SRBSKO - CESTA DO ĎÁBLOVA MĚSTA V POHOŘÍ RADAN
Pohoří Radan se nachází v jižním Srbsku, v oblasti měst Lebane, Medvedja, Kuršumlija a Prokuplje. V širším slova smyslu spadá do oblasti jižního Pomoraví. Nachází se na místě, kde Dináry stýkají s Rodopy (Rodopský nebo srbsko-makedonský masiv), což má význam pro rozmanitost jeho terénu, složitost geologické struktury a tektonických poměrů.
Je obklopeno věncem dalších hor, mezi něž patří Pasjača, Vidojevica, Rgajske Hory a Sokolovica, které jej chrání před chladným a vlhkým prouděním ze severu a západu. Od východu a jihu se otvírá Pustorečka kotlina, jež je z této strany vystavena silnému slunečnímu záření, což má za následek teplejší a mírnější klima. Díky teplejšímu podnebí přežilo v pohoří Radan několik endemických a reliktních druhů rostlin, z nichž nejvýznamnější jsou pozůstatky z třetihorního pralesa. Poloha a mikroklima umožnily, že v tomto pohoří roste velké množství rostlin, z nichž mnohé jsou léčivé. Oficiálně zaregistrováno více než 150 rostlin, majících léčivé vlastnosti, které lidé v těchto oblastech používají od starověku.
V lesích Radanu žijí vlci, divoká prasata, jezevci, lišky a norci. V těchto horách se až do roku 1960 chovalo původní srbské plemeno obranného psa, srbské dogy.
Tato oblast dává lidem skutečný klid a zdraví; lze říci, že se jedná o skutečné vzdušné lázně. Navíc se na svazích pohoří v městečku Prolom banja nachází skutečné lázeňské středisko s léčivou Prolom vodou, pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí, cév, kůže, ledvin a močových cest.
Na severním úpatí pohoří se v blízkosti městečka Prolom banja nachází významná historická církevní památka – pravoslavný kostelík Lazarica. Podle legendy tam stojí šest švestek z doby Kosovské bitvy. V roce 1389 na své cestě na Kosovo Pole elitní vojsko, které vedli Ivan Kosančič a Milan Toplic spatřili kostelík jako boží znamení. Vojáci přišli do kostelíka na svaté přijímání a potom kolem něj šestkrát obešli. Švestky, které byly ve dvoře vysazeny se za nimi šestkrát otočily. Vojáci slíbili, že se po návratu z boje znovu zastaví v kostelíku na přijímání a obejdou jej tentokrát v opačném směru. Jelikož k tomu nikdy nedošlo, zůstaly švestky spirálově zkroucené.
Nejpozoruhodnějším přírodním divem, ležícím pod jižními svahy tohoto pohoří je ovšem geologický útvar Ďáblovo město ( Djavolja Varoš). Jedná se o velice zajímavou přírodní lokalitu zemních pyramid, nacházejících se v roklích Djavolja Jaruga (Ďáblova rokle) a Paklena Jaruga (Pekelná rokle). Vodní eroze zde zformovala andezit a sopečný tuf do více než 200 bizarních pyramid a věží, vysokých od dvou do patnácti metrů. Většina z nich má čepice z andezitových bloků, které je chrání před rychlou destrukcí. Záhadou je ovšem neslučitelnost původu hornin, z nichž jsou pyramidy vytvořeny. Sopečný tuf má totiž vulkanický původ, zatímco andezit je hornina, typická pro ledovcové usazeniny. zajímavostí rezervace jsou kromě zemních pyramid i dva přírodní prameny s vysokým obsahem minerálů a extrémně kyselou vodou. Jeden z pramenů se jmenuje Djavolja voda (Ďáblova voda) a druhý Crveno vrelo (Rudý pramen).
Příznačnost názvu Ďáblovo město podtrhuje i výjimečná akustika celé oblasti. Zvuky větru mezi jednotlivými pyramidami připomínají různé hučení, kvílení, naříkání, čímž děsily místní obyvatele po celá staletí.
PROLOM BANJA - DJAVOLJA VAROŠ - CESTA DO ĎÁBLOVA MĚSTA
Plni očekávání spatřit bizarní přírodní výtvory zemních pyramid se vydáváme z městečka Prolom Banja od parkoviště šipkou vlevo směr Lazarica po schodech dolů do kaňonu k rozcestníku u Etno krčmy. Po prohlídce restaurace s původními domky z poč. 20. stol., s ohništěm a pecemi v kaňonu potoka je rozhodnuto se sem vrátit na večeři po túře. Po červenobílé šipce pokračujeme lesní cestou podél potoka, kolem roztroušených starých domků. Po necelém kilometru míjíme v kaňonu usazenou stylovou rybárnu a poté Most lásky („Most ljubavi“), se zavěšenými zámky. Modrá dřevěná šipka ukazuje doleva k vodopádu, my pokračujeme vpravo k dřevěné tabuli s informací o kostelíku Lazarica, k němuž nám ukazuje cestu šipka doprava. Kolem něj vystoupáme svahem až k rozcestníku na horizontu a dáme se vlevo po červeno-bílé šipce. Je nádherný barevný podzimní den, po cestě se paseme na sladkých ostružinách a stále stoupáme lesem, za občasných panoramatických výhledů. Přes Prolomskou planinu ve výšce 1000 m sestoupíme osadou Durdevići, kde dáváme řeč s místním zemědělcem. Tabule na plotě zemědělské usedlosti varuje před přelézáním plotu kvůli zlým psům a rozhodně nelže - tři řvoucí hafani se věší na plot a dávají nám najevo, že by se s námi nemazlili.
Po pěti kilometrech vejdeme pěšinou v hustém lese na okraj srázu nad kaňonem Djavolja Varoš, v němž se mají nacházet bizarní přírodní výtvory. K našemu nemilému překvapení se jedná pouze o vyhlídku, odkud nevede prudkým svahem dolů do kaňonu žádná pěšina, natož značka, jak je v mapě vykresleno.
Po pauze na oběd padne rozhodnutí - nás přeci nezastaví, musíme dolů! Logicky sestupujeme pravou stranou, kopírujíc okraj srázu poměrně prudkým zalesněným svahem, nenacházeje ani ty nejmenší stopy pěšiny, natož značení. Tudy rozhodně málokdo šel. Představa, že se tudy budeme muset sápat zpět nahoru není zrovna povznášející. Po sestupu nejhoršího svahu objevujeme na druhém břehu vyschlého koryta potoka sotva znatelné zbytky staré pěšiny, kterou naposledy prošli zřejmě Titovi partyzáni. Nakonec se k velkému údivu svátečních návštěvníků vyloupneme z křovin přímo na vyhlídkovou trasu. Prohlídka bizarního přírodního výtvoru Ďáblova města opravdu stojí za to, tohle u nás nespatříme. Při fotografování se vztyčenou českou vlajkou na vyhlídkové věži uprostřed zemních pyramid se k nám hlásí zájezd ruských důchodkyň se slovy "bráťja čéši". Jelikož máme chuť na kafé a
potřebujeme i doplnit zásoby tekutin před zpátečním výstupem z kaňonu, vracíme se po prohlídkové trase k bistru u vchodu do areálu. Asi jsme hochům u prodeje vstupenek udělali trochu zmatek v hlavě, když jsme po občerstvení znovu proklouzli do kaňonu a už nás nikdy neviděli vyjít ven. Znovu jsme se vnořili do křovin po levé straně kaňonu a začali se sápat do sakramentsky prudkého svahu. Byl to docela slušný morál. Poté již zpáteční cesta v pohodě ubíhá; u rozcestníku nad kostelíkem Lazarica tentokrát odbočíme vlevo a kolem několika zemědělských samot sestupujeme do údolí zpět do Prolom Banje. Následuje zasloužená výtečná večeře ve stylové Etno krčmě; podává se teletina ispod sača s domácím chlebem, k tomu výtečné Prolom pivo v zamražených pivních půllitrech.
Těm, kteří si chtějí prohlédnout bizarní přírodní výtvor Djavolja Varoš bez adrenalinu, doporučuji objet pohoří po hlavní silnici Kuršumlija – Priština, kde po zhruba 25 km odbočuje vlevo místní silnička na Kupinovo a k parkovišti u Djavolje Varoši.
PROHLÍDKA VODOPÁDU A RELAXACE VE VYHŘÍVANÉM BAZÉNU V PROLOM BANJI
Z kaňonu od Etno krčmy směřujeme po známé cestě kolem rybárny "Božiji raj" k rozcestníku u Mostu lásky. Od něj nás již vede modrá šipka vlevo do rokliny, kterou proti toku potoka Prodanov mírně stoupáme nahoru něco přes půl kilometru a jsme u vodopádu. V horní části rokliny padá voda potoka přes skalnatý práh do tůňky a vytváří zajímavý přírodní útvar. Po návratu na hlavní lesní cestu se vrátíme do příjemné stylové rybárny Božiji raj, ukryté v kaňonu v lese, kde si pochutnám na čerstvém pstruhu na rožni. Příjemnou tečkou za dnešním podzimním výšlapem je relaxace a ráchání se ve vyhřívaném venkovním bazénu hotelu v Prolom Banji.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Jak se tam dostat: po dálnici Brno – Bratislava – Györ – Budapest – Szeged –
Subotica – Novi Sad – Beograd – Niš – odbočka směr Priština -
Kuršumlija – Prolom Banja
- mýto Subotica-Novi Sad 3€
- mýto Novi Sad-Beograd 2,5 €
- mýto Beograd – Niš 3 €
Ubytování: Vila MiR Prolom Banja,
http://www.vila-mir.com Mobil: +381 63 7352405
Pevná linka +381 27 8388468
V centru Prolom Banje, vpravo nahoře od hotelu Radan
Jednolůžkové, dvoulůžkové pokoje, WC se sprchou na chodbě
Cena: 500 RSD / osoba a noc ( 4,5 € )
Doporučená mapa : RADAN i okolne planine 1 : 50 000
Vydal GEOKARTA d.o.o Beograd
– lze zakoupit u www.mapykiwi.cz
© Text a foto Josef Franc