Už se vracíme z Posázaví - 18. den/2. část – rozhledna Kovářka, památník bitvy u Jankova, bývalá rozhledna na vrchu Mezivrata

Cestopisy

U rozhledny

Rozhledna Kovářka

Výhledy z rozhledny

Na rozhledně

Rozhledna Kovářka

Rozhledna Kovářka i se zvoničkou

U hasičské zbrojnice v obci Moraveč

Jankov - kostel Narození sv. Jana Křtitele

Jankov - kaple sv. Jana Nepomuckého

Jankov

Památník bitvy u Jankova

U památníku

Zeměměřičská věž Mezivrata

Zeměměřičská věž Mezivrata z parkoviště

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Pátek 19. 6. 2020 - odpoledne

hruba 5 km severozápadním směrem od Mladé Vožice je v obci Moraveč rozhledna Kovářka s kovářským muzeem. Je prakticky v obci. Na svém pozemku ji postavil místní umělecký kovář Ladislav Dobeš. Původně si sice přál postavit větrnou elektrárnu, jenže tenhle nápad byl příliš finančně náročný. Založil občanské sdružení „Venkov a kovárny“, aby mohl požádat o dotaci na stavbu. Tři roky o ni žádal, než mu byla přidělena. Celekm 9 let sháněl povolení a peníze, mezitím si rozhlednu sám naprojektoval. Vlastní stavba se uskutečnila r. 2011 a trvala 36 dnů. Pak se ještě dodělávala okna, dveře, vitríny. Kamenná stavba působí středověkým dojmem. Je to způsobeno tím, že na stavbu byly použity kameny z různých zbořených kamenných domů v okolí, které mu lidi vozili. Určitě některé z nich pamatují doby dávno minulé, protože většina takových domů byla stavěna z kamenů z různých zřícenin.

Věž je vysoká 13 metrů, uvnitř je ocelové schodiště s 51 schody, které vede na dřevěnou prosklenou vyhlídkovou plošinu ve výši 10 metrů. Kdo nahoru vystoupá, může si po návratu dolů za odměnu zazvonit na zvon. Z věže je vidět TV vysílač Mezivrata, vrch Velký Blaník a na okolní obce. Les bohužel zakrývá výhled na hradní věž Šelmberk. Ve vyhlídce je kromě volně položených dalekohledů umístěna řada historických dokumentů, které p. Dobeš léta shromažďoval po celém kraji – jsou tu staré tovaryšské a výuční listy, staré fotografie z místních (již zaniklých) kováren a také kovářská nářadí. Co se nevešlo do věže a čemu nevadí déšť, je umístěno na malém prostoru okolo rozhledny, kde je i malá kovářská dílna.

Oficiální otevírací doba je jen v pátek a sobotu od 11 do 18 hodin, dále je možno se domluvit na tel. čísle 776 849 711. Vzhledem k tomu že bylo těsně po dešti, byla rozhledna zavřená, ale po zavolání pan Dobeš za chvilku ochotně přišel. Rozhledna vypadá skutečně moc hezky, výhledy jsou docela pěkné, jen mne trochu mrzelo, že okna se nahoře nesmí otevírat. Trošku to vadí při fotografování. S pánem se moc hezky povídalo o okolí i o dalších rozhlednách. Vstupné je dobrovolné. Prodává tam i různé drobné upomínkové předměty, pohlednice a pod. Takže tady jsme byli skutečně spokojení, byla to příjemná zastávka.

Když už jsme v těchto končinách, projevil Ota přání zajet do Jankova, kde byla 6. března 1645 jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Střetlo se zde švédské a rakouské císařské vojsko. Vede okolo i cca 15 km dlouhá naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova, která začíná na náměstí v Jankově v blízkosti románského kostela Narození sv. Jana Křtitele z 1. pol. 12. století. Koncem 13. století byl prodloužen východním směrem. Koncem 17. století byla přistavěna sakristie a oratoř. R. 1819 byla upravena kostelní věž. NS vede hlavně po silnicích, což se ani Otovi nechce procházet, ale ani projíždět. Zajíždíme tedy jen k památníku bitvy a tím končíme s prohlídkou památek této bitvy.

Od kováře u rozhledny Kovářka jsme se dozvěděli, že na bývalou zeměměřičskou kamennou věž, také bývalou rozhlednu na vrchu Mezivrata se nechá vyjet autem, i když na vyhlídku se nedostaneme. Vedle stojí vysílač. Hned jsme se rozhodli, že dnešní nenáročný den zakončíme právě na tomto vrcholu, pokud tam půjde přespat.

Kdyby nehrozili deštěm, bylo by to skutečně ideální místo. Nejsou tu vysoké stromy, je tu klid, i sluníčko by tady svítilo. Však jsme ho také na chvilku zahlédli. Jenže jen jsme vystrčili houby ven, tak se schovalo. Zkusíme aspoň usušit vlhké oblečení a boty.

Jedna z našich devíti zeměměřičských věží byla na vrcholu postavena r. 1938 při budování astronomicko-geodetické sítě. Je zděná, šestiboká, 16 metrů vysoká. V letech 1945–1948 byla využívána jako rozhledna pro turistickou veřejnost. Dnes je samozřejmě zavřená a zarostlá okolní vegetací. R. 1919 tu byla postavena dřevěná rozhledna, kterou dokonce navštívil i první československý prezident T. G. Masaryk.

Po vyslechnutí předpovědi na víkend, jsme se rozhodli, že naši deštivou dovolenou ukončíme zítra, tj. proti plánu o dva dny dřív. Vše je navlhlé, místo aby se oteplovalo, je stále větší zima. Že budu v polovině června večer v půl osmé sedět venku v zimní bundě, tomu bych nevěřila. Navíc nás začali okusovat tiplice. Kromě zimní bundy si na zahřátí ještě dáváme grog. Mezitím přeskládávám houby. Nemám pocit, že by oschly, ale vlhkost se vsákla do papíru.

Ke spaní se tentokrát ukládáme brzy, protože opět začíná poprchávat. Sice slabounce, ale už nás to nebaví. Než jsme vše uklidili, přestalo, ale než jsme usnuli, začalo, a to pořádně.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.653, 14.731)

Poslední aktualizace: 21.9.2020

Vyhledání vlakového spojení na výlet