Telč - čtyři dny na přelomu roku 2022/2023 – 4. den: zámecký park – Ulický rybník – vycházková trasa Město a voda (její část) – Staroměstský rybník - městská památková zóna Telč-Staré město - kostel Matky Boží - parní Dolní mlýn – nádraží - odjezd

Budík jsem nařídila na 9. hodinu, ale vzbudila jsem se stejně v 8. Abych se lépe po včerejších silvestrovských oslavách probrala, dala jsem si sprchu. Před 9. jdeme už na snídani. Líba je v pohodě, jen Milošovi není úplně nejlíp.

Balíme a v půl 11 hotel opouštíme, i když bychom tam mohli být dnes až do 12. Ale co bychom tam dělali. Venku je krásně, teplo (9 stupňů) a slunečno. Líba s Milošem odjíždí do Prahy. My se jdeme ještě trochu projít. Vlak nám jede až za 2 hodiny.

Jdeme opět přes park jako včera odpoledne, ale pokračujeme dál okolo Ulického rybníka. Přecházíme silnici Na Hrázi a pokračujeme okolo Staroměstského rybníka, který je dnes vypuštěný. Je aspoň vidět, jak rybník leží na soutoku Telčského a Svatojánského potoka.
Podél cesty jsou barokní sochy svatých a archandělů z 2. třetiny 18. století (archanděl Michael, sv. Jan Nepomucký, sv. Máří Magdaléna, sv. Vendelín, archanděl Rafael, sv. Jan Křtitel, archanděl Gabriel). Tudy jsme asi před 8 lety šli, když jsme procházeli vycházkovou trasu Město a voda, ale víme, že se nám tady líbilo.

Na trase máme i městskou památkovou zónu Telč - Staré Město, kde je nejvýznamnější památkou gotický kostel Matky Boží se hřbitovem. Ten zde vznikl podle pověsti již r. 1099, písemná zpráva je až z r. 1283. Dnešní podoba je z 2. pol. 17. století. Na hřbitově je kaple sv. Rocha, která byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu Boží při morové epidemii ve městě. Před kostelem je barokní mariánský sloup z r. 1673. I když jsme tu byli, pamatovali jsme si tyto objekty, stejně se zde kocháme.

Pomalu pokračujeme. Vpravo od jižní části rybníka byl a stále je parní Dolní mlýn. Písemná zmínka je z r. 1533. V 19. století byl součástí továrny na jemná sukna. Od r. 1825 v něm byla barvírna, tkalcovna a přádelna. R. 1863 budovu získali majitelé zámku - Amálie Podstatzká-Liechtensteinová a její syn Leopold. Chtěli mlýn přestavět zpátky k původnímu účelu. R. 1887 tam byl umístěn dodnes dochovaný unikátní parní stroj, mlýn byl tehdy poháněn vodním kolem i parním strojem. Mletí obilí bylo ukončeno r. 1957. Dochované části technického vybavení tvoří unikátní soubor. Areál se rekonstruuje a v plánu je tady otevřít expozici. Jenže porovnáním fotek se nám nezdá, že by se tady za tu dobu něco změnilo.

U sochy sv. Jana Nepomuckého odbočujeme vlevo a jdeme po zelené upraveným parčíkem se skalami do města. K nádraží to je pak už kousek. Vpravo vidíme rozhlednu Oslednici, kde jsme asi před těmi 9 – 10 lety byli. Měli bychom i čas si tam k ní dojít. Jen ta chuť už nebyla. Batoh je docela těžký. Vezeme navíc 2 piva a jedno víno, které nám Líba dovezla. Je také znát ta proflámovaná noc.

Vlak vyjíždí odtud, přistavili ho s 3/4 hodinovým předstihem, tak jsme se aspoň pohodlně usadili a hezky v sedě čekali na odjezd.

Tentokrát jedeme jinudy, i když je to trochu delší. Přestupujeme jen v Jihlavě a pak už jedeme přes České Budějovice až do Plzně na hlavní nádraží. Tuto trasu jsme volili proto, že by vlak z toho směru mohl být volnější než z Prahy. Myslím, že to i vyšlo. Do Plzně jsme dojeli zcela v pohodě. A domů také. To jsme dojeli už MHD, i když běžně chodíme z nádraží pěšky. Máme to tak na půlhodinky. Dnes máme pocit, že jsme toho nachodili dost, že nám to stačí.

Dorazili jsme večer, docela unavení, ale maximálně spokojení, jak jsme si ten pobyt užili. Také proto, že počasí skutečně bylo skvělé. Jen je škoda, že Líba marodila. Nu, co se dá dělat.

Telč - čtyři dny na přelomu roku 2022/2023 – 4. den: zámecký park – Ulický rybník – vycházková trasa Město a voda (její část) – Staroměstský rybník - městská památková zóna Telč-Staré město - kostel Matky Boží - parní Dolní mlýn – nádraží - odjezd na mapě