Sicílie – IX. část (Cavagrande del Cassibile, Ferla, Pantalica)

Je báječné čtvrteční ráno a není kam spěchat. V 7 hodin 30 minut nás budí sluníčko po krásném a vydatném spánku. Vybalujeme batohy a vše, co máme, rozkládáme na trávu, zídku, plot i auto. Oblečení a spacáky sice nejsou mokré, ale provětrání jim neuškodí. Následuje snídaně a čekání na otevření vstupu. V sezóně se tak děje v půl deváté, dnes však o hodinu později. V půl desáté přijíždí člověk, který vládne zdejší vstupní dřevěné budce. A tak se k němu vydáváme s představou, že si nás zapíše a půjdeme obdivovat krásy kaňonu a okolní přírody. To, že se neplatí vstupné, máme potvrzené, ale že se zde ještě zdržíme složitým vyplňování formuláře, jsme netušili. Patrně na Sicílii nefunguje Úřad na ochranu osobních údajů, jinak by musel zasáhnout. Deset minut vypisujeme všechny možné i nemožné údaje, které jsme snad ani netušili, že o sobě víme.

Nakonec je branka otevřena a my se vydáváme na cestu dolů. Zprvu jdeme po schůdcích prapodivných rozměrů a poté po šotolinové či kamenité pěšině. Je vhodnější mít pevnější obuv, ale nejedná se o žádný adrenalinový zážitek, který by nezvládl normální člověk. Po cestě jsou pro případ únavy dvě lavičky. Nás však zaujímá velké množství krásně zabarvených ještěrek. Celou dobu také pozorujeme na protější stěně velikou jeskyni s patrnými zbytky obydlí, která se říká Grotta dei Briganti. Pochází patrně z 11. století před Kristem a během doby minulé ji používali lupiči, osadníci či ovčáci. Podél cesty je také několik informačních cedulí s odkazem na zajímavé stromky či keře.

Po necelé půl hodině chůze stále z kopce se objevuje rozcestí. Dáváme se Doprava po výraznější cestě a po několika minutách přicházíme na dno údolí, které kdysi ve vápencové hornině vykouzlila řeka. Prohlížíme si hluboko zaříznutý kaňon, který tvoří bílé stěny stoupající skoro až do nebe. Mezi skalami meandruje řeka Fiume Cassibile, která vytváří zajímavá modrá
jezírka, zelenomodré tůně i menší kaskády či vodopády. Jdeme po skalních terasách, prodíráme se hustým porostem fíkovníků, javorů i oleandrů a zkoumáme nádherný kaňon, ve kterém na nás za každým záhybem čekají zajímavá zákoutí. Opravdu je to tady nádherné. Určité představy z průvodce a internetu jsem sice měl, ale zdejší krajina zvláštní krásy předčila má očekávání.

Trávíme zde nějaký čas relaxací, doplněním tekutin i koupáním v krásně čisté a průzračné vodě, jejíž teplota je taková, že se na hladině led netvoří. Myslím, že se jedná o zajímavé a kouzelné místo pro odpočinek a pohádkové koupání. Pouze asi vody bude v létě méně, i když zase bude teplejší. Také lidí tady bude v sezóně patrně více než dost. Je dobré vědět, že zde není žádné občerstvení ani zdroj pitné vody, ale také toalety nejsou vidět. Možná je budou teprve instalovat, ale když se tak prodírám křovím, tak vidím, že mnohá místa slouží jako WC. Trochu měním názor na to, jaké to tady může být idylické v létě. Ale nyní si to užíváme. Vracíme se na rozcestí a jdeme pěšinou vlevo. Cesta se zužuje, vypadá to, že brzo skončí. Ale najednou se otevírá nádherný pohled na soustavu sympatických tůněk s čistou vodou, ale maličko složitějším přístupem do vody. Franta se vydává na malý průzkum druhého břehu, kam se asi při nižším stavu vody běžně chodí, ale dnes mu hladina sahá po kotníky, po kolena, občas i po pás. Já to zkoumám o kousek dál a také se dávám do řeči s německým manželským párem, který mezitím přišel. A tak nám klidně uběhly skoro dvě hodiny a my se vydáváme na zpáteční cestu. Pokud to dolů trvá asi půl hodiny, v opačném směru je třeba počítat s časem delším, dle fyzické kondice a chuti přibližně tři čtvrtě hodiny. Nahoru jsme přišli i dolezli upocení a zaprášení, jako bychom se ani před chvílí nekoupali. Výškový rozdíl činí přibližně 300 metrů.

Ve 12 hodin 45 minut odjíždíme. Za dalším cílem musíme dojet do typického sicilského městečka Ferla ve vnitrozemí, kde ve 13 hodin 30 minut na náměstí San Sebastiano zastavujeme. Jednak shledáváme zdejší tři barokní kostely interesantní, ale také přemýšlíme dát si něco dobrého k jídlu. Turistická sezóna však ještě nezačala a místní asi moc v tuto dobu na jídlo nechodí. A už je opět také čas siesty. Po chvíli tedy pokračujeme dle ukazatele směr Pantalica. Čeká nás 11 kilometrů jízdy po klikatící se úzké silnici uprostřed olivových hájů. Záhy se začíná vedle silnice objevovat údolí.

Necropoli di Pantalica, tak zní přesný název této prehistorické, zajímavé a velmi vzácné památky, ukrývající se ve vnitrozemí západně od Syrakus, která je od roku 2005 součástí světového dědictví UNESCO. Romantická nekropole Sikulů se nachází ve skalnatém údolí, které se ostře zařezává do okolního terénu. Ve strmých skalních stěnách vidíme vyhloubeny stovky menších i větších jeskyní. Po cestě je několik parkovišť či vyhlídkových míst a je pouze na člověku, odkud se chce rozhlížet. Nabízejí se více či méně vyšlapané cestičky, které vedou na všechny strany. Pěšiny jsou zřetelné a chůze není náročná. Okolo jsou krásné skály, bujná vegetace a jeskyňky.

V této největší antické nekropoli, na svazích údolí Anapo, je vytesáno do skalních stěn přes 5000 komorových hrobů z mladší doby kamenné i doby bronzové. Tyto objekty sloužily přibližně od 13. století př.n.l. jako oratoře, hroby, v časech ohrožení také jako přechodná obydlí, pevnosti či ideální úkryty. Nacházíme se u jižní nekropole (Belvedere Necropoli Sud). Na konci přístupové cesty vidíme, že odtud vede pěšina na druhou stranu (severní nekropole), kde končí další silnice. Příjezd je sem od města Sortino, za nímž je vidět silueta Etny.

Podrobnější průzkum pro tentokrát nechystáme, i když je jisté, že se jedná o velice zajímavé místo. Člověk by zde mohl strávit celý den. Osvěžení by se určitě našlo dole v říčce Anapo. Vstupné se žádné neplatí a moc lidí jsme během naší návštěvy nepotkali. Není tady ani žádný bar či podobné zařízení, což je dobře, jelikož by místo určitě ztratilo kouzlo. V případě, že někdy ještě jednou navštívím Sicílii, tak bude určitě Necropoli di Pantalica figurovat na seznamu míst, kam bych se chtěl podívat.

Předchozí část: https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-viii-cast-syrakusy-cavagrande-del-cassibile

Následující část: https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-x-cast-morgantina-madonie