Za památkami do Davle

Výlet za památkami do Davle.

Jela jsem za dcerou do Prahy a samozřejmě s tou vidinou, že někam spolu vyrazíme.Výlet jsme si naplánovaly Podél Sázavy turistickou stezkou do Davle podívat se na místní památky.

Šly jsme Podél Sázavy,byla to nádhera, ráno se nad ní ještě vznášel opar,ale jak jsme docházely do Davle,byl čím dál menší.Vlnky si pohrávaly s vodičkou….na druhém břehu se objevovaly chatky v úpatí vysokého srázu a i v něm….a já se jen divila, jak si tak někdo mohl takhle postavit chatu a ještě vozit materiál na stavbu přes řeku.A přístup k ní jedině znovu po loďce…ví Bůh jestli tam nahoře na vrchu je nějaká cesta,kterou by se k chatce dostali,ale jestli ano,tak zas by to byl od nich další krkolomný a hrdinský čin,slézat po prudkém srázu dolů. Je to stejně odvaha.Co práce a námahy jim to muselo dát,než to navozili přes řeku na druhý břeh,to může udělat jedině velký fanda přírody a vodák k tomu.

Jak jsme tak šly podél řeky,najednou se objevily labutě,připluly ke břehu a žadonily jestli pro ně něco nemáme….ale zklamaly jsme je.Nepočítaly jsme s tím,že je tady uvidíme.

Za chvíli jsme už byly u schodů, které nás zavedly k davelskému nádražíčku,minuly jsme silniční Most Vltavanů,který byl zprovozněný r.1991 a přešly přes starý davelský most z r.1905,který byl zrekonstruován na lávku a podél druhého břehu jsme se vydaly ke kostelu sv.Kiliána,který se nachází v jižní části území Davle.

Musím ještě něco dodat k Davli a sice to,že je spojována se založením benediktinského kláštera sv.Jana Křtitele,který založil kníže Boleslav II. na ostrově sv.Kiliána v r.999.Osada je pravděpodobně starší než byl klášter na ostrově,ale k tomuto datumu lze prokázat historicky její existenci.

Obec Davle vyrostla na místě středověké osady s nechutným názvem Blijanda a jmenovala se tak několik staletí.V době, kdy panovala císařovna Marie Terezie, tak byla obec přejmenována na lepší název – Davle ( od slova dáviti ).

V r.1310 se o Davli hovoří už jako o městysu. Měla již od středověku svůj znak a trhové právo.To ji dávalo to,že její poloha byla blízko vodních cest,podél kterých vedly i pozemní cesty.

V centru Davle se nachází ještě Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z r.1897 a šikmo naproti je památník zahynulým vojínům ve světové válce.

Tolik k městysu Davle.

Nu a my jsme došly s dcerou ke kostelu ,pochodily všude okolo něj,prohlédly jsme si ho ale jen zvenku,otevřen nebyl,také zvonici,přináležející kapli,márnici a i potůček,který tekl v kaskádkách vzadu za kostelem a vedle něj z lesa.

Kostel sv.Kiliána je jediným kostelem zasvěceným tomuto patronu v Čechách. Byl původně gotický se zachovalým presbytářem.V letech 1692 – 1775 byl přestavěný. Patřil k ostrovnímu klášteru,který byl naproti. Byl vystaven krátce po jeho založení.Okolo kostela se kdysi nacházel hřbitov,který byl zrušen.Na jeho pozemku je ještě torzo zřejmě z nějakého pomníku….Vedle kostela stojí z jedné strany bývalá márnice a z druhé strany je zvonice a výklenková kaple,které jsou z r.1767.Všechny stavby jsou zachovalé.

V kostele se dosud slouží Mše svaté.

Samotný klášter,tedy už jenom jeho pozůstatky,který je od kostela přes řeku na ostrově vidět, byl zničený v době husitských válek a už se jej nepodařilo obnovit. Od roku 1517 byl opuštěn a dnes jsou z něj jen základní kameny,které kopírují jeho obvod.Ke klášteru lze připlout pouze lodí.

Výlet co do kilometrů nebyl moc náročný ale zas obohatil moje znalosti,a hlavně jsem navštívila místa,kde jsem ještě nebyla a chtěla jsem je poznat.

Výlet za památkami do Davle.

Jela jsem za dcerou do Prahy a samozřejmě s tou vidinou, že někam spolu vyrazíme.Výlet jsme si naplánovaly Podél Sázavy turistickou stezkou do Davle podívat se na místní památky.

Šly jsme Podél Sázavy,byla to nádhera, ráno se nad ní ještě vznášel opar,ale jak jsme docházely do Davle,byl čím dál menší.Vlnky si pohrávaly s vodičkou….na druhém břehu se objevovaly chatky v úpatí vysokého srázu a i v něm….a já se jen divila, jak si tak někdo mohl takhle postavit chatu a ještě vozit materiál na stavbu přes řeku.A přístup k ní jedině znovu po loďce…ví Bůh jestli tam nahoře na vrchu je nějaká cesta,kterou by se k chatce dostali,ale jestli ano,tak zas by to byl od nich další krkolomný a hrdinský čin,slézat po prudkém srázu dolů. Je to stejně odvaha.Co práce a námahy jim to muselo dát,než to navozili přes řeku na druhý břeh,to může udělat jedině velký fanda přírody a vodák k tomu.

Jak jsme tak šly podél řeky,najednou se objevily labutě,připluly ke břehu a žadonily jestli pro ně něco nemáme….ale zklamaly jsme je.Nepočítaly jsme s tím,že je tady uvidíme.

Za chvíli jsme už byly u schodů, které nás zavedly k davelskému nádražíčku,minuly jsme silniční Most Vltavanů,který byl zprovozněný r.1991 a přešly přes starý davelský most z r.1905,který byl zrekonstruován na lávku a podél druhého břehu jsme se vydaly ke kostelu sv.Kiliána,který se nachází v jižní části území Davle.

Musím ještě něco dodat k Davli a sice to,že je spojována se založením benediktinského kláštera sv.Jana Křtitele,který založil kníže Boleslav II. na ostrově sv.Kiliána v r.999.Osada je pravděpodobně starší než byl klášter na ostrově,ale k tomuto datumu lze prokázat historicky její existenci.

Obec Davle vyrostla na místě středověké osady s nechutným názvem Blijanda a jmenovala se tak několik staletí.V době, kdy panovala císařovna Marie Terezie, tak byla obec přejmenována na lepší název – Davle ( od slova dáviti ).

V r.1310 se o Davli hovoří už jako o městysu. Měla již od středověku svůj znak a trhové právo.To ji dávalo to,že její poloha byla blízko vodních cest,podél kterých vedly i pozemní cesty.

V centru Davle se nachází ještě Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z r.1897 a šikmo naproti je památník zahynulým vojínům ve světové válce.

Tolik k městysu Davle.

Nu a my jsme došly s dcerou ke kostelu ,pochodily všude okolo něj,prohlédly jsme si ho ale jen zvenku,otevřen nebyl,také zvonici,přináležející kapli,márnici a i potůček,který tekl v kaskádkách vzadu za kostelem a vedle něj z lesa.

Kostel sv.Kiliána je jediným kostelem zasvěceným tomuto patronu v Čechách. Byl původně gotický se zachovalým presbytářem.V letech 1692 – 1775 byl přestavěný. Patřil k ostrovnímu klášteru,který byl naproti. Byl vystaven krátce po jeho založení.Okolo kostela se kdysi nacházel hřbitov,který byl zrušen.Na jeho pozemku je ještě torzo zřejmě z nějakého pomníku….Vedle kostela stojí z jedné strany bývalá márnice a z druhé strany je zvonice a výklenková kaple,které jsou z r.1767.Všechny stavby jsou zachovalé.

V kostele se dosud slouží Mše svaté.

Samotný klášter,tedy už jenom jeho pozůstatky,který je od kostela přes řeku na ostrově vidět, byl zničený v době husitských válek a už se jej nepodařilo obnovit. Od roku 1517 byl opuštěn a dnes jsou z něj jen základní kameny,které kopírují jeho obvod.Ke klášteru lze připlout pouze lodí.

Výlet co do kilometrů nebyl moc náročný ale zas obohatil moje znalosti,a hlavně jsem navštívila místa,kde jsem ještě nebyla a chtěla jsem je poznat.

Výlet za památkami do Davle.

Jela jsem za dcerou do Prahy a samozřejmě s tou vidinou, že někam spolu vyrazíme.Výlet jsme si naplánovaly Podél Sázavy turistickou stezkou do Davle podívat se na místní památky.

Šly jsme Podél Sázavy,byla to nádhera, ráno se nad ní ještě vznášel opar,ale jak jsme docházely do Davle,byl čím dál menší.Vlnky si pohrávaly s vodičkou….na druhém břehu se objevovaly chatky v úpatí vysokého srázu a i v něm….a já se jen divila, jak si tak někdo mohl takhle postavit chatu a ještě vozit materiál na stavbu přes řeku.A přístup k ní jedině znovu po loďce…ví Bůh jestli tam nahoře na vrchu je nějaká cesta,kterou by se k chatce dostali,ale jestli ano,tak zas by to byl od nich další krkolomný a hrdinský čin,slézat po prudkém srázu dolů. Je to stejně odvaha.Co práce a námahy jim to muselo dát,než to navozili přes řeku na druhý břeh,to může udělat jedině velký fanda přírody a vodák k tomu.

Jak jsme tak šly podél řeky,najednou se objevily labutě,připluly ke břehu a žadonily jestli pro ně něco nemáme….ale zklamaly jsme je.Nepočítaly jsme s tím,že je tady uvidíme.

Za chvíli jsme už byly u schodů, které nás zavedly k davelskému nádražíčku,minuly jsme silniční Most Vltavanů,který byl zprovozněný r.1991 a přešly přes starý davelský most z r.1905,který byl zrekonstruován na lávku a podél druhého břehu jsme se vydaly ke kostelu sv.Kiliána,který se nachází v jižní části území Davle.

Musím ještě něco dodat k Davli a sice to,že je spojována se založením benediktinského kláštera sv.Jana Křtitele,který založil kníže Boleslav II. na ostrově sv.Kiliána v r.999.Osada je pravděpodobně starší než byl klášter na ostrově,ale k tomuto datumu lze prokázat historicky její existenci.

Obec Davle vyrostla na místě středověké osady s nechutným názvem Blijanda a jmenovala se tak několik staletí.V době, kdy panovala císařovna Marie Terezie, tak byla obec přejmenována na lepší název – Davle ( od slova dáviti ).

V r.1310 se o Davli hovoří už jako o městysu. Měla již od středověku svůj znak a trhové právo.To ji dávalo to,že její poloha byla blízko vodních cest,podél kterých vedly i pozemní cesty.

V centru Davle se nachází ještě Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z r.1897 a šikmo naproti je památník zahynulým vojínům ve světové válce.

Tolik k městysu Davle.

Nu a my jsme došly s dcerou ke kostelu ,pochodily všude okolo něj,prohlédly jsme si ho ale jen zvenku,otevřen nebyl,také zvonici,přináležející kapli,márnici a i potůček,který tekl v kaskádkách vzadu za kostelem a vedle něj z lesa.

Kostel sv.Kiliána je jediným kostelem zasvěceným tomuto patronu v Čechách. Byl původně gotický se zachovalým presbytářem.V letech 1692 – 1775 byl přestavěný. Patřil k ostrovnímu klášteru,který byl naproti. Byl vystaven krátce po jeho založení.Okolo kostela se kdysi nacházel hřbitov,který byl zrušen.Na jeho pozemku je ještě torzo zřejmě z nějakého pomníku….Vedle kostela stojí z jedné strany bývalá márnice a z druhé strany je zvonice a výklenková kaple,které jsou z r.1767.Všechny stavby jsou zachovalé.

V kostele se dosud slouží Mše svaté.

Samotný klášter,tedy už jenom jeho pozůstatky,který je od kostela přes řeku na ostrově vidět, byl zničený v době husitských válek a už se jej nepodařilo obnovit. Od roku 1517 byl opuštěn a dnes jsou z něj jen základní kameny,které kopírují jeho obvod.Ke klášteru lze připlout pouze lodí.

Výlet co do kilometrů nebyl moc náročný ale zas obohatil moje znalosti,a hlavně jsem navštívila místa,kde jsem ještě nebyla a chtěla jsem je poznat.