Syrakusy, ostrov Ortygia.

Cestopisy

Syrakusy, katedrála • Fotografie (53) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (53 fotografií)

Syrakusy, kašna bohyně Artemis

Syrakusy, Apollónův chrám

Vstoupit do fotogalerie (53 fotografií)

Právě na Ortygii se začaly psát jedinečné dějiny tohoto nádherného města. Hodně tomu napomohla sama příroda hned dvěma přístavy, které nepotřebovaly velké úpravy. A tak tu Řekové z Korintu kolem roku 730 p. n. l. založily osadu. Výjimečnost města, které postupně ovládalo tuto část Středomoří, ukončili až Římané, kteří v roce 212 p. n. l. město po dvouletém obléhání dobyli. I když i nadále Syrakusy zůstaly hlavním městem římské sicilské provincie, na slavnou minulost již nenavázaly. Po rozpadu Říma následovaly nájezdy Franků,Vandalů a Gotů. Počátkem 6. století n. l. byly Syrakusy součástí byzantské říše. Od roku 878 n. l. zde po několik století vládli Arabové. Od 2. poloviny 11. století zase Normani, po nich Anjovovci a následovali Aragoňané. Na čas patřily Savojskému království, ale též i Rakušanům a Bourbonům. Během druhé světové války bylo město dosti poškozeno nálety. Dnes je vyhledávaným turistickým cílem a pro mnoho z jeho dnešních 125 000 obyvatel je turismus hodně důležitý.

Syrakusy, kašna bohyně Artemis • Foto: Bohumir

Ortygia je tím nejhezčím a nejzajímavějším, co lze v Syrakusách spatřit. Snoubí se tu starověk se středověkem a něco málo přinesla i doba nedávná. Na každém kroku turista narazí na cosi pozoruhodného a je pro mě udivující, jak tímto místem doslova proletí skupiny turistů. Pro nás se stal vstupní bránou do těchto míst Ponte Urbentino. Most ústí na Piazza Pancali, na jehož protilehlé straně je dórský Apollónův chrám ze 6. století p. n.l.. Patří k nejstarším řeckým památkám města a v době, kdy ještě stál to byla jistě nádhera. Nad chrámem, kromě několika domů, stojí malý kostel. Odtud pokračujeme po Corso G. Matteotti na Piazza Archiméde. Pohled na krásnou fontánu se sochou bohyně lovu Artemis a její doprovod s tryskající vodou nutí k delšímu zastavení. Lze využít i některou z kaváren na náměstí a v klidu si dopřát šálek kávy. V okolí náměstí je spleť uliček židovského ghetta. Jedna z nich končí na Piazza del Duomo. Tady stojí nejobdivovanější stavba města. Původně Athénin chrám z roku 480 p. n. l. byl v 7. století přestavěn na křesťanskou baziliku. Prastaré dórské sloupy jsou zastavené do zdiva katedrály, nesou její střechu a jsou dobře vidět jak uvnitř, tak i zvenčí. Chrám byl dvakrát poškozen zemětřesením a to v letech 1542 a 1693. Původní normanské průčelí se z části zřítilo. V letech 1728 až 1757 vyrostlo bohatě zdobené barokní průčelí. Na náměstí je několik paláců a kostel Santa Lucia alla Badia s expozicí obrazů malíře Caravaggia.

Syrakusy, Apollónův chrám • Foto: Bohumir

Náměstí mnozí považují za jedno z nejkrásnějších v celé Itálii, ale nás ještě čeká hodně zajímavých míst. Procházíme uličkou s krásnými barokními domy na nábřeží. Tady je jistě nejzajímavější Fonte Aretusa Pramen je obklopen zelení, jistě oblíben mořskou faunou a také turisty. U každé hospůdky na nábřeží je člověk, který se snaží ulovit nějakého turistu. Vybíráme si jednu z nich s výhledem na moře a čekáme, jaké že to překvapení jsme si vybrali. Oběd byl výborný a jak je v Itálii zvykem, trval dosti dlouho. Další naše kroky vedou k pevnosti Castello Maniace, ale rozhodujeme se, že její návštěvě věnujeme více času. Vracíme se po nábřeží na druhé straně ostrova. Museo Bellomo je zavřené a tak se noříme do labyrintu uliček a nestačíme se divit. Tady je všechno jiné, turisté sem moc nechodí. Domy i několik kostelíků nejsou zrovna chloubou města a s pořádkem si tady hlavu také nelámou. Přesto i tato část má své kouzlo. Zajímavě je řešená zeleň v uličkách, sem tam se objeví kočky, většinou ve spojení s odpadky. Uličky jsou liduprázdné, jen občas se z nějakého okna line na ulici vůně. Sem tam visí nad hlavami prádlo, prostě ta správná Sicílie. Konečně jsme zase na nábřeží a ještě se chceme zastavit na místní tržnici, nedaleko Apollonova chrámu. Zřejmě je všechno prodáno, kupujících je poskrovnu a začíná se s úklidem. Naše návštěva Ortygie je u konce. Ještě poslední pohled na město od mostu a jde se na nádraží. Viděli jsme stavby z poválečné doby, benátské paláce, přes baroko jsme se dostali do doby Normanů a skončili v antickém Řecku. Kouzelná Ortygia nás jistě bude okouzlovat i ve vzpomínkách na den, který jsme tady prožili.

Poslední aktualizace: 1.4.2013

Syrakusy, ostrov Ortygia. na mapě