TRANS-ORLICKÝ TRIP 2013
TRANSORLICKÝ TRIP 2013
I presto, že předpověď počasí je téměř tragická nic nás nemůže zastavit, letošníjaro jsme se rozhodli přivítat přechodem jedněch z našich menších hor a to hor strážících Jiráskův východočeský kraj ORLICKÝCH HOR…. Já jsme s touto částí České republiky ještě nikdy tu čest neměl, Helen tady bylanaposledy někdy před dvaceti lety .
Chtěla tomu náhoda a můj kamarád a kolega v jedné osobě J.P. dostal kupodivu na stejný den, stejný nápad na prozkoumání stejného území jako my, tak když už jsme se takhle hezky trefili tak jsme doladili i vlakové spojení a vyrážíme do východních Čech proti původnímu plánu ve třech, tedy přesněji řečeno ve čtyřech neb nám bude věrným průvodcem na cestách náš neohrožený přítel německý ovčák Leon…
Vyrážíme po sedmé hodině ráno z Ústeckého západního nádraží směr Lysá nad Labem, v Litoměřicích k nám přistupuje Josef s kolem, v Lysé máme rychlý přestup směr Starkoč a tam ještě rychlejší do Náchodakde jsme měli podle plánu náš TRANSORLICKÝ TRIP začít. Ihned po výstupu z vlaku se loučíme s Pepou a pokračujeme všichni dle svých dalších plánů. Hned na začátku menší zklamání, dominanta Náchodského zámku, krásná věž byla kvůli rekonstrukci celá zahalená do lešení, nezbývá nám tedy nic jiného než si onu známou siluetu vychutnávat alespoň z etikety místního známého piva Primátor. Symbolicky u tohoto pivovaru začíná i naše cesta. Za pivovarem se stáčíme do lesoparku a míříme směr JIRÁSKOVA chata z tohoto místa je krásný výhled na východní Čechy, je vidět několik měst a hlavně rozsáhlá vodní dominanta kraje jezero ROZKOŠ. Po občerstvení na nádherné a příjemné chatě pokračujeme směr DOBROŠOV tady jsme poprvé narazili na jeden z hlavních charakteristických znaků Orlických hor a tím jsou pohraniční vojenská opevnění z let 1935-38 Prakticky jen na tomto území bylo opevnění kompletně dokončeno do bojeschopné podoby a právě v Dobrošově se nachází jedna z jeho hlavních částí. Opevnění je zrekonstruované a přístupné veřejnostii když v době naší návštěvy bylo přístupné jen o víkendech. Dále pokračujeme po modré směrBOROVÁ a DLOUHÉ kde se napojujeme na červenou. Když jdeme po cestě kterou lemuje příhraniční potok s Polskem víme, že jsme už nedaleko našeho dnešního cíle OLEŠNICE v ORLICKÝCH HORÁCH. Už se těšíme až si odpočineme na chatě JURÁŠKA kde máme dnes zajištěný nocleh, ale ještě nás čekají více jak tři kilometry pochodu po Olešnici, neb naše ubytování se nachází přesně na druhém konci tohoto protáhlého podhorského městečka. Jurášku jsme nakonec našli, ubytovali jsme se v útulné chatce, dali dobrou večeři a cca po dvacetikilometrovém pochodu jsmeznaveni ulehli do postelí…
DRUHÝ DEN -24.KVĚTNA 2013
Dnes jsme si naplánovali pěknou porci, už ani nepamatuju kdy jsme šel na výlet který přesahoval 30 km. Ráno v 7:15 opouštíme Jurášku vracíme se asi 1 km zpět do obce a pak uhýbáme na červenou které se budeme držet převážnou část dnešní etapy, po „Jiráskově cestě“ míříme pod Ostružníkem na VRCHMEZÍ 1084m.n m. Je zde příjemný útulek kde se po náročném a prudkém výstupu občerstvujeme. VRCHMEZÍ se nachází přímo na polské hranici a jsou odtud krásné výhledy, dále pokračujeme okolo BUKAČKY na nejnavštěvovanější místo Orlických hor známý ŠERLICH a jeho dominantu Masarykovu chatu. Tady si v sice v pěkné, ale poměrně chladném počasí dáváme výbornou kávu a čaj z rumem /jojo rumová sezona ještě nekončí/ Dále pokračujeme směr MALÁ DEŠTNÁ1090 m.n m. okolo přírodního parku Jelení lázeňsměr pod VELKOU DEŠTNOU 1115 m.n m. Dále pokračujeme směr VĚTRNÍK, STŘEDNÍ VRCH.Cestou jsou krásné vyhlídky na České pohraniční obce Trčkov, Bedřichovka, Zlelenka, Jadrná. Cesta je v této části na asfaltu, moc dobře se zde nejde, ale dá se to vydržet, naopakasi pětikilometrový úsek ze STŘEDNÍHO VRCHU na PĚTICESTÍ je velmi rozmanitý a zajímavý. Je tady vše co mám jako „tulák po horách“ rád, dramatické výjevy, skály, úzké cestičky táhnoucí se klečí, stoupání, výhledy, klesání,vše okořeněno nádhernou a téměř mytickou KUNŠTÁTSKOU KAPLÍ odtud už je to na Pěticestí jen necelý kilometr. Tady jak název napovídá nejde o nic jiného než důležitou křižovatku středního orlickohoří… Tady opouštíme červenou a pokračujeme dále po žluté směrem ke kouzelné horské vesničce ŘÍČKY. Na tomto místě jsme se cítili opravdu dobře byla to ta nepopsatelná „klidná síla“ genus locí toto místo opravdu nepostrádalo, po Dlouhém pochodu jsme se občerstvili v poněkud nevzhledném hotelu který toto místo dá se s klidem říct hyzdil , ale jiné příležitosti bohužel nebylo…. V Říčkách přecházíme na modrou a sestupujeme do JULINČINA ÚDOLÍ. Jedná se o krásné údolí u kouzelně se jmenující říčky jménem ŘÍČKA na začátku je říčka ŘÍČKAlemována kouzelnými chalupami, ani jedna ohyzdnost opravdu radost pohledět. Asi po dvou kilometrech se veškerá zástavba vytratí a pokračuje se dále hlubokým a divokým údolím až ke křížení cesty s asfaltkou,tam jsme přešli na žlutou a ta nás zavedla již do našeho cíle. Nejdříve jsme vystoupili z údolí pak uhýbáme z asfaltky, obcházíme zemědělskou usedlost a dlouhou lipovou alejí scházíme do ROKYTNICE v ORLICKÝCH HJORÁCH, kde máme dnes přespat. Aniž bych to nějak předem zjišťoval tak prakticky první budova ve městě, kterou míjíme se nám stane na dnešní noc domovem. Na první pohled ne moc vzhledná budova připomínající menší továrnu, ale vevnitř dokonale zařízená turistická ubytovna za 180 kč za noc perfektní a navíc nám jako bonus odpustili i poplatek za našeho vlka. Zabydlujeme se, v perfektně zařízené kuchyňce připravujeme večeři a po dnešním úctyhodném výkonuprakticky po přechodu celého Orlickohorského hřebene a 33 km v nohách uléháme….
3.den25.května
Dnešní ráno je malinko rozpačité máme několik možností kudy a jak pokračovat, nakonec vyhrává kratší varianta směr ŽAMBERK nejprve míříme na rokytnické náměstí kde chceme sehnat nějaké to pečivo na cestu jako bonus nakupujeme jogurty a krásně žluté máslo přímo od místního farmáře navíc za příjemné ceny. Pak míříme asi kilometr Nad Rokytnici kde zjišťujeme, že jdeme špatným směrem, jsme nuceni se vrátit na rokytnické náměstí a tam chytit tu správnou“barvu“. Rokytnické náměstí je zvláštní hybridní směsicí starých folklorních domů přes klasiku z třicátých let až po zvrácené nevkusnosti socialistických architektů… Poté míříme již správně podle Rokytnického nádraží směr obec KAMENIČNÁ. Jdeme po modré krásnou východočeskou krajinou kde není široko daleko vidět žádný průmysl dokonce i zemědělství tady působí, že si ho tady příroda vytváří k obrazu svému. Krásným údolím už se blížíme k ŽAMBERKU. Trošku si zajdem neb jdeme přes Polsko… toť osada před Žamberkem nikoliv země našich severních sousedů. Pochod přes Žamberk je překvapivě dlouhý a ne moc záživný čekal jsme malinké městečko, ale pěkně jsme si dupli, na nádraží dorážíme asi 3 minuty po odjezdu našeho vlaku. Nic se nedá dělat než čekat na další, venku prší takže jsme odsouzeni k lelkováni v čekárně.
Pak už se náš transorlický trip uchyluje ke konci, nastupujeme do vlaku a míříme k domovině. Menší vlaková perlička n závěr. Někde ani pořádně nevím v jakém vlaku jsme zapomněl turistickou hůlku, díky operativnímu přístupu paní na infolince ČD se mi za několik dní vrátila až domů do Ústí nad Labem…
Takže nashledanou nejopevněnější české hory, doufám, že několik vašich pevností ještě v budoucnu dobudu…