U českých krajanů v Daruvaru.

U českých krajanů v Daruvaru

Vladimír Chilčenko

Text a foto autor

Mnoho českých turistů projelo za pár desítek let cestou na Jadranské pobřeží chorvatským lázeňským městem Daruvarem. Ale pouze někteří z nich si z nich uvědomili, že se ocitli ve městě, které je centrem české menšiny v Chorvatsku. Jinak by se zde asi ve větším množství nakrátko zastavili a pohovořili si v rodném jazyce s českými krajany , ochutnali zdejší Češko pivo ,nebo se vykoupali v místním termálním koupališti.Omluvou pro mnohé, proč tak obvykle neučinili, byla i jejich malá informovanost vlivem oficiálního přístupu tehdejších československých úřadů k emigrantským menšinám, které jsou dnes rozptýlené po všech kontinentech. Ten byl přinejmenším macešský. Emigrace byla považována za něco nežádoucího, a její úředně nepovolená podoba se stala od konce druhé světové války až do roku 1989 trestným činem. Přes tehdejší Jugoslávii se podařilo neoficiálně emigrovat na Západ značnému počtu československých občanů. Teprve v devadesátých letech minulého století , po pádu komunistického režimu, české úřady navázaly všestranné vztahy s českými krajany po celém světě a nyní vzájemná spolupráce probíhá úspěšně ve všech oblastech.

Krajanské organizace nezapomínají na starou vlast

Pokud si někdy před 15O lety český mládenec navlečený do uniformy vojína c.k. Rakouska-Uherska vyšel z kasáren v Daruvaru na místní taneční zábavu, mohlo mu to osudově změnit další život. Stávalo se totiž, že padl do náruče místní temperamentní Chorvatky, oženil se s ní a posléze se rozhodl už tady zůstat natrvalo .Dojemný příběh pro současné telenovely však byl romantice obvykle dost vzdálen. Spíše přicházeli od poloviny 18.století čeští přistěhovalci s vírou lepšího života, v naději na rychlé udělení tržního práva, osvobození od vojenské povinnosti ,nebo z důvodu možnosti nakupovat lacinou a snadno dostupnou kvalitní půdu .Důvodem byla i touha po náboženské svobodě nebo odmítání vojenské služby ,zejména za vlády Josefa II. Přistěhovalectví vrcholilo po napoleonských válkách, kdy úřady povolily založení zcela české osady Ivanovo Selo. Velké množství českých přistěhovalců přišlo také v sedmdesátých a osmdesátých letech 19.století a tato vystěhovalecká vlna občas i pokračovala dalším stěhováním v následné již druhotné emigraci na americký kontinent. Usazování Čechů v Chorvatsku, Srbsku a Bosně pokračovalo až do konce druhé světové války, kdy řada krajanů jak z Balkánu tak i z tehdejšího Sovětského svazu reemigrovala zpět do Československa. Někteří krajané z Chorvatska odešli ale také do Austrálie. Při pracovním uplatňování usazených Čechů sehrála významnou roli chorvatská a uherská šlechta, v samotném Da- ruvaru pak hraběcí rodina Jankovićů, která na panství preferovala trvalé usazení kvalifikovaných a talentovaných manufakturních odborníků různých oborů, hlavně pak sklářů, vyučených řemeslníků ale také pracovitých zemědělců . Většinu krajanů doprovázela ale i přes různé podoby zvýhodnění, namáhavá a těžká práce po celý jejich život. Na rodnou vlast ale v převážné většině nezapomněli.

Krajanské organizace pomáhají udržet vztah k původní vlasti.

Udržet si pocit „češství“ by pro přistěhovalce bylo mnohem těžší bez existence různých krajanských organizací . Především v Českých besedách se oživoval český jazyk a rozvíjela se jak oblast osvěty a vědy ,tak i umění a sportu .Je zajímavé, že inspirace k vytvoření Českých besed přišla z Prahy a od začátku zde bylo rovněž spojení s vlasteneckým hnutím ve staré vlasti. První Česká beseda byla založena v Praze v roce 1841 ve Svatováclavských lázních, v Záhřebu pak v roce 1874 a v Daruvaru a okolí až kolem roku 192O.České besedy se staly organizačnímmístem různorodé kulturní činnosti ,společenské zábavy, výměny šlechetných myšlenek a seznamování lidí, kteří by se jinak neměli příležitost potkat. V české tradici se dbalo, aby se nikdo, bez ohledu na majetkové poměry a společenské postavení, nepovyšoval nad ostatní krajany .Ale také na vesnicích se nezapomínalo na různé radovánky , jakými bylo posvícení, hody a různé pouti. Od roku 1925 jsou každým druhým rokem pořádány dožínky, oslava konce žní u předpokládané bohaté úrody .Činnost současných Českých besed je ale velmi různorodá. Organizují folklórní, taneční a pěvecké vystoupení, divadelní činnost, pomáhají výtvarníkům i počítačovým a technickým klubům. Některé mají také svoje knihovny. V Daruvaru se může pochlubit řadou archivních publikací. Radio Daruvar má od roku 1968 každý den svoje půlhodinové vysílání v češtině. Dosah možného příjmu na FM vlnách je asi 8O kilometrů. Což znamená, že krajané v Zagrebu a Rijece ho poslouchat již nemohou.

Česká škola udržuje po generace národní identitu.

První česká soukromá škola byla v Daruvaru otevřena v roce 1922.V roce 1939 byla pak zprovozněna nová školní budova v rámci Českého domu a poslední, zcela moderní budovou je navazující přístavba,dokončená v roce 1999.Dnes jsou v Bjelovarské –bilogorské župě dvě ústřední české základní školy a další obvodní jsou v okolních vesnicích. V samotném Daruvaru je Česká základní škola J.A.Komenského, dále Česká mateřská škola Ferdy a mravence a v místním gymnáziu jsou česká oddělení. Vyučování na školách je v rámci chorvatské ústavy podle osnov pro menšiny. Zajímavé je hodnocení žáků ,kdy se hodnotí chování vzorné jako chvalitebné a nejhorší je nezákonné. Navíc se hodnotí i píle a vnější úprava písemných prací .Prospěch má stupnici podobnou jako na českých školách. Nové školní osnovy, pro národnostní menšiny jsou z roku 1999 a na českých školách vyučuje okolo 4O učitelů. Jejich platové podmínky jsou podobné jako v Čechách. Dnes existuje stálá vzájemná spolupráce s českými školami. V době rozpadu Jugoslávie v roce 1991,při tzv.domovinské válce se srbskou armádou, odjelo na 15OO žáků a matek s dětmi do tří let na pět měsíců do českého bezpečí. Na oplátku zase pomohli krajané finančními sbírkami na pomoc obětem povodní, které postihly Českou republiku v roce 1997.

Krásná krajina a pohostinní lidé

Okolí Daruvaru nabízí také spoustu turistických možností. Ve zdejších Termálních lázních se léčí revmatická onemocnění, poruchy pohybového ústrojí a také neplodnost žen . V novém wellness centru AQUAE BALISSAE, mohou relaxovat v teplé vodě návštěvníci, kteří zatím ještě lázeňskou léčbu nepotřebují. V zimě je možné lyžovat na sjezdovkách v devět kilometrů vzdáleném kopci Papuku. Krajina, ekologicky velmi čistá, nabízí možnosti rybolovu, loveckou turistiku a zvládnutí jízdy na koních. Vesnická turistika umožňuje v okolí Daruvaru krásné podhorské vycházky i selskou turistiku, včetně ubytování na statcích. Tradiční je kvalita zdejší kuchyně a místních vín. A pivo? Staročeško pivo, skvělý světlý ležák českého typu se vyrábí v Daruvaru od roku 184O.Dopřát si můžete i množství i medového cukroví, ve kterém je použit znamenitý med zdejších včelařů. Dvoudenní cesta skupinky pražských novinářů, kteří se orientují na cestovní ruch, byla seznámením nejense současným životem české menšiny, ale i s turistickými možnostmi v západní Slavonii. Obyvatelé jsou vstřícní natolik, že podle slov starosty Daniela Rohlíčka poskytnou českým návštěvníkům lázní, aquparku i dalším rekreačním zařízením až 1O slevu. Včetně statku rodiny Kovačovičových s báječnými kapřími specialitami a selským typem ubytování ,Pro české návštěvníky tedy nabízí Daruvarsko atraktivní všestrannou dovolenou. Navíc za velmi přijatelné ceny.

..