Španělské Pyreneje, pobřeží Costa Brava a Barcelona

Fotografie (38) • Foto: vikicesty

Výběr letošní letní dovolené ovlivnila zkušenost s odletem z norimberského letiště na Azory. Zjistili jsme, že z Norimberka se dají koupit poměrně levné letenky i do Barcelony. V hlavě se mi hned zrodil plán. V Barceloně půjčíme auto, pojedeme do Pyrenejí, pak si odpočineme na pár dní u moře a přitom navštívíme i Barcelonu. Letěli jsme do Barcelony- letiště Girona, které se nachází asi 50 km od Barcelony a 30 km od pobřeží Costa Brava. To se nám hodilo pro zpáteční cestu, protože jsme poslední tři dny chtěli strávit u moře. Z Prahy měl náš let zpoždění dvě hodiny asi to mělo nějakou souvislost se situací na letištích, kdy bylo po covidu málo letištního personálu, pracovníci Reynairu stávkovali a rušili se lety. Z tohoto důvodu jsme si koupili pro jistotu ještě jedny zpáteční letenky z Barcelony od společnosti Vueling.

Do Girony jsme přiletěli asi ve dvě hodiny v noci. Původně jsme chtěli jet do města autobusem, který jezdí do půl jedné v noci za 3 Eura. Kvůli zpoždění jsme však byli nuceni si objednat taxi, které nás dovezlo až do centra, kde jsme měli rezervované ubytování. Majitelka na nás už čekala, přestože byla tak pokročilá doba. Apartmán byl umístěný ve starém domě přímo nad řekou, která protéká městem. Ráno se Honza vydal autobusem zpět na letiště vyzvednout auto a my ostatní jsme si šli prohlédnout historické centrum města s katedrálou. Později jsme se setkali na určeném místě, nastoupili jsme do půjčeného auta a vyjeli vstříc horám.

Už když jsme vystoupili v noci z letadla ovanul nás teplý vzduch. Věděli jsme podle předpovědi, že ve Španělsku mají být teploty okolo 36 stupňů, a proto nás vedro, které nastalo během našeho přejezdu do hor ani nepřekvapilo. V klimatizovaném autě se dala cesta vydržet a při zastávkách jsme honem pospíchali do stínu. Cílem prvního dne bylo horské městečko Bonasque vzdálené z Girony asi 350 km, kde jsme měli rezervované ubytování v apartmánu se zahradou a bazénem . Po příjezdu jsme ho samozřejmě hned využili, přestože už byl večer.

Na druhý den jsme měli plánovanou túru do hor v okolí Besurty. Přestože ráno pršelo, vyjeli jsme autem na parkoviště Hospital s tím, že se snad počasí vylepší. Chvíli jsme zde seděli v autě a když přestalo na chvíli pršet , vydali jsme se údolím směrem na Besurtu. Pěšina vedla loukami plnými květů, poprvé jsme zde viděli krásné modré kosatce. Cestou jsme potkali krávy, které se spokojeně pásly na zelených loukách a nevadil jim ani déšť, který znovu zesílil. V pláštěnkách jsme došli až k chatě Besurta, které je konečnou stanicí autobusu z parkoviště Hospital. Protože se počasí nelepšilo nasedli jsme do autobusu a vrátili jsme se k autu. Odpoledne jsme si prohlédli městečko Benasque , kde nás zaujalo, že všechny stavby jsou obkládané kamenem a jsou laděné do stejného horského stylu.

Následující den se počasí umoudřilo a opět vysvitlo slunce, které nás pak provázelo již nepřetržitě celou dobu našeho pobytu ve Španělsku. Opět jsme vyjeli na parkoviště Hospital a pak rovnou autobusem na Besurtu. Odtud jsme se vydali údolím Plan de Aiguallut k Forau de Aiguallut. Jedná se skalní průrvu, ve které mizí beze stopy burácející voda z vodopádu, která vytýká až daleko za jiným horským hřebenem. Krásným travnatým údolím, kterým se klikatí potok, jsme postupně vystoupali až k jezeru Toro do výšky 2 215 m.n.m. V dálce jsme viděli blýskající se ledovec pod nejvyšší horou Pyrenejí Pico Aneto, na kterou jsme před 30 lety vylezli. Zpáteční cestu k chatě Besurta jsme zvolili okruhem přes chatu Renklusia 2 140 m. n. m. . Protože bylo krásné počasí , nevyužili jsme pro návrat na parkoviště Hospital autobus, ale vydali jsme pěšky údolím. Znovu jsme se kochali krásnou přírodou, modrými kosatci a roztomilými kravkami.

Tento den byl ve znamení přejezdu do oblasti kaňonu Ordessa. Cestou jsme se zastavili v kaňonu Aňíscio , do kterého jsme přijeli od města Escalona na parkoviště Puente San Urbez, pěšky jsme obešli okruh přes řeku Bellos ( asi 45 minut). Protože je silnice z Escalony jednosměrná, zvolili jsme k návratu silničku přes Vio, ze které byly krásné výhledy na stěny kaňonu a vrcholy Sestrales. Než jsme dojeli na nové ubytování do městečka Fiscal, zastavili jsme se na nákup potravin ve městě Ainsa. Tím, jak jsme sjeli z hor do vnitrozemí, horko se stávalo nesnesitelným, teploměr ve městě Ainsa ukazoval 37 stupňů. Na klíč k novému ubytování jsme bohužel museli dlouho čekat, majitelky byli teprve na cestě. Apatmán byl velký s terasou a třemi ložnicemi. Večer jsme se na domluvili , že ráno budeme vstávat v 5 hodin, abychom včas dorazili do kaňonu Ordessa, kde je omezený počet návštěvníků.

V šest hodin ráno jsme vyjeli do města Torla a pak jsme přestoupili na autobus do kaňonu Ordessa na parkoviště Pradera de Ordesa ( autobus jezdí po půl hodině, počet návštěvníků je omezen, zpáteční jízdenka stojí 5, 5 Eur) . Odtud jsme vystoupali ještě za chládku převýšení asi 700 m na vyhlídku Mirador de Calziarruego, ze které byl nádherný výhled na protější skály kaňonu. Po příjemné stezce po vrstevnici jsme obcházeli kaňon až k jeho závěru k Circo de Soaso a Cascadam Cola de Caballo. Údolím kaňonu jsme se vrátili zpět na zastávku autobusů a autobusem dojeli na parkoviště do Torly.

Další den bylo v plánu údolí Valle de Pineta u města Bielsa. Po cestě jsme se zastavili na prohlídku historické části města Ainsa a odtud jsme pokračovali dále do hor. Hlavním cílem bylo vystoupat do závěru údolí k vodopádu La Larri. K tomu jsme zvolili okruh směrem na Cascadu řeky Cinta. Ohromný vodopád této řeky, který se řítí z tzv. Balkonu Pineta jsme viděli jen z dálky od upraveného pramene pitné vody. Z tohoto místa jsme pak pokračovali po úzké pěšině směrem k chatě La Larri. Od ní se nám otevřel krásný pohled na zelené údolí zakončené vodopádem. Louky, na kterých se pásli koně a krávy byly plné nádherných modrých kosatců . Po příchodu do závěru údolí pod vodopád, jsme neodolali a vrhli jsme se do ledové vody, abychom alespoň na chvíli unikli nesnesitelnému vedru. Po osvěžující koupačce jsme se stejnou cestou vrátili na začátek údolí a podél kaskád řeky Larri s mnoha vyhlídkami na bouřící peřeje jsme sestupovali do údolí k výchozímu parkovišti. Při zpáteční cestě na ubytování jsme se ještě zastavili u bývalé vesnice , která se nachází v místech, kde měla být postavena přehrada. Po prohlídce zpustošené vesnice jsme se ještě vykoupali v průzračných tůních řeky Ara.

Následující den již byl ve znamení přesunu z Pyrenejí k moři. V dopoledních hodinách jsme se ještě vykoupali v průzračných tůních řeky Ara pod mostem ve městě Boltaňa a pak jsme pokračovali na ubytování na pobřeží Costa Brava. Po cestě jsme se ještě zastavili v klášteře Montserrat a k večeru jsme dojeli do mořského letoviska Blanes. Zde jsme strávili první den koupáním a druhý den jsme vyrazili vlakem na výlet do Barcelony. Z pobřeží Costa Brava jsme se tak pohodlně dopravili až do centra Barcelony přímo na náměstí Catalunya. Odtud jsme došli pěšky k sakradě Familii a pak jsme pokračovali do historické čtvrti. Po obědě v jedné z mnoha reataurací na známé ulici La Rambla jsme pokračovali na městskou pláž , kde jsme se vykoupali. K večeru jsme se vrátili na nádraží a odjeli jsme vlakem zpět do Blanes. Další den jsme strávili opět koupáním a lenošením u moře.

Poslední den byl již ve znamení odjezdu, z Blanes jsme odjeli na letiště Girona autobusem ( auto jsme totiž vrátili již první den našeho pobytu u moře). Z Girony jsme odletěli do Norimberka, kde jsme měli zaparkované auto.

Poslední aktualizace: 14.4.2023

Španělské Pyreneje, pobřeží Costa Brava a Barcelona na mapě