Klášter Reichenbach am Regen
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Klášter založený v r. 1118 markrabětem Diepoldem III. Z Vohburgu. Je zajímavé, že Klášter brzy po založení navštívil Vítek z Prčice. Benediktini sem přišli z kláštera Kastl v Ambergu. Klášterní kostel byl vysvěcen v r.1135. Klášter vyhořel v r. 1181, nicméně po intervenci papeže Lucia II. i císaře Fridricha I. získal klášter další prostředky k rozvoji. Původně románská stavba prošla v 15. století rozsáhlou gotickou přestavbou a doplněním silným opevněním ( v l. 1428 a 1433 ho vyplenili husité). Klášter byl střediskem vědy a školství.
V r. 1556 byl klášter za reformace uzavřen a v r. 1570 během vlny obrazoborectví přišla za své řada uměleckých děl a výzdoby. Horní Falc se dostala do rukou katolíků v r. 1621 a v r. 1661 se benediktini vrátili. Tentokrát přišli z Řezna. Od r. 1695 se klášter opět osamostatnil. Po r. 1695 byly vystavěny nové budovy klauzury v barokním stylu. Barokně byl upraven i interiér klášterního kostela. Ten je tak zajímavou kombinací téměř původního románského vzhledu exteriéru s honosným barokním interiérem.
Klášter samotný byl zrušen v r. 1803, v budovách kláštera sídlila např. keramická továrna.
Klášterní bazilika zasvěcená Panně Marii Pomocné zůstává velkolepým dokladem historie kláštera. Východní části vévodí dvě románské věže, východní apsida byla v r. 1300 nahrazeny gotickým chórem. Západní průčelí je barokně upravené (1716). V interiéru se z románského období zachovala pouze dvě klepadla, gotiku reprezentuje hrobka zakladatelů kláštera. Většina výzdoby je pak vrcholně barokní. Nástropní fresky jsou z 17. a 18. století, zobrazují krále Davida, Klanění pastýřů a Tří králů. Velkolepost výzdoby doplňují bohaté štuky. Oltářní obraz Nanebevzetí P. Marie je od Otty Gebharda, po stranách jsou sochy sv. Benedikta a Scholastika. V kostele byla umístěna románská socha Krista na trůnu, ta je dnes v Bavorském národním muzeu v Mnichově.