Vrcholky jičínska 1. - Zebín 399 m.n.m.
Dominant Jičína je několik. Dnes Vám představím výrazný neovulkanický kuželovitý kopec Zebín. Tento cíl mé cesty se nachází v nadmořské výšce 399 metrů, necelé tři kilometry z centra Jičína.
Zebín se nachází v jičínské kotlině obklopen zajímavými vrcholy. Ze severu je to mohutný táborsko-kozákovský hřeben s vysokým Táborem s výraznými vrcholy Kumburku a Bradlece. Na jižní straně je hřeben velišský se zbytky hradu Veliš. Ze západu pak uzavírá kotlinu prachovský hřeben, kde se nachází Brada a na východě pak uzavírají kotel pahorky táhnoucí se až ke Zvičině.
Zebín je tvořen sopečnou vyvřelinou, z doby třetihor. Vrch vznikl tak, že se čedičová láva prodírala skrz jednotlivá křídová nadloží, která se postupně nadzvedávala. Zebín tedy není a nebyl klasickou sopkou, protože magma nemělo takovou sílu, aby došlo k sopečné erupci a vylití se lávy do okolní KRAJINY. Odborně se takovému procesu říká freatomagmatický výbuch. Pak už jen došlo k postupnému zvětrávání vrchních vrstev jílu. Zebín se stal významným zdrojem čediče užívaného v minulosti ke stavebním účelům a na jeho jihozápadní straně je tak masa kopce nahlodána rozsáhlým a poměrně hlubokým lomem.
Zebín jsem navštívil již několikrát a stále se k němu po pár letech vracím. Má poslední cesta na vrchol byla s dcerou v druhém červencovém týdnu r. 2013 a všechny fotografie jsou čerstvé a aktuální. Výchozím bodem byly Robousy (vesnice u Jičína). Cesta s koloběžkami utekla rychle a přes lipovou alej se dostáváme na přeměstí Valdic. Druhou ulicí, ještě před železničním přejezdem odbočujeme v levo do kopce. Začíná stoupání. Po chvilce narážíme na modrou turistickou značku, po které stoupáme ještě asi 200 metrů. Ta se pak stáčí doleva a kopíruje cestu pod Zebínem. Zamykáme koloběžky a stoupáme po úzké pěšince k vrcholu. Tentokrát východní cestou. Po zhruba 300 metrech jsme u cíle. Odměnou nám jsou krásné výhledy do okolí celé jičínské kotliny (některé popíši v dalších příspěvcích), ale i dále na Trosky, Ještěd a jiné.
Na vrcholu Zebína stojí kaplička, která dává kopci jeho typický vzhled, který je viditelný ze širokého okolí. Kaplička je zasvěcena svaté Máří Magdaléně. Vchod do kapličky uzavírají kovové dveře s malým zamřížovaným okénkem. Uvnitř je jednoduchý oltář, na kterém se po rekonstrukci v roce 2006 objevila socha Máří Magdalény.Kaplička byla postavena roku 1700 a iniciátorem výstavby byl kartuziánský řád sídlící v nedalekém klášteřu ve Valdicích. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1728 přešla správa a údržba kapličky do rukou místní správy. Problémem pro stavbu byly požáry, které občas zachvacovaly a dodnes vlastně zachvacují vysušené trávy na svazích kopce. Totální devastaci pak znamenal rok 1968, kdy si v kapličce zřídili rádiovou pozici sovětští okupanti. Kaplička se také stávala i cvičným terčem při střelbách na vojenském cvičišti, které se rozkládalo na severozápadním svahu Zebína. Ještě v nedávné minulosti to byl vojenský cvičný prostor. To mohu odpřísáhnout, protože jako voják základní služby v roce 1993 jsem tento vrchol se samopalem v ruce musel několikrát zdolat. Musím podotknout, že v červenci a s plnou polní to nebyl žádný med.
Sestupujeme stejnou cestou, ale po modré značce jdeme k jižní straně. Na úpatí nalezneme Kostel Všech svatých a vedle stojící dnes krásně opravenou osmibokou zvonici s šindelovou střechou. To jsou jediné pozůstatky dávno zaniklé vsi Zebín založené ve 14. století. Od této zvonice stoupá k vrcholu jižní cesta. Od roku 2012 je zde nové řetězové zábradlí a popisné cedule naučné stezky, které popisují hlavně přírodovědné zajímavosti zdejší lokality.
Pod kostelem narážíme na rozcestník KČT Pod Zebínem. Cesta domů trvá na koloběžkách přibližně 20 minut. Cestou ještě zastavujeme a fotíme postupnou likvidaci bývalích jičínských kasáren, kde jsem prožil rok svého života. Ujeto máme 12 km. Byl to krásný lehký výlet, který můžu všem doporučit.
Příště zdarec na dalším vrcholku.