Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory

Sedlec u Kutné Hory je místo, kde to všechno začalo. Mnoha lidem se při vyslovení jména „Kutná Hora“ vybaví především Katedrála svaté Barbory, ale historie tohoto města se psala trochu jinak. Nejstarší částí Kutné Hory je právě dnešní místní část zvaná Sedlec.

Roku 1142 bylo v Sedlci založeno šlechticem Miroslavem z Markvartic cisterciáckého opatství, jedno z nejstarších v Čechách. Na radu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka pozval tento šlechtic na své panství komunitu mnichů z německého Waldsassenu.

Původně byl součástí cisterciáckého opatství v Sedlci také Hřbitovní kostel Všech Svatých s podzemní kaplí. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner (latinsky carnarium, novolatinsky ossarium a především česky kostnice). V našich zemích vznikaly kostnice převážně ve 14. století. Exhumace kosterních pozůstatků a jejich uchovávání v kostnicích, tedy tzv. druhý pohřeb, byl v tehdejší Evropě poměrně známým pohřebním zvykem. Zejména v silně katolických oblastech, kam významněji nezasáhla reformace (jižní Německo, Itálie, Rakousko) se zvyk "druhého pohřbu" se velmi rozvíjel a svého vrcholu dosáhl v 19. století.

Zajímavá, původně gotická stavba kostela Všech svatých se skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou a svým provedením se měl spolu s dalšími stavebními součástmi opatství přiblížit obdobným stavbám v Jeruzalémě. Podle posledních výzkumů se podzemní kaple sedleckého kostelíka podobá podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam pohřbívali zemřelé poutníky. Těla těchto zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin.

Patrně s výše uvedeným souvisí také pověst o tom, že jeden ze sedleckých opatů cestujících do Jeruzaléma s diplomatickým poselstvím, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny. Po návratu ji rozprášil na klášterním hřbitově a tím se tento stal takzvaným „Svatým polem“, nejstarším svého druhu ve střední Evropě. Toto vyvolalo zájem o pohřbívání v Sedlci a hřbitov se začal rozrůstat.

Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno až 30 tisíc mrtvých. Dalších bezmála 10 tisíc zesnulých přibylo během husitských válek. V roce 1421 byl objekt hřbitovního kostelíka v důsledku husitských válek částečně poškozen požárem.

Během postupného rušení hřbitova, které se započalo koncem 15. století, byly ostatky asi čtyřiceti tisíců zemřelých vykopány a jejich exhumované kosti přemístěny do spodní části kaple. Zde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Vznikla tak netradiční výzdoba, která má trvale připomínat pomíjivost života.

Dnešní podobu získal kostel s kostnicí na začátku 18. století během barokních úprav podle projektu významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Uskutečnilo se to v souvislosti s celkovou obnovou kláštera a katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele podle koncepce tehdejšího opata Snopka. Stavbu bylo potřeba staticky zajistit, a proto architekt Santini vestavěl mezi věže západního průčelí štít a stavbu vzepřel přístavbou předsíně na západní straně. Ve stylu barokní gotiky, svého specifického architektonického projevu, upravil Jan Blažej Santini také interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků.

Doba vlády císaře Josefa II., konkrétně rok 1784, znamenala rušení klášterů. Tento osud postihl také sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se následně dostává do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice provedl v roce 1870 zajímavou a mimořádně nápaditou výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek, které nejprve dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Výzdobu doplnil Schwarzenberským erbem a zakomponoval do ní i své jméno.

V klenutých podzemních prostorách jsou poskládány lidské kosti do různých geometrických tvarů, jehlanů, mohyl, obrazců či nápisů, ale též do podoby lustru. „Memento mori“ neboli „pamatuj na smrt“. Sedlecká kostnice, jedinečně pojaté místo spočinutí téměř 40 tisíců mrtvých.

Ale také pohled zvenčí stojí za povšimnutí. Například barokní štít mezi věžemi kostela nese sochu Panny Marie - Neposkvrněné početí (Immaculata) z roku 1709. Jejím autorem, stejně jako sochy sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí, je Matěj Václav Jäckel. Monument je doplněn plastikami dalších čtyř světců: Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána.

Dnes patří světoznámá Kostnice v Sedlci u Kutné Hory s více než 250 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje. Ohledně otevírací doby a dalších informací je vhodné se podívat na internet (http://ossuary.eu/index.php/cz/kostnice).

Spolu s Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele tvoříHřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory, a pomyslnou vstupní branou k poznávání historie i atmosféry města.

V Kutné Hoře a jejím okolí je krásně. Zatím jsem zde navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst:

- úžasná katedrála na okraji Kutné Hory:https://www.turistika.cz/mista/katedrala-nanebevzeti-panny-marie-a-sv-jana-krtitele-v-sedlci-u-kutne-hory

- nad městem je nově postavena rozhledna Havířská bouda:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora

- u vrchu Kaňk se nachází velká propadlina:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank

- NPP Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank

- památník Kalvárie na vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie

- Macháčkův kámen:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

- smírčí kříž u vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank

- Galerie GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje

- ještě jednou GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-1572

- každoročně se ve městě koná slavná Sedlecká pouť:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

- v obci Jakub – Církvice lze spatřit unikátní Kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice

- nedaleko města je zřícenina hradu Sion:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion

- v blízkosti Kutné Hory je archeologické naleziště Bylany:https://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory

- také jednu technickou památku jsme objevili nedaleko:https://www.turistika.cz/mista/seminsky-akvadukt-nedaleko-prelouce

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/