rozloučení se zimou 2007 - na Vysokú
Je poslední březnový víkend, kdy dle kalendáře nám vládne paní zima. Je důstojné se s paní zimou rozloučit a turista to může učinit tím, že vykoná nějakou zajímavou tůru. I letos tomu tak bylo, pro letošní rok jsem vybral výšlap na jedinou tisícovku jednoho nenápadného pohoří – Hostýnsko-vsetínských vrchů s jedinou tisícovkou - Vysoká 1024 m.n.m.
Je neděle 18.3.2007 – naše putování začíná v Horní Bečvě u hotelu Valaška, kde se nás odvážných schází dokonce pět nadšených (nevím jestli všichni) turistů. Počasí nic moc, zataženo bez sněhové pokrývky, alespoň na startu. Míříme tedy k vrcholu po modré na rozcestník Benešky – tu a tam jsou vidět zbytky sněhu, jak cítí mé „staré“ kosti, sněhu si určitě užijeme dost. Po malém odpočinku míříme po červené směr Vysoká. Přibývá sníh na cestě, někteří jako obvykle remcají, ale i to patří k turistice.
Nastupuje závěrečný dlouhé stoupání po sněhu, ještě že ho není mnoho tak jako turistů – nikoho jsme nepotkali. Na vrcholu je malá bouda. Fouká vítr, proto se nezdržujeme příliš dlouho, slibuji totiž, že nás čeká za chvíli turistická chata Třeštík, kde určitě najdeme něco k snědku a k pití. Sestupujeme tedy stále po sněhu lesem, cesta ubíhá rychle. Po chvíli doporučuji si zde udělat malou zastávku u odbočky k pramenu Rožnovské Bečvy – ovšem je třeba říci, že cestička k prameni je krkolomná, příkrá. Není divu, že ostatní zde jít nechtějí, ale já coby fotograf hold musím. Ale nelituji, u pramenu jdou vidět i sněženky. Spolu se sněhem to působí příjemně.
Pak už následuje sestup k chatě Třeštík, kde si dáváme gáblík a pivíčko. Po občerstvení se vydáváme dále, na rozhlednu na Čartáku, v tomto období jsou klíče od rozhledny ve výčepu chaty Súkenická (to kdyby někdo zavítal zde a bylo zamčeno, ať ví, kde se dají sehnat). Kocháme se výhledem z rozhledny a díváme se, kde povedou naše další kroky. Máme zhruba polovinu tůry za sebou. Od Bartáku pak sestupujeme zasněženými lesními cestami dolů, jdou vidět stále častěji popadané stromy, které musíme zdolávat. Naše cesta se kříží zanedlouho se silnicí vedoucí na Bumbálku, my ale pokračujeme po červené směr Kladnatá. Výstup je to namáhavý, je zde cca 50 cm sněhu a po nedávné polomy je mnoho popadaných stromů, bohužel i těch, na které jsou značky. Díky stopám před námi však v těchto místech nebloudíme. (to až později) Sněhu ubývá a ubývá, k naší smůle, před vrcholem totiž ztrácíme turistickou značku – při pohledu dozadu značky vidět jsou, při pohledu dopředu značky žádné. „Takže kudy tudy do Bavorova?“ Zde musíme zapojit své smysly a orientaci. Na jedné pasece je vdáli vidět srna – a kdyby se ostatní chovali jako v lese a nehlučeli, mohla ta fotografie dopadnou lépe.
Jdeme teda mimo značený úsek, předpokládaným směrem, náš instinkt je správný – turistické značení se našlo. A nám už mnoho nezbývalo – po žluté přes Kladnatou zpět do Horní Bečvy k našemu startu, kde je vlastně i cíl. Bylo vidět na některých účastnících únava z této tůry – ono cca 23 km v takovém terénu dá zabrat, zvláště netrénovaným.
A tak současně se soumrakem náš výlet končí – doufáme, že paní zima už brzy zmizí z našich hor a my budeme chodit opět po suchých cestičkách a objevovat krásy našich pohoří. A kam příští rok? S odstupem času, kdy vzniká tento článek už mohu prozradit, že to byl výstup na zasněženou Kněhyni.
A jak se chodí po Valašsku? Inu, ať jste robka nebo chlopek, musíte mít samozřejmě dobré háby, aby vás na hřebenu nepřekvapila spusta či snad nedejbože mrzačky. Cesta vás nejprve povede mezi rolemi, pak již začínají grapy, někdy je třeba překonat i hrdelné grapy. Nahoře už se všude rozkládají Hory, jen sem tam čistinka. Koho z náročného výstupu rozbolí nohy, může se na chvíli posadit na peň, sílu dodají i různé lesní plody, třeba hafery nebo černice, křibů je všude plno. Na vrcholku si za odměnu můžete dát měrindu a poté následuje sestup zhlaněmi dolů. A není divu, když budete na konci dne sklundaní nebo dokonce dokaličeni, horská turistika je náročný koníček. Za to mordovisko ale stojí. Toš, vzhůru na Vysoků (úryvek použit z knihy Tisícovky Čech Moravy a Slezska, autoři Renáta Šašková a Michal Holub)
valašsko-český slovník:
- robka - žena
- chlopek - muž
- háby - šaty
- spusta - mizerné počasí
- mrzňačky - silné mrazy
- role - pole
- grapy - příkré stráně
- hrdelné grapy - velmi prudké srázy
- čistinka - kousek bez lesa
- peň - pařez
- hafery - borůvky
- černice - ostružiny
- křiby - keř
- měrinda - svačina
- zhlaně - rokle
- sklundaní - moc unavení
- dokaličeni - zničení
- mordovisko - dřina