Severní Alpy - Mont Blanc tváří v tvář mezi ledovci - 8. část

8. trek: Směr MONT BLANC(4807m) v sevření ledovců GLACIER DES BOSSONS, GLACIER DU TACONNAZ, délka treku: 10 km, obtížnost: střední až těžká

Cíl: příroda Francie ( hory především )

Na jak dlouho: 3 týdny v červenci

Průvodce: Walking in France (Lonely Planet) - mapy, popisy jednotlivých treků kilometr po kilometru, ceny kempů i internetových kaváren, varování, doporučení, tipy, flora + fauna Francie, to vše v jedné knize k nezaplacení. Kniha jen v Aj, je pravda, že popisy cest psány občas květnatě až poeticky, před každým trekem (tzn. ve stanu u baterky cca 5 minut před odpadnutím) nutná příprava včetně překladu -při zanedbánítohoto nemilé komplikace na cestě pravidlem.

Kdo: Kateřina a Daniel Langovi

Jak: přesuny autem, spaní ve stanu + 1x hostel, jídlo instant na vařiči, občas čerstvé bagety a sýry a ovoce, nízkonákladově ovšem

Plány: za 3 týdny se vydatně vychodit a provětrat na turistických trasách mezi co nejméně lidmi

Rozpočet: cca 30 000/2 osoby/3 týdny, daří se nám držet se stanoveného nízkého rozpočtu, kempy ( 2 lidi+stan+auto ) zatím stály od 7,50 do 14 Euro

Komplikace:

Při sestupu jsme si ověřili jak nevyzpytatelné počasí v Alpách může být. Během několika málo minut se nebe téměř bez mraku, s ofenzivním sluncem vévodícím rozsáhlé modři zvýrazňující bělost mamutích vrcholů, změnilo vtemně šedou plochu pohlcující jak zasněžené vrcholy tak lesy v nížinách a silný déšť, místy krupobití, nepříjemně ztěžoval cestu.

Popis treku:

Rekreační oblast Les Bossons, nedaleko Chamonix, nám ze startu poskytla možnost vyjet sedačkovou lanovkou do výšky cca 1300 metrů k chatě Chalet du Glacier des Bossons, tedy zhruba do výšky, ve které začínal růst jižně položený ledovec Glacier des Bossons. Odtud jsme postupovali - víceméně lesem a s občasným výhledem na přibližující se ledovec - 4 km poměrně strmým stoupáním, přes dřevěnou chatu Chalet des Pyramides s vynikajícím pivem a nejistotu vzbuzující polohou na strmém srázu, rostoucí ledovec Glacier du Taconnaz (táhnoucí se zhruba z výšky 1600m) na severní straně a rozjasňující se výhledy na masivy nekompromisně obkličujícími poněkud utlačeně vyhlížející Chamonix až k Mont Corbeau (2334m), odkud jsme původně měli postoupit na La Junction (2589m), pokochat se blízkým břichem Velkého Bílého ze vzdálenosti pouhých 4 km (zdálo se to blíže už z našeho postavení) a vrátit se po severní straně do Les Bossons. Bohužel jsme ale byli odrazeni výhružnými cedulemi a nápisy na skalách sugerujícími, že je stezka dále nestabilní a tudíž jednoznačně neschůdná, což nás donutilo vydat se stejnou cestou zpět, nevyužít už lanovky a zcela zmoknout.

Ačkoli jsme se sice nedostali až k vytouženému cíli cesty tak nás, co se výhledu týče, naprosto uspokojila výška 2334 m, z níž jsme měli možnost sledovat jak oba obří ledovce tak hruď Mont Blancu vypínající se bezskrupulózně nad vše ostatní, drtící svou majestátností jakékoli pochyby o jejím výškovém prvenství a adjektivu v názvu- Mont.

Resumé:

Severní Alpy, respektive oblasti vokolí Chamonix, jsou bezpochyby úchvatnou záležitostí. Horská krajina vyplňující obsah vnímaných panoramat, bílá i v létě, Ostré vrcholy masivů s šálami z ledu, husté lesy s ledovými říčkami čerpajícími sílu přímo z vysoko položených ledovců, je nezapomenutelnou zkušeností.

Na druhou stranu bych této oblasti vytknul velkou lidnatost a vysoké ceny, bohužel zcela úměrné potenciální poptávce, kterou zde s sebou přinášejí hordy turistů( podobně jako v Provence- viz. jeden z předchozích cestopisů), která občas kazí dojem z netržní atmosféry, kterou jsme se zde pokoušeli najít.

Nutno ovšem dodat, že, co se cen týče, tak se i zde dají najít místa, která nevzbuzují hysterii( kemp nás stál 12,5 euro za noc, což je ve Francii, dle našich zkušeností, průměrná cena).