedikta VIII. císaři Jindřichu II. ke korunovaci v roce 1014. V r. 2006, když město navštívil papež Benedikt XVI., pokřtil v kapli nové varhany. Je to jediný hudební nástroj, který papež osobně posvětil. Jsou používány i při koncertech, které se v kostele pravidelně konají.
Toto náměstí Alter Kornmarkt je nejvýchodnější zajímavé místo Starého Města. Je to místo, kde se obilí prodávalo. Při archeologických výzkumech se i zde našly pozůstatky římské stavby, která pravděpodobně sloužila jako obytné a správní sídlo prefekta římského tábora Castra Regina. Dnes jsou zde dochované části falckého komplexu Starého obilného trhu, pečlivě renovovaný Vévodský dvůr Herzogshof. Naproti náměstí ční nad střechy domů Římská věž Römerturm. Přímo u věže je další překrásné románské stavení – dřívější raně středověká kovárna, kde je dnes malá kavárna.
Nyní jsme již zamířili na západ přes náměstí Neupfarrplatz, ulicí Gesandtenstrasse kolem kostela Nejsvětější trojice Dreieinigkeitskirche (v turistické sezoně se nechá vystoupat na věž kostela – pak máte před sebou celé město jako na dlani) až na Bismarkovo náměstí Bismarckplatz. To je pojmenováno podle čestného občana města, říšského kancléře Otto von Bismarcka. Je postavené v klasicistním stylu. Dominují mu dvě mistrovská klasicistní stavitelská díla. Na jihu je Prezidentský palác Präsidialpalais - bývalé sídlo francouzského vyslance na stálém říšském sněmu, později obydlí vládnoucího prezidenta nově založeného bavorského kraje Regenkreis. Dnes je tam městské policejní prezidium. Na severní části náměstí je rozlehlá budova Městského divadla, která byla po požáru v r. 1849 znovu postavena podle původních plánů.
Bohužel už jsme nešli o kousek dál na západ ulicí Jakobstrasse, kde je kostel sv. Jakuba, tzv. kostel Skotů, Schottenkirke St. Jakob. Bývalý iroskotský benediktinskýklášterní kostel z 12.století je postaven ve vrcholně románském slohu s figurální výzdobou. Od kostela už by měla být asi vidět Jakubská brána Jakobs-tor, která je pozůstatkem gotické brány. Byla to jedna ze čtyř vstupních bran v městském středověkém opevnění ze 13.století.
Pak už jsme vyrazili úzkými uličkami do nejjižnější části historického centra na Jimramovo náměstí Emmerams-platz, kde je bazilika sv. Jimrama Basilika St. Emmeram. Je to románská bazilika se třemi uličkami z druhé poloviny 8. století. Byla mnohokrát částečně zničena a přestavována. Nejstarší dochovanou částí stavby je krypta v severní boční lodi . Tři středověké kamenné reliéfy na severním portálu z roku cca 1052 jsou nejstarší svého druhu v Německu. Západní část má malovaný dřevěný strop. Hlavní oltář pochází z roku 1669. Věž má šest zvonů .
S bazilikou sousedí knížecí zámek rodu Thurn-Taxisů, jehož základem jsou budovy bývalého benediktinského kláštera sv. Jimrama, přestavěné na rodové sídlo. Nejstarší stavby jsou z 8. století. Je tam mnoho okázale zařízených sálů. Křížová chodba a přilehlé budovy z nejstarší části kláštera, skvostné sály knížecího zámku i bývalá konírna jsou zpřístupněny veřejnosti. Některé části zámku stále obývá knížecí rodina. Veřejnosti je přístupná zámecká zahrada, kde jsou historické adventní trhy. Mají to být údajně ty nejzajímavější a nejhezčí - už proto, že se na ně platí vstupné. O víkendech je to dokonce 8,5 Euro. Má zde být dřevěné městečko s nádherně ozdobeným vánočním stromem. Občas sem prý zajde i kněžna Gloria.
Tady skončila prohlídka města s průvodkyní, dál jsme si to mohli již projít vše sami, vč. návštěvy adventních trhů. Ve městě jich je celkem pět. Ty v zámecké zahradě otevírali ve 12 hodin. Přemýšleli jsme, zda jsme ochotni zaplatit za vstup. Když jsme viděli ty davy, které čekali na otevření, bylo rozhodnuto. Raději si znovu projdeme Staré Město. A navštívíme ostatní trhy, kam je vstup zdarma. Je zde řada nádherných úzkých uliček s historickými domy, je na co koukat.
Nejblíž jsme měli největší trh - na náměstí U Nového farního kostela Neupfarrplatz.V těchto místech bývala židovská čtvrť, jedna z nejstarších židovských obcí v Německu. Archivní doklady o židovském osídlení sahají do roku 981, ale na základě nepřímých důkazů lze předpokládat, že zde židovská obec byla již dřív. Byla zde synagoga, škola talmudu, rabínský soud, nemocnice a mikve, rituální lázeň. V roce 1519 byli Židé z města vyhnáni a jejich čtvrť byla systematicky ničena. V zemi jsou uchovány sklepení z románského a gotického období, kašny, schodiště, podlahy a dlažby. V době adventu zde jsou stánky s třpytivou nabídkou vánočních ozdob, betlémy a vyřezávanými figurkami, hračkami i řadou praktických dárků. Pro děti jsou zde kolotoče.
Uličkami jsme prošli na Luční náměstí Haidplatz. Je to jedno z nejstarších a nejvíce tradičních náměstí historického centra. Zde na západ od římské pevnosti dřív byly louky. Pak se zde postavily nádherné budovy, konaly se zde nejrůznější slavnosti. V hostinci U Zlatého kříže Zum Goldenen Kreuz se scházeli slavné osobnosti. Dnes je tam internetová kavárna. Hned vedle stojí klasicistní Thon-Dittmerský palác, dům rodiny nejúspěšnějších regensburgských obchodníků 18. století. Na východní straně náměstí je budova e Waag, kde byly od středověku městské váhy. Ve středověku se zde konaly rytířské turnaje, kterých se účastnilo i přes 300 rytířů. I v současné době to zde společensky žije, konají se zde jazzové víkendy, Regensburgské kulturní léto, trhy, kde umělci nabízí své ruční výrobky, jako keramiku, umělecké výrobky z kovu, dřevěné výrobky a šperky. A přesně to se nabízí i na adventním trhu.
Jen nedaleko je další adventní trh na náměstí Uhelný trh Kohlenmarkthausplatz. Býval zde trh s dřevěným uhlím pro kováře a obyvatele města. Od své přestavby v 80. letech 20. století je na náměstí kašna, která sloužila jako zdroj pitné vody.
Měli jsme ještě čas, tak jsme kličkovali nádhernými úzkými uličkami, dostali jsme se až na Keplerovu ulici Keplerstrasse. V č. 5 je dům Kepler Gedächtnishaus, ve kterém slavný astronom Johannes Kepler žil. Dnes je tam muzeum.
Nakonec jsme si nechali adventní trh na druhé straně řeky, ale ještě před tím jsme se zašli podívat k řece na mostní sloupy starého kamenného mostu. Zaujaly nás domy při řece, a tak jsme po mostě přešli přes jeden z kanálů a ulicí Lieblstrasse se dostali k řece. Procházka zpátky téměř až k mostu nabízela spoustu krásných pohledů - na domečky, Mosteckou věž, katedrálu a řadu dalších zajímavých budov a věží.
Stejnou cestou jsme se vrátili na most a hned za ním odbočili na poslední trh ve Špitálské zahradě Adventsmarkt im Spitalgarten. Ten je na zahradě pivovaru Spital. Jeho historie sahá až do středověku. Vznikl současně s nemocnicí v r. 1226. Zpočátku se vařilo pivo z ovsa, později z ječmene, od 15. století i z pšenice. Staré dokumenty však neuvádí, zda bylo pivo svrchně kvašené nebo spodně kvašené. V té době vzrostla i spotřeba piva. Do té doby se pilo hlavně víno. V pivní zahradě může být v létě příjemné posezení. Teď tam bylo narváno. Překvapením pro nás bylo, že až vzadu bylo veřejně přístupné WC a dokonce bez front.
Tím jsme zakončili prohlídku města i trhů a úplně nám to stačilo. Překvapilo nás, jak na každém trhu nabízejí jiné zboží (tím nemyslím klobásy a punč, příp. svařák - to bylo všude). Jsou zde krásné výrobky snad ze všech materiálů, dokonce i z papíru. Utahaní jsme byli až běda, ochutnali jsme bavorský punč i bavorskou půl metrovou klobásu. Na stanoviště autobusů to bylo kousek, ještě jsme měli asi 3/4 hodiny času, a tak jsme zapadli do prvního zařízení, kde jsme viděli, že mají pivo. Byl to Cafebar La Strada, kde jsme si v příjemném prostředí objednali pivo. V nabídce měli jen lahvové - ale ze zdejšího pivovaru Hospital, a to světlé a pšeničné. Světlé se nám zdálo moc světloučké, pšeničné máme rádi, nebylo co řešit. Skutečně jsme si na světlém pšeničném kvasnicovém pivu Spital Weizen pochutnali.
A to je konec našeho putování po Regensburgu. Tím, že si autobus pro nás přijel, odpadlo běhání po velkém setmělém parkovišti, kde se vždy pracně hledá ten správný autobus.
A závěr? Trhy byly hezké, zajímavé, líbilo se nám to, ale stačilo to. Na trhy příště skutečně už nemusíme. A na prohlídku města raději pojedeme v trochu teplejším období, kdy tam bude i méně lidí. Ale i tak jsme si to užili, i proto, že jsme tam vyrazili jako rodina.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Řezno
Půjčovna autPříspěvky z okolí Regensburg - adventní procházka městem
