Syrakusy, nová část města.

V této části Syrakus se s turistickými skupinami, které putují po Evropě s cestovními kancelářemi, už moc nesetkáme. I když se v nadpisu mluví o nové části, najdou se tady i pamětihodnosti ze starověku a také místa, která jsou srovnatelná i s těmi věhlasnými, které město proslavily po celém světě. Tady se setkáváme s běžnými obyvateli města, můžeme nahlédnout do jejich každodenního života, zajít do obyčejných kaváren a hospůdek, prostě takový ráj pro batůžkáře.

S poznáním této části města začínáme na nádraží. Je podobné pražskému Masarykovu, ale ve zmenšené podobě. Odtud máme na dohled Pantheon. Zajímavý kostel na kruhovém základu se dá zařadit snad do éry klasicismu. Máme možnost nahlédnout dovnitř, ale nechceme příliš rušit probíhající mši. Od kostela se dáváme po Corsu Gelome. Tady jsou soustředěny Obchody a vše, co s nimi souvisí. Před nemocnicí odbočujeme Doprava a po Via Testaferrata se dostáváme na Piaza della Vittoria. Uprostřed náměstí stojí moderní chrám z betonu, Madonna delle Lacrime.Byl postaven v roce 1993 a v dalším roce vysvěcen. Kostel se stal dominantou této části města, má tvar jehlanu a sahá do 74 metrové výšky. Vnitřní prostor na první pohled ohromí, ale na druhé straně působí všechno nějak chladně. Samotné okolí kostela je hezky parkově upravené a květinové záhony jsou jakousi protiváhou stavbě samotné.

V severní části náměstí je museo Archelogico „ Paolo Orsi“se skutečně jedinečnými sbírkami. Jen mít na všechno trochu více času. Perličkou tady ale jistě je zřícenina Basillica e Catacombe Di San Giovanni. Torzo chrámu a katakomby mají něco do sebe a ve spojení s okrasnými dřevinami dávají vyniknout této nevšední kráse. Z náměstí pokračujeme po široké Via Teocrito kolem městského stadionu na Via Torino a jednou z uliček se dostáváme k pobřeží na Piazza Cappuccini. Je tady klášter kapucínů a přes silnici na skalní plošině nad mořem památník padlým ve světové válce. Trochu mrazivě na nás působila situace u nedaleké školy. Zrovna končilo vyučování a děti si ihned vyzvedávali rodiče. Ani jediné dítě nešlo ze školy samotné. I tato maličkost o něčem vypovídá.

Další kroky směřují po nábřeží ke starému městu. Na skalních útesech nad mořem jsou rozesety hezké domečky a jejich zahrady se staly domovem suchomilné květeny, ve které převládají mohutné agáve a opuncie. Nedaleko od pobřeží je basilica e Sepolcro di Santa Lucia. Nádherný chrám, u něhož nám selhala technika při fotografování. Než jsme chybu objevili, přišli jsme o několik záběrů. Chvilka odpočinku v kavárně, v parku u Pantheonu, kde se také nalézá několik odkrytých památek. A poté je již na řadě ta poslední, staré římské Ginnasio Romano na Via Elorina. Bohužel tady jsme se dostali jen k zamčeným vratům, ale z ulice je něco vidět. A je tu konečná na nádraží. Syrakusy nás nezklamaly, i když občas překvapily.