Římské město Nimes
Když kolem roku 120 před Kristem putovaly římské legie jižní Francií, dorazili ke vzkvétajícímu keltskému městu Nemausus (dnešní Nîmes) a, stejně jako v dalších případech územní expanze Římské říše, jej obsadily. Nemausus se stalo součástí římské provincie Gallia Narbonensis na více než pět set let, během nichž město vzkvétalo jak hospodářsky, tak i kulturně. A když byli Římané nuceni v 5. století po Kristu město opustit, zanechali za sebou stavby, jejichž zbytky přečkaly až do dnešních dnů a kvůli nimž přijíždějí do Nîmes ročně statisíce turistů.
Stotřicetitisícové město Nîmes leží zhruba 45 km jihozápadně od Avignonu v jihofrancouzském regionu Languedoc, který je součástí historické Okcitánie. Mísí se zde katalánská a provensálská kultura. Dějinami Nîmes prošli kromě Římanů i Vizigóti a Arabové. V době reformace bylo město jedním z center Hugenotů, kteří zde založili protestantskou Univerzitu. Během druhé světové války okupovali město po dva roky nacisté. Nîmes a jeho okolí válku přečkalo naštěstí jen s minimálními škodami a tak dnes můžeme obdivovat nejen římskou arénu, která se stala symbolem města, ale i 20 km vzdálený unikátní akvadukt Pont du Gard, který město zásoboval vodou.
My se nyní vydáme na procházku ulicemi historického centra Nîmes, během níž se opět přesuneme v čase a navštívíme všechny významné památky z římské doby.
Od nádraží k aréně
Výchozím bodem našeho výletu do minulosti bude hlavní vlakové nádraží, které stojí jen asi pět set metrů od starého města. Široká ulice Avenue Feuchères nás od nádraží dovede na náměstí Esplanade Charles De Gaulle, z jehož levého rohu vykukuje šedivá zeď římské arény. Ta byla pro potěchu mocných i měšťanstva postavena koncem prvního století n.l. a i dnes je využívána při městských slavnostech.
Návštěva arény stojí opravdu za to. U pokladny dostaneme audioprůvodce, nasadíme sluchátka, zmáčkneme jedničku a za zvuků fanfár ohlašujících příjezd římského císaře vyrazíme na prohlídku. Buď budeme poctivě následovat cedulkami vytyčenou trasu, nebo se na vlastní pěst vydáme labyrintem chodeb. Audioprůvodce nás zavede do časů minulých, kdy se v aréně konaly krvavé gladiátorské souboje, i do přítomnosti, kdy zde probíhají býčí zápasy, divadelní představení, rokové koncerty, či vánoční trhy. Čeština však zatím nebyla uznána za světový jazyk a tak, pokud se chceme dozvědět něco více o osudu této krásné stavby, měli bychom ovládat alespoň tu angličtinu.
A být alespoň trošku v kondici. Během našeho obdivu umu římských stavitelů totiž vystoupáme desítky vysokých kamenných schodů v hledišti, abychom se dostali až úplně na vrchol, odkud budeme mít celé okolí jako na dlani. Na severní straně vyčnívá nad stromovím věž Tour Magne. Jižním směrem můžeme někde v dáli tušit národní park Camargue a Lví záliv.
Při pohledu na bílou plachtu zakrývající písek uvnitř arény, kde se během městských slavností koná korida, zalitujeme, že nemůžeme být při tom (a největší lítost nastane, když se z plakátů dozvíme, že slavnost proběhne den po našem odjezdu). Když se dostatečně nabažíme vyhlídky a klidu, který panuje všude okolo, je čas vydat se zpět dolů po strmých schodech. Právě jsme navštívili snad nejzachovalejší římskou arénu ve Francii, kam se vtěsná více než dvacet tisíc diváků a nyní nás o kus dál čeká antický chrám Maison Carrée.
Od arény k Maison Carrée
Od arény se vydáme podél platany lemovaného bulváru Victora Huga, až se po pravé straně místo domů objeví náměstíčko Place de la Comédie v jehož středu trůní na menším podstavci Maison Carrée – nejzachovalejší římská stavba svého druhu. Chrám byl postaven na římském fóru kolem pátého roku n.l. na počest adoptivních synů císaře Augusta, Caia a Lucia Caesara. Své jméno však chrám získal až v 16. století podle starofrancouzského označení pravoúhlých budov. Stavba okouzluje svými harmonickými proporcemi, elegancí a sloupořadím s korintskými hlavicemi. Uvnitř bylo zřízeno malé museum.
V ulici Rue Auguste začínající přímo před vchodem do Maison Carrée jsou ukryty turistické informace, které by jistě mnozí uvítali již u arény. Po obou okrajích ulice jsou vysázeny olivovníky, jež jsou kromě antických staveb jedním ze symbolů Nîmes a můžeme je vidět téměř na každém pohledu.
Od Maison Carrée k zahradám de la Fontaine
Dojdeme až na druhý konec ulice Rue Auguste. Na levé straně se ve stínu stromů ukrývá umělý vodní příkop. Vydáme se podél vodní hladiny příkopu písčitou cestou Quai de la Fontaine, která nás dovede až k branám rozlehlého parku s pečlivě upravenými zahradami Jardins de la Fontaine.
Zahrady byly založeny v polovině 18. století kolem zbytků antické svatyně, která byla postavena v prvním století před Kristem na úpatí kopce Mount Cavalier. Prostranství pod zalesněným kopcem je pokryté bělostným štěrkem. Uprostřed stojí mramorové barokní sousoší obehnané čtverhrannou barokní kašnou s azurově zbarvenou vodou. Po levé straně stojí ve stínu stromů zbytky kdysi okouzlujícího Dianina chrámu, o jehož funkci se příliš neví. Na nízké terase za kašnou se na vodní hladině umělého bazénku pohupuje párek labutí.
My se vydáme po schodech stoupajících na jednotlivé bělostné terasy. Schody nahradí cesta klikatící se serpentinovitě k vrcholu 114 metrů vysokého kopce Mount Cavalier. Ptáci cvrlikají, včelky poletují z květu na květ, všude okolo je neuvěřitelný klid. A tam úplně nahoře, na kopci Mount Cavalier, se tyčí 32 metrů vysoký ruina věže Tour Magne. Osmihrannou věž, která mívala okolo čtyřiceti metrů, postavili Keltové. Římané ji pak začlenili do Městského opevnění. Dnes slouží Tour Magne jako rozhledna. Za jasného počasí lze v dáli na severozápadě zahlédnout pohoří Cevenny a na jihovýchodě pohoří Alpilles.
Castellum a staré město
Východně od zahrad severně od bulváru Gambetta je v uličce Rue de la Lampèze mezi domy ukryté Castellum – nádrž rozvádějící vodu z akvaduktu do všech dávných veřejných kašen. Přejdeme-li na opačnou stranu bulváru Gameta, octneme se v klidové zóně starého města, v jehož centru stojí na náměstíčku Place aux Herbes bělostná románská katedrála Notre Dame et St. Castor z konce 11. století. Za dobu své existence byla několikrát zničena a zase vystavena.
Vydáme se uličkou Rue St. Castor kolem katedrály dále na severovýchod, až dojdeme k bulváru Amiral Coubert, který spojuje bulvár Gambetta s náměstím Esplanade Charles De Gaulle, které jsme navštívili na počátku naší cesty. Naproti nepřehlédnutelného kostela St. Baudite stojí poslední antická památka, kterou v rámci naší procházky Nîmes navštívíme – zbytky římské brány Porte Auguste. Brána z roku 15 před Kristem byla součástí Městského opevnění. Zde také do města ústila obchodní cesta Via Dominia z dvacet kilometrů vzdáleného Beaucaire.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Francie
Půjčovna aut