Svatý Hostýn a okolí
Hostýn -rozhledna na posvátném místě
Na svatý Hostýn putují procesí věřících už půl tisíciletí, a nad Velehradem triumfuje tím, že je to poutní místo mariánské. Hora Hostýn má dva vrcholy, z nichž severní, na němž se nachází rozhledna, je vyšší o 17 metrů než ten, na němž stojí bazilika zasvěcená Nanebevzetí P. Marie s dalšími objekty. Nadmořská výška na Hanou je úctyhodná – 736 m.
V rovinaté Hané je Hostýnská hora vidět ze široka i daleka, při dobré viditelnosti až
ze vzdálenosti 20 km. Snad proto má jen málo míst s rozhlednou tak bohatou historii jako Hostýn. Našly se tu artefakty až z nejmladší doby bronzové a již lid popelnicových polí si tu zřídil hradiště. Vrch byl osídlen i Kelty, kteří tu měli druhé oppidum na Moravě. Ještě dnes lze na vrcholu objevit zbytky valů z hlíny, kamení, písku a popela se základy širokými až
20 m a vysokými až 10 m! Mohli tak kontrolovat pohyb na veledůležité tzv. „jantarové stezce“ vedoucí od Jadranu k Baltu.
Hradisko mělo vždy spíše funkci vojenskou, obrannou a strážní, o čemž svědčí i to,
že se tu nenašly žádné hroby. Pojďme navštívit rozhlednu, která, jako jediná u nás, slouží zároveň jako kaple.
Na základní kámen poklepal 1. září 1897 sám císař František Josef I., který tu shodou okolností pobýval na císařských manévrech, ale zpřístupněna byla o rok později -14. září 1898. Kamennou rozhlednu, která přišla na 18.000 zlatých podle návrhu P. Jana Cibulky realizoval a z větší části i finančně pokryl olomoucký stavitel Václav Wittner. Z pevné hostýnské žuly postavil dva kruhové půdorysy, vnější o průměru 7 m, vnitřní o průměru 3 m. Tloušťka zdi je od 1 m u paty rozhledny a poslední kamenné položení má 70 cm. Po točitém železném schodišti se 60 stupni se dostaneme k vyhlídkové terase, z níž je překrásný rozhled na úrodnou rovinu Hané. Do roku 1915 nad ní stávala ještě dřevěná věžička, ale ta byla z havarijního důvodu odstraněna. Dnes ji „nahrazují“ antény mobilních operátorů.
Za dobu svého trvání měnila rozhledna nejen svoji výšku, ale i vlastníky či správce. Od roku 1957 – 1971 tu byla instalována televizní retranslační stanice, ale pro veřejnost byla uzavřena až do 18. 7. 1987. Rozsáhlé opravy proběhly v letech 2002 – 2003 a od tohoto roku ji provozuje Matice Svatohostýnská.
Vchod do kaple sv. Kříže se nachází na opačné straně než vchod na rozhlednu a je opatřen ručně kovanými dveřmi. Interiér kaple tvoří oltář od sochaře Ferdinanda Neumanna z Kroměříže nad nímž je socha Panny Marie z pískovce a mramorový kříž.
Bohužel, v její blízkosti stojí od roku 1993 i větrná elektrárna původem z Holandska, která z tohoto posvátného místa dodává při celoročním provozu pouhých 350 MWh. Doufám, že po skončení její životnosti tu již nikdo něco takového nepovolí. Přijatelnější by bylo zřízení
lyžařského vleku o který usiluje již tři roky Klub lyžařů.
Rady na cestu:
Motorovým vozidlem se dostanete nahoru jen na povolení MěÚ Bystřice. Pro běžné turisty by však neměl být problém překonat po červené TZ necelé 3 km. Není tu problém s ubytováním a stravováním, takže si můžete v klidu prohlédnout Jurkovičovu křížovou cestu, osvěžit se zázračnou vodou ve Vodní kapli, prohlédnout si svatohostýnské muzeum, zúčastnit se některé bohoslužby a další den navštívit třeba největší přírodní rezervaci v Hostýnských vrších - Obřany se skalnatými svahy se suťovým porostem a výskytem jilmu nebo rázovitou valašskou obec Rusavu se zachovanými stavbami lidové architektury.
Text i foto: Ing. Rostislav Novák
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut