Z Kutné Hory přes rozhlednu Kaňk do Kolína

Hlavní náplní dnešní cesty je rozhledna Kaňk a zámek Kačina. V Kutné Hoře vystupujeme z autobusu kolem půl desáté, tři členové All Starc Teamu, a bez váhání se vydáváme kolem restaurace Na Krétě po silnici s cyklo k severu do kopce k obci Kaňk. Silnice je dost frekventovaná ale naštěstí až ke Kaňku vede chodník pro pěší takže první nepříliš záživnou část trasy absolvujeme v pohodě. Pamětihodnosti Kutné Hory dnes vynecháváme, koneckonců jsem zde byl loni takže bych se jen trapně opakoval.

V Kaňku na kruhovém objezdu se po chvíli hledání žluté značky (kterou jsme měli prakticky před očima)
vydáváme Doprava a po pár metrech už stoupáme lesem po pěšině k vrcholu stejnojmenného kopce, tedy Kaňk. Počasí je vcelku příjemné, ale daleké výhledy neslibuje. Na vrcholu kopce památník Božích bojovníků a na sloupu s křížem úvodní sloka husitského chorálu Kdož jsů boží bojovníci. Dole na památníku pamětní deska na památku kouřimského městského děkana Jana Chotka a na památku 700 zde odpočívajících obětí náboženské zuřivosti a občanské války 1419 - 1421 mezi katolíky a kališníky.
Vkrádá se myšlenka zda hrdost na husitské hnutí je opravdu tak oprávněná jak nám, dříve narozeným, tak vehementně vtloukali do hlav ve škole i všude jinde.

Vedle i pamětní deska na památku perzekuovaných kutnohorských havířů, kteří se vzepřeli nelidskému zacházení při těžbě stříbra. Už tehdy nepochybně vládlo vykřisťování člověka člověkem, zatímco dnes je tomu úplně naopak. Od památníku pak pár desítek metrů telekomunikační stožár a od něj sestupujeme krátkým sedlem asi čtyři sta metrů k nižšímu vrcholu s rozhlednou a restaurací Havířská bouda. Tu navštívíme jako první za účelem posilnění před zdoláním asi sto čtyřiceti schodů třicetimetrové rozhledny. Schváleno jednomyslně.

Čistá, stylově zařízená restaurace vybízí k posezení. Využijeme nabídky a posílíme organizmus desítkou ze Zámeckého pivovaru Zbraslavice, města mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Po krátkém posezení vstupujeme do rozhledny. Čtyřboká věž z kamenného kyklopského (to jsem vyčetl a nevím o co jde) zdiva, nahoře šestiboká prosklená terasa s kavárnou. Vystoupáme lomeným kovovým schodištěm a nahoře u baru platíme přijatelné vstupné, tuším že třicet českých korun v pevné měně. No a pro případné hůře mobilní návštěvníky je k dispozici i výtah.

Procházíme terasou s výhledy ke Kutné Hoře, Starému Kolínu a až za ním ke Kolínu a přes okolní lesy. Z jednoho otevřeného okna fotím a snažím se zachytit okolí. Počasí je skoro bez mráčku ale dohlednost nevalná, mlhavý opar zakrývá vzdálenější cíle. U jednoho ze stolečků po obvodu terasy posvačíme z vlastních zásob, loučíme se s výhledem a sestupujeme před rozhlednu abychom uvolnili místo dalším návštěvníkům.

Vracíme se k rozcestí pod rozhlednou a pokračujeme po modré k obci Hlízov. Hned za rozcestím míjíme smírčí kříž ohlodaný zubem času a jdeme úvozovou cestou měkce vystlanou spadaným listím. Paprsky poledního slunce se prodírají mezi štíhlými listnáči a zpříjemňují už tak hezký úsek cesty kerá nás vyvede na louku a sestupuje k hlavní silnici mezi Kolínem a Čáslaví, kterou přejdeme a za ní už procházíme Hlízovem, typicky zemědělskou vesnicí, jejímž okrajem vede železniční trať. Tu přecházíme a před návsí s bývalým zámkem z 18. století a dvorem na místě bývalé tvrze (nyní v soukromém vlastnictví) odbočujeme Doprava po vedlejší cestě k silnici směrem ke Kačině.

Na kraji Hlízova velký zemědělský statek, za ním vpravo i vlevo sklizená pole, na jednom z nich zrovna probíhá sklizeň zelných hlávek. Hmm, ještě tak kachnička a bramborový knedlíček... ale to tu neroste. U hlavní silnice přecházíme potok Klejnárka, s ním se dnes ještě jednou setkáme, a po pár stech metrech odbočujeme na polní cestu a pak už do zámeckého parku Kačina.

Pan hrabě Chotek se rozmáchl opravdu zeširoka co se týče parku i zámku. Projít celý areál i zámek by určitě zabralo celý den. Už sama cesta rozlehlým anglickým parkem je velmi příjemná. Zvláště pak nádherně vybarveným podzimem za hezkého slunečného počasí. A to nám dnes přeje. V parku se k cestě připojuje červená od Malína a s ní přes starý historický můstek přes potok Stará Klejnárka pomalu mírným stoupáním s hezkými výhledy na park a zámek přicházíme k zámku Kačina.

Hrabě J. R. Chotek nejprve založil na počátku 19. století rozlehlý anglický park a poté si v něm nechal postavit zámek, který se stal nejvýznamnější empírovou stavbou u nás. V interiérech uvidíte část původního vybavení, jedinečnou Chotkovu knihovnu a expozici Národního zemědělského muzea v Praze - muzeum českého venkova nebo výstavu kočárků, hraček a panenek. Bližší na http://www.kacina.cz.

Obcházím zámek abych zachytil alespoň několik pohledů na impozantní stavbu zatímco kolegové se u pokladny shánějí po turistické známce a kartě do turistického deníku. Setkáváme se u brány a naší pozornosti samozřejmě neunikne restaurace naproti bráně. A samozřejmě se tradičně posílíme jedním pivem na zbytek dnešní cesty. Abychom se aspoň trochu vyhnuli cestě po frekventované silnici, dáváme se od brány doleva po staré cestě podél parku směrem ke Starému Kolínu.

Po necelých dvou kilometrech křižujeme silnici ke Svaté Kateřině a dál už pokračujeme neznačenou polní cestou a krajem lesíka s výhledem na vysokou věž kostela sv.Ondřeje ve Starém Kolíně. Tam na náměstí se žlutou jdeme podél kostela, mimochodem údajně jž ze třináctého století, překračujeme potok Klejnárku, odbočujeme ze silnice, překračujeme železniční trať a ještě krátce jdeme podél Klejnárky která se otáčí k severu kde se zanedlouho vlévá do Labe.

My se stáčíme k jihozápadu a zanedlouho znovu překračujeme trať a zhruba podél trati přicházíme na Šťáralku, předměstí Kolína. Pak už posledních dva a půl kilometru dlouhou rovnou Havlíčkovou ulicí podél rozsáhlého železničního komplexu k nádraží Kolín. No a nakonec ještě jedna orosená v nádražní restauraci a hupky dupky k domovu.

Co dodat, Středolabská tabule příliš atraktivit nenabízí, krajina většinou plochá bez dramatických změn. Nejvyšším vrcholem cesty byl Kaňk se svými třistapadesáti metry. Ale i taková je česká krajina a i tam si člověk může najít spoustu zajímavých zastavení.
Toť pro dnešek vše, zase někdy. Zdrávi došli. Seventy