Za zvířátky v děčínské ZOO

Když jsem vypracovával plán, kam se o dovolené vydám se svým čtyřletém vnukem, první místo automaticky zaujalo děčínské ZOO. Těžko říci, proč jsem upřednostnil právě jednu z naších nejmenších zoologických zahrad ( 6 ha), snad právě proto, že její expozice i celkové uspořádání, spolu se zábavným a naučným atrakcemi vycházejí maximálně vstříc právě dětským návštěvníkům.

Přijeli jsme vlakem na Hlavní děčínské nádraží, počasí bylo docela ucházející. sem tam sice nějaké mráčky, ale naši dobrou pohodu to rozhodně nepokazilo. Prošli jsme centrem města, nejprve nás zaujal kostel sv. Františka Serafínského, malému Mikulášovi se hlavně líbila freska na zadním traktu kostela zpodobňující sv. Františka z Assisi se zvířátky. A pak jsme se vydali do svahu, upozornil jsem účastníky na monumentální stavbu místní Synagogy v tradičním maurském stylu. Výstup k ZOO nás sice stál něco sil, ale všichni byli rádi, že jsou u cíle. Sotva jsme zakoupili vstupenky a vešli do areálu, tak se zatáhlo a v zápětí se spustil pěkný liják. Nezbývalo nám, než hledat úkryt pod střechou zdějšího bufetu. Jak déšť ustal, tak jsme konečně vyšli na prohlídku ZOO.

Prohlédli jsme si vodní ptactvo, nejmladší člen výpravy zdolal první překážky. Těšili jsme se na rošťáky mývaly, ale ti vylezli někam do koruny stromů a jen kukátkem jsme objevili jejich kožíšky. Zato zdejší medvědi grizly, nás přivítali v plné aktivitě, byť,jak jsme se později dozvěděli, byli oba v medvědím důchodovém věku. Zavítali jsme také do ZOO Školy, velice ochotná pracovnice ZOO zde malému předvedla morčátka, ti větší kluci se chopili překrásné užovky. Prošli jsme Pavilonem ptáků, tam bylo zajímavé, že cizokrajní ptáci nám poletovali nad hlavami a motali se nám i pod nohami. Stihli jsme akorád krmení medvědů, i když zase začalo pršet. Výklad ošetřovatelky byl velice poutavý. Pomalu jsme procházeli kolem jednotlivých výběhů a ohrad, některá zvířatabyla sice po dešti ukrytá, ale přesto jsme jich zahlédli víc než dost. Vnouček se sice více věnoval různým kvízům a atrakcím, kterými ZOO dostatečně oplývá.

Děčínská ZOO byla prvně otevřena v roce 1949 a tenkrát nabízela svým návštěvníkům zhlédnutí asi 50 kusů zvířat, většinou českého původu. Dnes chová více než 450 kusů zvířat ve více než 150 druzích. Zaměřuje se hlavně na ty méně známé druhy, ale podstatné je, že příjemné prostředí lesoparku s množstvím nejrůznějších atrakcí a naučných stezek je ideálním cílem pro rodinné výlety, zvláště pro ty nejmenší návštěvníky.

Byť zdejší ZOO patří k těm menším, procházka zabere dost času. Nakonec jsme se zastavili ve volném výběhu, kde děti mohly přijít to přímého kontaktu s kozami a oslíkem. Samozřejmě na závěr se náš mrňous dosytosti vyřádil na prolejzačkách.

Ze Zoo jsme zamířili k Vyhlídce na Pastýřské stěně, kde se nám naskytl překrásný výhled na údolí Labe, Děčínský zámek a soutok Labe s Ploučnicí. Dolů na nábřeží jsme se vrátili atraktivní, romantickou cestičkou, klikatící se mezi skalami. Zastavili jsme se ještě u městského muzea, kde jsme shlédli vzácný strom Gingo Biloba. Zbyl nám čas, tak jsme se ještě vrátili a navštívili expozici zvanou Rajské Ostrovy v Teplické ulici, která je také součásti ZOO. Ve čtyřech patrech jsme si mohli prohlédnout mořská akvaria a teraria se zvířaty jako Leguán kubánsky, či ohromná, respekt budící krajta mřížkovaná.

Výlet se rozhodně zdařil a všichni máme zase na dlouhou dobu nač vzpomínat. Chtěl bych vyjevit svůj dík všem pracovníkům děčínské Zoo za jejich obětavou práci, zvláště pro zajištění zábavy a poznání těm nejmenším návštěvníkům. Nám se zde líbilo a doufám, že i vy budete s návštěvou Děčínské zoologické zahrady spokojeni.