Strakonicko na kole - kopcovitý víkend

11.-12. července 2008

Pátek

Když jsme vpůl desáté vyrazili zČernic kolem rybníka, svítilo slunce a bylo už pěkné vedro. Jelo se příjemně po malých silnicích a polních cestách, nicméně vNalžovských Horách jsme už byli strašně vyprahlí. Po pivu jsme jeli do Miřenic, za kterými jsme přejeli lesnatý kopec. VBuděticích nás překvapila krčma, kde se tak před 30 lety zastavil čas. Skvěle jsme se najedli a zase vzhůru do vedra. Tentokrát přes pořádný kopec Čepičnou, odkud byl pěkný pohled na Sušici. Pak se celkem příjemně jelo pořád na jih až do Strašína. To už Jirku dlouho bolelo koleno. Ve Strašíně jsme se ochladili pivem (venku bylo 31°C ve stínu) a pak jsme se rozdělili. Jirka sHankou jeli do Hoslovic mírnější cestou, mně to nedalo a vystoupal jsem příšerný krpál na Maleč, nejvyšší to bod trasy. Stoupání nebylo snadné, ale nebylo to nic proti sestupu. Cesta zmizela vlese, pak přišly vývraty a maliny a já jsem myslel, že se odtud už nikdy nedostanu. Naprosté vyčerpání. Kupodivu jsem se po čase dostal na cestu a pokračoval do hoslovické krčmy, kde jsme se sešli. Problém byl, že bylo bryo a my už jsme nechtěli dál jet. Pobyli jsme tedy vkrčmě až západu slunce a šli na hřiště. To však nebylo prázdné, tak jsme museli dál. Místo jsme našli až vlese u Tažovic.

Natáhli jsme plachty a zalehli. Chvíli nato přišla bouřka a silný slejvák, který dozníval až do rána. Na mě neustále kapalo otvorem vkapuce, takže jsem se moc nevyspal. Noc byla ale tak teplá, že ani mokrý spacák nevadil.

Sobota

Ráno bylo 18 °C, zataženo, takže ani přes den nebylo vedro, ale zato každou chvíli mrholilo, odpoledne jsem dokonce dost zmokl.

Jirka sHankou jeli nejkratší cestou do Černic, takže jsme se rozdělili ve Volenicích, odkud jsem pokračoval skopce do Katovic. Tam jsem jel podél Otavy kŽižkovu mostu pod Katovickou horou a zase zpátky a pokračoval silnicemi a polními cestami kseveru. U Záboří jsem vylezl na rozhlednu a pokračoval krybníkům u Kadova. Ve Vrbně jsem už byl pěkně vyhladovělý a krčma mě nezklamala. Další krčmu jsem dal vPoli, zejména proto, že bylo moc brzo a já jsem měl vpodstatě celou trasu za sebou. Rozhodl jsem se, že budu jezdit až do večera a buď najdu suché spaní (venku bylo všechno promáčené) nebo se vrátím do Černic. Za Lnářemi jsem přejel les a pak jsem zmokl, trochu se usušil vKasejovicích vkavárně a zamířil přes pěkné návrší, odkud byly vidět Brdy, přes Budislavice na Nepomuk. To se už udělalo pěkně a nízké slunce dělalo krásné barvy. Když jsem přijel do Černic, nebyl jsem ještě nijak zvlášť oddělaný. Prostě mi to tentokrát nějak sedlo.

Sobota: 65 km Neděle: 101 km