Severní Čechy – 9. den: Lužické hory - okruh 10 km: Doubice (sbírka historických vozidel a park dřevěných soch) – Doubický vodopád – PR a vrchol Spravedlnost (vyhlídka) – Široký vrch (vyhlídka Karlova výšina) – Kočičí skála - PR Vápenka - Doubice

Cestopisy

Doubice - krásné posezení blízko parkoviště • Fotografie (72) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (72 fotografií)

Doubice - sbírka historických vozidel

Vstoupit do fotogalerie (72 fotografií)

Sobota 24. 6. 2023

V noci jsme zaregistrovali, že prší. Podle louží asi docela dost. Teplota klesla pod 17, takže se spalo skvěle. Ani auta nás nerušila. Vstáváme v půl deváté, je 18 stupňů, polojasno, jen občas to zafouká.

Dnes opouštíme pískovcové skály v CHKO Labské pískovce a přesouváme se do Lužických hor.

Jedeme jen kousek. Míjíme parkoviště u bodu záchrany DC 081 a infocentra. Bylo to jedno z míst, kde jsme doufali, že by se nechalo přespat. Ještě že jsme to zasekli o kousek dřív. Tady je teď tolik aut i lidí, že bychom se tu asi ani nenasnídali.

Jedeme až do Doubic. Cestu lemují nádherná pískovcová skaliska, ale také les sežraný kůrovcem. To už tak pěkné není. Parkujeme v zajímavém areálu u restaurace a penzionu Stará hospoda. Je tu malá sbírka historických vojenských vozidel, na kterou shlíží pomník Klementa Gottwalda, který sem byl přestěhován od divadla ve Varnsdorfu. V parku dřevěných soch je asi víc jak 350 dřevěných soch pohádkových i mýtických postav. Jejich počet se neustále zvyšuje, protože každoročně se zde koná sympozium řezbářů s názvem Doubická křivořezání.

Prohlídku areálu necháváme na odpoledne. Zatím neprší, jdeme na výlet. Vyrážíme po žluté turistické značce. Za restaurací jen kousek odtud na Doubickém potoce má být Doubický vodopád, jak to tady nazývají. Je to však jen 3 m vysoká stará výpusť náhonu, ani se k ní nedá dojít – potok i náhon jsou na soukromém oploceném pozemku. Jakž takž se to nechalo vyfotit.

Po žluté pokračujeme. Dnes zmatkuji od rána. Ota spoléhá na moje navigační schopnosti, ale dnes to nevyšlo. Je pravda - jdeme po žluté, ale na opačnou stranu. Naštěstí jsem to zjistila docela brzy, daleko se nevracíme.

Konečně jdeme po žluté správným směrem. Po nočním dešti mne přestala bolet hlava, ale zase se mi spatně dýchá. Začátek je do mírného kopečka, ale sotva jdu. Procházíme jihovýchodní novější částí obce, zvané Nová Dubice. I tady je celá řada hezkých domů, převážně podstávkových. Z této strany vítá návštěvníky mohutný kámen s nenápadným nápisem Mozkové lázně Doubice. Toto místo je prý mimořádně klidné a přívětivé, takže si zde každý vyčistí hlavu od všech starostí.

U posledních domků na rozcestí Spravedlnost - odb. začínáme stoupat do prudšího kopce. Mám dojem, že vypustím duši. Stále se nemohu pořádně rozdýchat. Ani se nedivím, tohle mi dělají náhlé změny počasí. Naštěstí pod kopcem někdo odložil sukovici (proč já si nevzala svoje turistické hůlky?) - jde se mi o trošku lépe. Kochám se pohledem na jednotlivé sopečné skalky.

Konečně jsme na vrcholku čedičového vrchu Spravedlnost (533 m). Na severovýchodě je skalisko Malá Spravedlnost s pěti čedičovými sloupy, které bylo místem výkonu hrdelního práva města Chřibská.

Zde se rozkládá i stejnojmenná přírodní rezervace, která má být ochranou rostlinstvu, které roste na čedičových skalách, mimo jiné i silně ohrožené kapradince skalní. Na skalnatém vrchu byl kolem r. 1840 postaven přístřešek. Samozřejmě se rozpadl. Vyhlídkové místo s dřevěnou lavičkou a panoramatickou tabulí bylo obnoveno až r 1998. Výhled bohužel postupně zarůstá stromy. Je vidět jen na západní část Lužických hor a České Švýcarsko.

Je tu krásně. Kocháme se a já nabírám sílu na další cestu.

Vracíme se k rozcestí Spravedlnost – odb.. Kus můžeme jít po cestě bez turistického značení. Zkracuji to k silnici okolo chat. Ota se tomu brání - chce pokračovat po žluté a nechce si nechat vysvětlit, že zbytečně půjdeme delší kus po silnici. Až místní chalupářka můj směr potvrdila. Konečně uvěřil.

Jdeme tedy nejkratším směrem k silnici a pokračujeme po neznačené cestě dál, zase do mírného kopečka. Konečně se cítím lépe, jde se mi už poměrně dobře. Cestu sleduji na tabletu, nechce se mi to zbytečně prodlužovat. Takže jednou doprava, podruhé doleva, ale to už jsme přišli na neoznačené rozcestí s modrou.

Po modré jdeme na další kopec s vyhlídkou. Opět stoupáme do hodně prudkého kopce. Už se cítím daleko lépe. Občas jdeme po upravených skalních schodech. Vlevo míjíme zase zajímavá skaliska. Najednou zjišťujeme, že tady jsou zralé borůvky. Chvíli je trháme, ale jsou hodně malé. Zvlášť mne to přestává brzy bavit.

Téměř společně jsme došli na vrchol, resp. téměř na vrchol. Samotný vrchol Široký vrch (586 m) je stranou od značené cesty - je o 20 výškových metrů výš. My jsme došli na skalní suk, nazývaný Karlova výšina (566 m), který byl r. 1885 upraven jako vyhlídka. Ota hned hlásí, že tady budeme obědvat. Je tu lavička, stolek, pěkná vyhlídka a hezky uschovaná panoramatická tabule. Je odtud vidět západním směrem na České Švýcarsko.

Jediné minus je, že to tady fouká. Převlékám se do teplejšího a suším propocené tričko. Obědváme a při tom se kocháme.

Jsme na nejvyšším bodě dnešního dne. Čeká nás už jen pohodlná cesta dolů. Je horko, sluníčko svítí, občas to trochu foukne studenější, ale vyjasňuje se. Cestu lemují náprstníky různých barev.

Z roviny najednou ční Kočičí skála, další zajímavé čedičové skalisko.

Na rozcestí Pod Kočičí skálou přecházíme na červenou. Po ní jdeme stále z mírného kopečka na rozcestí Nad Vápenkou. Tady opět měníme směr a také barvu turistické trasy. Jdeme po modré, kousek po hranici přírodní rezervace Vápenka, která se rozkládá na jižních svazích Vápenného vrchu. Tady prochází tzv. lužický zlom – je to rozhraní mezi žulovými a pískovcovými horninami. Jsou tady dva lomy, kde se těžil jurský vápenec v době od poloviny 17. století do r. 1929. V 19. století byla vybudována ještě štola, kde je nyní zimoviště netopýrů.

Zelenou jsme opustili na severním okraji obce Doubice. Procházíme obcí. Je tady obrovské množství krásných podstávkových domů. Ještě se jdeme podívat k pozdně baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie s klasicistními prvky. Byl postaven v letech 1811 – 14. V 60. letech 20. století došlo k částečnému zřícení věže. Od roku 1975 začala postupná záchrana kostela, která vyvrcholila v letech 1987 – 88 generální rekonstrukcí.

K autu to máme už kousek. Nejdřív se jdeme podívat do Staré hospody, vypadá úžasně. Areál (tehdy to byla zemědělská usedlost) byl postaven r. 1859. Později byl upraven na rekreační středisko, které nikdo neudržoval. Až pan Rezek s manželkou ho citlivě zrekonstruovalia provozují zde restauraci a penzion.

Jsou 3 hodiny. Ota jde na pivo - točí tady pivo Doubičák 11, které pro ně vaří v pivovaru Kocour. Já si dávám ledovou kávu. Přinesli mi ji krásně nazdobenou.

Pak se jdeme projít po zdejším areálu. Je tady spousta cestiček, hodně atrakcí je tu pro děti. Ty se tady určitě vyřádí. Je tu i kamenné bludiště, hodně dětských domečků, houpaček, kolotočů a řada dalších a dalších soch. Je to docela dřina to vše projít a nic nevynechat. Ale protože máme čas, tak se snažím.

Areál opouštíme v 5 hodin. Jedeme na parkoviště 2 skiareálu Jedlová, kde jsme před 3 lety spali. Tak bychom si to mohli zopakovat.

Dokonce je volný vjezd do zadní části ke skalám, kde to bylo minule uzavřené. Jsme méně vidět od silnice a při mytí tu je větší soukromí.

Večer se udělalo jasno, je 23 stupňů, po večeři jsme vytáhli křesílka a máme pohodičku. Zítra nás čeká výlet na 2 nejvyšší vrcholy Lužických hor. Tak snad počasí vyjde.,

Jak zalezlo sluníčko, ochlazuje se. V deset jdeme spát, v autě je příjemných 18 stupňů.

Poslední aktualizace: 6.11.2023

Severní Čechy – 9. den: Lužické hory - okruh 10 km: Doubice (sbírka historických vozidel a park dřevěných soch) – Doubický vodopád – PR a vrchol Spravedlnost (vyhlídka) – Široký vrch (vyhlídka Karlova výšina) – Kočičí skála - PR Vápenka - Doubice na mapě

Autor: jircak

Další články autora: 1685

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Byl jsem zde!

Zapamatovat

Diskuse a komentáře k Severní Čechy – 9. den: Lužické hory - okruh 10 km: Doubice (sbírka historických vozidel a park dřevěných soch) – Doubický vodopád – PR a vrchol Spravedlnost (vyhlídka) – Široký vrch (vyhlídka Karlova výšina) – Kočičí skála - PR Vápenka - Doubice

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Příspěvky z okolí Severní Čechy – 9. den: Lužické hory - okruh 10 km: Doubice (sbírka historických vozidel a park dřevěných soch) – Doubický vodopád – PR a vrchol Spravedlnost (vyhlídka) – Široký vrch (vyhlídka Karlova výšina) – Kočičí skála - PR Vápenka - Doubice

Doubice - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel

Klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na malé vyvýšenině přímo uprostřed obce Doubice. Byl vystavěn…