Trenčianské Teplice - Omšenská Baba ( Retro 1985)
Ráno začíná jako obvykle : nepohodou se slečnou "Es". I když je počasí překrásné - je právě měsíc květen - dotyčná husa se mnou na výlet nechce a tak jedu sám. Vlakem z Bylnice do Trenčanské Teplé a zde přestup na "električku". ( Do lázní Trenčanských Teplic totiž vede úzkokolejka.) Cesta tam je velmi atraktivní a člověku to připomíná jízdu tramvají. Tady ale cesta nevede rušným velkoměstem, ale volnou přírodou. Procházím si krásné lázeňské městečko a rozsáhlý park s výletní restaurací ... a za ní vletím do chřtánu mohutnému psisku. Zakousl se mi do somradla - je to boxer - a pustit ani bohovi !! Když už jsem si myslel, že se tam smíchy počurám, tak přiběhla jeho panička a s výkřikem : " Fuj, Azor" ode mne psa odehnala...
Zahnu kolem Baračky, což je romantický rybník s ostrůvkem, mrknu na mapu a od turistického rozcestí stoupám po červené značce do hor - směr Kamenná vratá. V lese míjím mohutné přesypy a návěje ze spadaného loňského listí a najednou stojím pod mohutnými vápencovými útesy. Marná sláva - on je rozdíl o něčem číst - a pak vidět místo na vlastní oči ! Každý člověk má jinou škálu hodnot, podle kterých vnímá svět kolem sebe - mně se Kamenné vratá líbily moc. Vyšší útes je sice schován v lese, ale z toho nižšího je překrásný výhled do údolí Tepličky a na okolní kopečky. Opravdu krásný výhled až na ten protivný čerstvý vítr ! Je mi zima a tak rychlou chůzí dál...
Pak náhorní plošina a fantastická louka. Vypadá to tu jako v kaldeře, vyhaslém kráteru sopky, něco takového jsem ještě nikdy neviděl. A kolem moře vegetace ! Ke skalnatému vrcholu Omšenské Baby ( 669 m) vede z červené značky odbočka. Kruhový výhled na Strážovské vrchy a na obec Omšenie je fantastický, ale opět : až na ten prokletý vítr ! Další cesta vede po hřebeni kolem oploceného prostoru se zákazem vstupu - ( zřejmě je to areál Dubnické Zbrojovky). Pak prudký zešup z kopce do "pohádkového" lesa, kolem do bizarních stromů zakleti skřítkové a elfové. Naproti vidím nad údolím obrovské skalní stěny a nad četnými roklemi a soutěskami další mohutné bloky skal. Fantastika !!! Při pohledu do mapy se dozvídám, že se jedná o masív hory Žihlavník - Baske ( česky Kopřivník), který se nad údolím vypíná do výše až 955 m !! Chce to ale samostatný výlet...
Cestou dolů do obce Omšenie se zatahuje a začíná krápat a já náhle procházím přes rozsáhlý modřínový háj - odstíny zdejší zeleně jsou nepopsatelné, to se musí vidět !! Omšenie je velmi zajímavá vesnice : je tu kontrast nových domků se starými staveními. Je to velmi zvláštní styl, úplně jiný, než u nás na Moravě. Před další prudkou přeháňkou se schovávám do místní restaurace a u piva klábosím s jedním domorodcem a "vytěžuju" co nejvíc turistických informací o okolí. Když vysvitne slunce, musím pomýšlet na návrat. A tak poslední pohled na dědinu, Omšenskou Babu a Tajemné kaňony na Žihlavníku, které mne čekají snad příště a po silnici směr : Trenčianské Teplice.
Kolem přehrady s jedinou labutí zpět k rybníku Baračka - v parku v altánku vyhrává lázeňským hostům symfonický orchestr - pak na električku a ... ( ač nerad ) domů , blíží se večer...