Ústí nad Labem 2. díl - rozhledna Větruše 210 m.n.m.

Další navštívenou rozhlednou v Ústí nad Labem je krásně zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží Větruše na stejnomenném vrchu. Možností jak se tam dostanete je několik. Asi nejzajímavější je lanovkou s obchodního centra Forum, nebo pěšky, tu jsem zvolil já od vlakového nádraží po žluté TZ asi 1km, na kole od kruhového objezdu pod Větruší vede k zámečku cyklostezka, nebo autem odbočkou z Žižkovy ulice, resp. od kruhového objezdu pod zámečkem jet směrem k dálnici, poté odbočit z této hlavní komunikace po cca 300m vlevo do kopce.

U rozhledny jsou sportoviště a přírodní a zrcadlové bludiště, které jsme také navštívili. Celkově je to krásný cíl pro všechny věkové kategorie. Na terase před rozhlednou bylo živo, z kuchyně to vonělo a je možné se zde i ubytovat.

Něco z historie rozhledny: Dějiny staveb na Větruši sahají až do 9. století, ale vždy se jednalo jen o restauraci, nebo stavbu bez rozhledny. Až 13. července 1896 padlo rozhodnutí o výstavbě restaurace s vyhlídkovou věží. O měsíc později již byly hotovy podrobné stavební plány, 15. října byl položen základní kámen a rok nato, 17. října 1897 byla celé dílo v hodnotě 30 tisíc zlatých slavnostně dokončeno. Restaurace na Ferdinandově výšině se brzy poté stala centrem spolkového i společenského života obyvatel Ústí. V přízemí se nacházel velký sál vhodný pro konání schůzí i pořádání plesů. Další sál se nalézal o patro výše. Pro náročné hosty byly k dispozici hostinské pokoje a na studenty se pamatovalo s levnou ubytovnou. Nádherný pohled na soutok řek Labe a Bíliny i na vzdálenější vrcholky Středohoří a Krušnohoří nabízela terasa třicetimetrové vyhlídkové věže. Okolí restaurace dotvářel park s lavičkami, kuželníkem, tenisovými kurty a také s malým zvěřincem. Konávaly se zde lidové slavnosti i promenádní koncerty. Po roce 1945 se vrchu vrátil starý český název Větruše, který přešel i na restauraci. Objekt byl na základě Benešových dekretů předán nakrátko do národní správy a v roce 1950 převeden pod Československou obec sokolskou v Praze. V roce 1953 pak přešel pod správu Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport. Od roku 1954 spravoval Větruši národní podnik Turista Praha, od roku 1958 pak Restaurace a jídelny. Postupně začal celkový úpadek a chátrání objektu a v polovině 80. let minulého století byl objekt pro svůj špatný stav zcela uzavřen. V červenci roku 2000 přišla Větruše o svou střechu úmyslně založeným požárem. Až od roku 2001 nastal obrat k lepšímu a na nově zrekonstruovanou vyhlídkovou věž mohli turisté poprvé vystoupat jednorázově v říjnu 2002. Oficiálního otevření a pravidelné otevírací doby se pak dočkala 23. září 2004.

Razítko a upomínkové předměty je možno získat přímo u rozhledny na kterou vede 111 schodů. Po jejich zdolání se ocitnete na vyhlídkové plošině, která je ve výšce 25 metrů. Výhled je krásný především na město a přilehlou část Českého Středohoří a Krušných hor, nádraží, Labe a mosty přes něj. Měli jsme štěstí a viděli i historický motoráček Hurvínek, který měl tento den zrovna nostalgické jízdy. Cestu zpět jsem zvolil lanovkou.

Rozhlednám a jejím příznivcům zdar.