Za krásami města Znojma 2008

V pozdním odpoledni se přesunujeme vlakem z Mikulova do Znojma. Náš vláček má sice trošku zpoždění, ale to nevadí - o to míň alespoň stojíme v Hrušovanech nad Jevišovkou. Asi v 18.30 jsme v dalším cíli naší cesty - ve starobylém městě Znojmě, plném úchvatných historických památek. Už z nádraží Jana volá do penzionu "U jezuitů", kde máme zamluven nocleh a klíč od pokoje na nás prý bude čekat v truhlíku za oknem !! Počasí se vybralo a je velice pěkně - ( jak jsem tajně doufal ) - a tak vzhůru do centra a ukazovat Janě, která je zde poprvé v životě, krásy města nad Dyjí ! V prvním parku si fotíme kašnu a pak stále přes parky stoupáme nahoru do kopčiska. Dvou starých pánů se ptáme, kde bychom našli kostel sv.Michala - ( poblíž něj se totiž nachází místo, kde máme spát ) - a oni nás posílají na konec historického centra. Uličku s penzionem i klíč tady šťastně nacházíme. Pokoj máme v 1.patře a je překrásný, nejvíce ze všeho připomíná zámeckou komnatu ! Rychle se převlékáme a vyrážíme do ulic...

Hned za penzionem je malé náměstíčko s kostelem a bludištěm uliček. Od dalšího náměstíčka pak všude potkáváme mlčenlivé kluky a holky v kápích, kluci si nesou velké meče a vypadá to velmi tajemně. Pak nacházím po hradbách cestu ku Znojemskému hradu. Je odtud přenádherný výhled na celou historickou část Znojma s věžemi kostelů a radnice a největší dominantu tohoto skvělého "panorámatu", což je veliký gotický chrám na ostrohu naproti hradu nad hlubokým údolím řeky Dyje. O kus dál v pozadí vidíme též slavný železniční most. A protože je chvilku před západem slunce, všechno, co vidíme, je ozářeno do barvy zlaté a okrové a je to nevýslovně krásné a my se pokoušíme tu nádheru - ( byť notně ořezanou a zmrazenou) - převést do políček filmu a do paměťové karty digitálního fotoaparátu ...

Přicházáme ke vchodu do bývalého hradu - který je od r.1721 přestavěn na barokní zámek - a kupodivu je ještě otevřeno. Přes vstupní budovu s Infocentrem se dostáváme na hradní nádvoří se vzácnou rotundou svaté Kateřiny a k další skvělé vyhlídce : tentokrát je to pohled z hradeb dolů do údolí Dyje a na Znojemskou přehradu ... Plni dojmů opouštíme hradní areál - ( mají tu dokonce i výtah pro vozíčkáře ) - a už za tmy se noříme do spleti starobylých uliček. Brzy nacházíme sympatickou restauraci, kde si oba pochutnáme na veliké porci řízku s americkými bramborami. Pak ještě na hlavní náměstí a Obrokovou ulicí pod radniční věží na Horní a Václavské náměstí a pak na to "naše". Uvnitř v penzionu potkáváme majitelku a máme ráno v 8 hodin přijít dolů na snídani. Na pokoji ještě rychle pod sprchu a do hajan ! Spíme velice dobře a spíme jako zabití - ( bodejť by po té celodenní tůře po Pálavě a k večeru po městě Znojmě ne ) - a budíme se do překrásného rána ...

Den druhý

Dorůžova vyspinkáni se balíme a scházíme dolů do restaurace na snídani. Paní majitelce pak platíme nocleh, ale klíč si ještě smíme ponechat, protože si na chodbu odkládáme naše batohy a pak už zase honem do ulic ... Napřed se procházíme lesoparkem. Stezky a chodníčky se tu klikatí ve strmém srázu pod hradem nad řekou Dyjí. Jsou tu i žulové skály a vyhlídky. Přicházíme k tomu nádhernému velikému chrámu sv.Mikuláše, fotíme si výhledy a když nás vyruší příjezd turistického vláčku, zamíříme ke hradu. Výtahem na nádvoří, kupujeme si lístky na 10.hodinu a jdeme ještě jednou obdivovat a fotit rotundu a výhledy z hradeb. Na prohlídku nakonec jdeme jen my dva a mladá kočka průvodkyně. Napřed nás čeká nejhezčí reprezentativní sál, následují místnosti s kolekcí obrazů, keramiky a zbraní. Poté shlédneme video o rotundě sv.Kateřiny a my si pak ještě v pokladně kupujeme nějaké pohledy Znojma a hradu Cornštejna.

Starobylými uličkami přicházíme k radnici a já se jdu podívat na "Slepičí trh", v kolik hodin že je další prohlídka Znojemského podzemí. Poté se procházíme sítí dalších pozoruhodných uliček a ulic a pod Vlkovou věží si v jedné hospůdce dopřáváme kafé. Na náměstí si pak pod dohledem skupinky Romů, sedících na blízké lavičce, vybírám penize z bankomatu. Ti, když vidí, že z "kasy" tahám jen jednu užmolenou tisícikorunu, tak jen znechuceně odvracejí zrak ...

Poté už na prohlídku znojemských katakomb. Je nás i se dvěma cizinkami asi 14, pak přichází čiperná průvodkyně důchodkyně a začíná show : ona tři věty mluví normálně, pak klesne hlasem, začne se smát a poví nám nějakou "šlehu". Za chvilku se už smějeme všichni ! I s těma cizinkama, které sice absolutně nerozumí, ale je vidět, že smích je nejenom nakažlivý, ale také stírá rozdíly mezi národy !!! Postupně se od babičky průvodkyně dozvídáme historii zdejšího velmi rozsáhlého podzemí, proč ve 30 - leté válce Znojmo od švédských vojsk získalo přezdívku "Město duchů"... A taky proč se při prohlídce tolik bojí důchodci - ( protože je doma nikdo nečeká ) - a jak se tu rodině s dětmi ztratila maminka a pan manžel pronesl : "Kdo ji najde, dostane do držky !!!" ...a další a další perly... Pak při vstupu do nižšího patra babička prohlásí : "Lidi, já už dneska sotva plancu hnátama...", najednou se někam mihne a vzápětí nás obklopí pravá a nefalšovaná podzemní tma ! Na závěr ještě pohled na strašidýlka a pak my všichni, rozesmátí až k slzám, děkujeme paní průvodkyni za skvělou prohlídku a poblíž náměstí jsme opět vpuštěni na zemský povrch...

O kus dál v ulici potkávám starší Rómku s děckama na procházce : "Nevíte, kolik je hodin ?" ptá se mne. " Ano, vím, je 12 hodin, viděl jsem to na věži." Jen co popojdeme pár metrů : " Počkejte, mladý pane, já vám něco povím !" a já na to : " Děkuju, ale já nic slyšet nechcu - sbohem!!" Sháníme nějakou restauraci a nakonec si oběd dáváme v 1.poschodí "U Napoleona" a máme uzené se zelím a špekovými knedlíky na cibulce a je to moc dobré ! Pak ještě hledáme pamětihodnou Pražskou bránu, v hospůdce "U Kapra" na kafé. Pak už se náš čas naplnil a my musíme pro batohy a vrátit klíč a k vlaku. K nádraží jdeme Vídeňskou třídou. Ze Znojma odjíždíme po 15 hodině, cestou výborný pohled nna celou Pálavu, v Břeclavi chvilku čas a tak na vynikající italskou zmrzlinu a pak už cesta domů do Zlína ...