Slovensko - Vysoké Tatry 2008

Slovensko – Vysoké Tatry 2008

V srpnu 2008 jsem se rozhodl jet na prázdniny na Slovensko. Jeli jsme 4. Kromě mě jeli ještě mí spolužáci Tom a Ondra a bývalá spolužačka Verča. Zvolili jsme cestu vlakem. Z Liberce jsme odjížděli v neděli 3. 8. 2008 přibližně ve 20:00. Po asi 3 hodinách jsme dorazili do Pardubic, kde jsme měli přestoupit do lehátkového vozu. Málem nám ujel a to i přesto, že měl asi 45 minut zpoždění. Cílem na Slovensku byl Poprad, kam jsme dorazili v 6:30. Na nádraží jsme čekali asi 2 hodiny. Vlakem jsme pokračovali do Tatranské Lomnice. Po výstupu jsme šli hledat kemp. Ten jsme našli asi za 2 hodiny. Jeli jsme 1 zastávku Tatranskou elektrickou železnicí (TEŽ, električka) do Staré Lesné. Necelý kilometr od zastávky se nachází Rijo kemp, ze kterého je úžasný výhled na druhou nejvyšší horu Velkých Tater a tak pravděpodobně i Slovenska – Lomnický štít (2632 m. n. m.). Po postavení stanů, vybalení a krátkém odpočinku jsme vyrazili na Štrbské pleso (1346). Několik stanic jsme jeli TEŽ načerno. Pak jsme koupili zpáteční lístky na Štrbské pleso. Až potom Toma napadlo, že bude výhodnější koupit vícedenní lístek. Koupili jsme sedmidenní, protože dovolenou jsme naplánovali pouze na týden. Vícedenní lístek se rozhodně vyplatí – hodně se na tom ušetří. Začali jsme pleso obcházet. Kolem 17:00 jsme byli asi v polovině, když se najednou spustil déšť. Netrvalo dlouho a z obyčejného letního deště se stal děsný liják. Zcela jsme promokli. Já měl navíc plátěný klobouk, který jsem si koupil ve Španělsku. V kempu jsme sušili věci. Já si pověsil klobouk, který uschl až předposlední den pobytu, takže jsem ho příliš neužil. Na úterý jsem naplánoval výlet Na Predné Solisko (2093). Začínali jsme na Štrbském plese. Od chaty Pod Soliskom (1840) jsme překonali převýšení 253 metrů. Další den jsme se vydali na Lomnický štít. Byl nádherný jasný den. Proto jsme se na něj vyšli, abychom se mohli pokochat nádherným výhledem. Šli jsme pěšky do Tatranské Lomnice, kam jsme chodili i nakupovat. Od kempu je vzdálena asi 3 km. Z Tatranské Lomnice jezdí téměř až na vrchol Lomnického štítu lanovka. Vzhledem k nepřiměřeně vysokým cenám – zvláště pro studenty – jsme jeli pouze do Skalnatého plesa (1751). I tak nás to pro jednoho stálo 240 (!) slovenských korun. Slovenská koruna je (či spíše byla – na Slovensku se od 1. ledna 2009 platí eurem, které navýšilo ceny) sice slabší než česká, ale přece jen je to dost. Na Skalnatém plese je astronomické pracoviště. Obešli jsme maličké pleso a vydali se k Obrovskému vodopádu (velikostí mě trochu zklamal – ani zdaleka nebyl tak velký, jak jsem si představoval). Dále jsme šli přes Bílikovu chatu a Hrebienok přes nádherné Vodopády Studeného potoka. Do kempu jsme dorazili přibližně v půl čtvrté. Za 2 hodiny jsme se vypravili do Tatranské Lomnice. Je zde totiž bobová dráha. U nás si na ní můžete zajít do Janova nad Nisou, další místa v ČR bohužel neznám. Verča jela dvakrát, my ostatní třikrát. Ve čtvrtek jsme vstali brzy – kolem sedmé. Odcházeli jsme krátce po půl deváté. Električka jela v 8:44. Málem jsme ji nestihli, bylo to dost těsné. Opět jsme jeli nám už celkem známou cestou na Štrbské pleso. Tentokrát jsme zamířili k Popradskému plesu (1500), kde se nachází chata kapitána Morávka, který hrdě padl 5. 1. 1945. Posilnili jsme se a zanedlouho došli do sedla pod Ostrvou (1966). Samozřejmě jsme došli až na horu Ostrva (1984). Po pěkném výhledu jsme popošli k odbočce na Vyšné Hágy. Než jsme se k nim vydali, krátce jsme si ještě zašli k Batizovskému plesu. Z Vyšných Hágů jsme jeli TEŽ do Tatranské Lomnice, kde jsme si nakoupili. Výlet nám i s cestou električkou zabral asi půl dne (11,5 h). V pátek byl opět pěkný den jako všechny předešlé s výjimkou pondělí. My si však dali den volna. Ondra jel do Popradu do aquaparku, kde si parádně narazil kotník při „skoku“ na tobogán. Říkal, že pak tam asi půl hodiny seděl. Všichni jsme se váleli smíchy. Já jsem se po obědě vydal do Tatranské Lomnice, kde jsem vyměnil peníze a nakoupil. Při zpáteční cestě jsem si dopřál v cukrárně sladký moment – dort. Pátek jsme propásli. V sobotu začalo pršet. Nechtěli jsme zůstat celý den v kempu, a tak jsme ráno vyrazili na Štrbské pleso. Ondra jel kvůli kotníku jen do Starého Smokovce. Na plese prší také. Proto nejedeme k vodopádu Skok, který jsme viděli z Predného Soliska. Byla by to asi pěkná cesta. Škoda, že jsme nešli včera! Po necelé hodině se vracíme do kempu, kde dnes strávíme už poslední noc – uteklo to nějak rychle. K večeři jsme si v kempu dali smažák s hranolkami, oblohou a tatarkou. Porce byla malá, a tak jsme se museli ještě dojíst vlastními zásobami. V neděli jsme už nikam nešli a to i přesto, že zpáteční vlak z Popradu jel až ve 21:40. Dopoledne jsme vyšli jen na poslední nákup, abychom něco přivezli domů. Kemp jsme definitivně opustili krátce před 19:00. Z Popradu měl vlak asi 40-ti minutové zpoždění. V Pardubicích jsme ale vlak v pohodě stihli. Bez zpoždění bychom čekali asi 1,5 hodiny. Do Liberce jsme dorazili asi v 10:00 11. 8. 2008.

Byla to nádherná dovolená a i počasí nám celkem přálo. Rozhodně bych naše putování každému doporučil. Můžete se na mě obrátit s jakýmkoli dotazem. Prohlédněte si i fotky!