Tříkrálová Okoř 2014

Tříkrálová Okoř 2014

Nový rok jsme přečkali ve zdraví a jako každoročně se zúčastňujeme turistického pochodu Tříkrálová Okoř. Letos už je to šestačtyřicátý ročník a je to jeden z nejmasovějších okolopražských výšlapů. Startuje se od školy poblíž veleslavínského nádraží a vede přes Okoř s cílem ve Středočeském muzeu v Roztokách. Tentokrát se zúčastňuje skoro celý All Stars Team i několik nestálých členů korespondentů.

Od startu u školy vyrážíme s mnoha dalšími účastníky do Divoké Šárky, kolem vokovické Aritmy a dál po cyklo A163 míjíme usedlost Želivka a Čertův mlýn.

Obcházíme restauraci Dívčí skok a u koupaliště Divoká Šárka se dáváme Doprava po červené lesní cestou která nás přivede do Nebušic.

V Nebušicích na návsi se odpojujeme od červené doleva a přes náměstí Padlých vycházíme z obce po silnici kolem obnovené sochy sv.Václava a dál do Přední Kopaniny. Pokračujeme po hlavní kolem rotundy sv.Máří Magdaleny a dál po silnici k Tuchoměřicům. Kam oko dohlédne, uprostřed polí ohromné skladové hangáry.

V Tuchoměřicích procházíme kolem zámku a s červenou vycházíme z obce. Červená po chvíli opouští silnici doleva polní cestou k Číčovicům, ale protože tam bývá spolehlivě blátivo, pokračujeme delší trasou po silnici přes Lichoceves.

Do Číčovic přicházíme kolem kaple Nalezení sv.Kříže, kde je stánek s občerstvením pro žíznící a hladové.My scházíme k návsi a posedíme v restauraci U Václava (hučí to tam už jako v úle) u jednoho, někteří i dvou piv a pokračujeme po červené kolem Zákolanského potoka k Okoři.

V Okoři odbočujeme ke hradu kde je kontrolní průchozí stanoviště a dál jdeme kolem rybníka už po modré přes Noutonice do Velkých Přílep. V Přílepech nikdy nevynecháme restauraci Špejchar a pak hřešíme proti popisu trasy a abychom se nemuseli vracet, jdeme do Černého Vola po nepříjemně frekventované silnici.

Tam přichází modrá zprava a hned odbočuje ze silnice doleva kolem rybníků a Únětického potoka do Únětic.

Projdeme obcí, za rybníkem a rozcestím Pod Alšovou vyhlídkou stále po modré pokračujeme Tichým údolím k Roztokům. Míjíme Spálený mlýn a zdevastovanou bývalou restauraci Maxmiliánka ale přesto je to snad nejlepší partie dnešní trasy. Zdá se že se už někdo snaží to letité spáleniště vyčistit. I já jsem tu kdysi poseděl. Kde ty loňské sněhy jsou.

Tichým údolím přicházíme do Roztok, hlásíme se v muzeu u zámku a bez velkého zdržování jdeme k nádraží a vracíme se zpátky do Prahy.

Co dodat, pochod opravdu masový, letos bylo asi sedm set účastníků. Trasa žádný zázrak ale na roztrénování do nového roku určitě dobrá. Poctivá třicítka, bez deště, bláto nepočítám, boty se umejou.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy.

Odkaz na mapu trasy