Loading...
Zámek Ploskovice.
Tentokrát jsme měli na vybranou dvě alternativy,buď horu Radobýl,ale jen v případě hezkého počasí,anebo zámek Ploskovice, když bude nepříznivá prognóza.A bohužel, právě ve čtvrtek,kdy jsme vyráželi na výlet, se počasí mělo zhoršit a tím pádem výšlap na Radobýl by nebyl zrovna vhodný,neboť jsme již všichni důchodci,s nějakým tím zdravotním problémem.
A tak jsme nastoupili do vlaku s očekáváním deště a možná i padáním „trakařů“,což se nám ale k naší spokojenosti nesplnilo.
Radobýl „sa len tak mihol“ oknem vlaku ,tak jsme na něj pokoukali a poslali mu pozdrav s tím,že ho v blízké době určitě navštívíme.A jeli jsme do Ploskovic!V batohách deštníky a s tichou prosbou,aby nám počasí vydrželo!No už teď Vás nebudu napínat a řeknu,že celý den bylo krásně!!!Mohli jsme ten Radobýl zdolat!Ale už se stalo a jsme v Ploskovicích. Přešli jsme silnici a vydali se lukami směrem k zámku.Po cestě nás doprovázely výhledem kopce a kopečky a dokonce bychom se mohli líbat i pod rozkvetlou třešní,kdyby bylo 1.máje. Ale to nebylo,bylo nás 7 ženských a 1 mužský…..chudák, kdybychom se na něj všechny sesypali,ani by se neubránil,ale UŽIL by si!!!!!!!!Ale ve vší cudnosti! Ale měl sebou tu svoji,takže by z toho nic nekoukalo!
No a my pokračovali dál,napravo se nám v dáli zobrazilo Velké sedlo 726 m… Jedná se o horu se dvěma výraznými vrcholy, která z dálky připomíná opravdu jezdecké sedlo.Tento vrch je hustě porostlý lesy.Vrcholek hory je skalnatý a je to chráněná přírodní rezervace Českého středohoří.Nachází se zde také vzácná květena. Z vrcholku hory je nádherný výhled na všechny světové strany a to do několika desítek kilometrů.Vyšší vrchol se nazývá Velké Sedlo a nižší Malé Sedlo -534 m.Na úpatí Sedla je také menší hradní zřícenina Litýš, která čeká také na její zdolání. Ještě dodám, že vrch Sedlo je viditelný z mnoha míst Polabí.
Příroda byla okolo nás všude pěkná a my jsme dál pokračovali k zámku. Cestou jsme ještě viděli kapličku,kterou jsem si nemeškala vyfotit,protože byla moc hezká a opravená a kousek od ní směrem k zámku hrázděný dům.
Zámek Ploskovice – ukázka vrcholného baroka, leží v Třebušínské kotlině, 6 km od Litoměřic, kde se v okolí také nachází zbytky Žižkových hradů Panna a Kalich.A nedaleko je Úštěk a blízko něj je hrad známý pod jménem Hrádek,nebo také pod jménem Helfenburk. Pozor! V jižních Čechách je také hrad Helfenburk ! Ale to je jen výňatek z množství hradů, které jsou všude okolo. A České středohoří se jimi může hrdě pyšnit,neboť žádný kraj jich tolik nemá.
A my pokračovali dál a již jsme viděli bránu do zámku, a tak jsme k ní zamířili. Tedy,když jsem tady před lety byla, měla jsem vstup do zámku v hlavě nějak jinak poskládaný,no ale,zřejmě udělal zub času paseku i v mé hlavě .Vyfotila jsem pro Vás…případné zájemce návštěvy zámku jeho návštěvní dobu.Vešli jsme do parku a co nás zaujalo hned napoprvé,o čemž jsem se ale nezmínila,byl skřek pávů,ten jsme slyšeli ještě než jsme vešli do areálu zámku. Protože jinak se to nedá nazvat…není to zrovna libý zvuk!A že jich tam bylo!!!!To jsme viděli až později a taky ochočení a zvyklí na krmení návštěvníků. Tak mě napadlo zda se dá paví maso jíst? Řekla bych že je to vzdálený příbuzný krocana a to je dobré masíčko.
Mohli by rozšířit chov, mít tam zámeckou restauraci a nabízet paví masíčko jako svoji specialitu a byla by to všude v kraji vyhlášená rarita.
No ale teď vážně! Řeknu Vám něco o historii obce a zámku.
Obec Ploskovice byla původně pravěké sídliště a připomíná se již začátkem 13.století.Od r.1188 se stala majetkem řádu Johanitů,kteří zde zřídili komendu.Pro mnohé upřesním, že komenda byla předchůdce klášterů. Ani já to nevěděla,tak jsem se na to již před lety ptala p.faráře.
Ale budu pokračovat dál.V r.1496 došlo zde ke vzpouře poddaných, v níž rytíř Dalibor z Kozojed neblaze proslul.V r.1498 byl odsouzen ke ztrátě hrdla a jeho jméno nese jedna z věží Pražského hradu.Ale to všichni známe,že? Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“,která byla poprvé uvedena v r.1868.
Zámek pořádá každý rok Daliborovy slavnosti,protože právě obec Ploskovice je s jeho pověstí spjata.
R.1663 koupil panství sasko-lauenburský vévoda Julius Jindřich a r.1689 připadlo panství dědictvím vnučce Anně Marii Františce, později velkovévodkyni toskánské.V.letech 1720-1725 zde nechala vybudovat zámek. V r.1805 zámek přechází do majetku toskánské větve Habsburků. V r. 1849 se celé panství stává majetkem odstoupivšího císaře Ferdinanda I. Habsburského,nebo-li také posledního korunovaného krále Ferdinanda V.Dobrotivého.V r. 1875 Ferdinand I.zemřel a jeho panství získal císař Franc Josef I. V r.1918 – po vzniku republiky přešly Ploskovice do státního majetku a byla zde zřízena rezidence ministerstva zahraničních věcí.Hodně času v této době zde strávil Eduard Beneš s manželkou. Po r.1945 se zámek stal turistickou atrakcí.
O parku se kdysi říkalo,že byl zhotoven podle vzoru Versailles ale v malém provedení. Je barokní s malým rybníčkem, bazénem a figurální výzdobou.Též je v parku původní barokní gloriet.
Ale co mě v zámku nejvíce zaujalo – to byly obrazy od Josefa Navrátila, nejvýznamnějšího malíře českého romantismu. To byla krása!!!!!Už pro ty obrazy bych tam jela znovu.Jeho obrazy zdobí 1.patro, ale i obrazy jiných mistrů. Josef Navrátil také navrhoval garniže, v každé místnosti zámku byly jiné,dále lustry, a také prováděl nástropní malby.Dále tu jsou sochy V.Levého a v kopuli sálu fresky V.Reinera.
Na zámku se také točilo několik filmů a pohádek,jednou z nejznámějších je „Princ a večernice“´a natáčela se zde známá opera "Rusalka", kde zpívá vodníka již zesnulý pěvec Eduard Haken - toho jsem milovala.....
Je tu na zámku ještě jedna zajímavost a to, že je tu vytvořena umělá jeskyně s lasturovými fontánami a sochami atlantů.
No a co mě se týče,mám radši zříceniny hradů,protože je každá jiná,některá dobře přístupná,jiná hůře,některá je ještě dost zachovalá, z jiné se zachovaly jen nepatrné trosky a nebo jen valy.Ale každá má svoji historii. A zámky,když procházíte,tak všechny mají ložnici pánskou, dámskou,v různém provedení jak stylově,tak barevně, některé zámky mají knihovny,pak pokoje dámské,pánské,dětské, různé budoáry,pracovny, přijímací salony,atd,atd. Ano, je to noblesní,procházet se takovým zámkem, a představovat si,jak tam dříve žili, ale mě to zkrátka všechno připadá stejné….jeden zámek jako druhý a to mě moc nebaví.Ráda se procházím po zašlé slávě hradních objektů,kde dříve bujel život a kde to teď zeje prázdnotou a nicotou,kde jsou už jen rozvaliny a náznak zdiva dává jen tušit , co tu snad kdysi bylo.Pokrok šel dopředu už tehdy a z některých hradů se přebudovaly zámky,když byly na přístupnějším místě, aby bylo pohodlnější bydlení a některé hradní objekty buď zničil požár a už se neobnovily a jiné zůstaly opuštěné už pro jejich špatnou dostupnost, která vlastně právě proto dala podnět k jejich stavbě kvůli dobré obraně hradu. A tak zub času zapracoval.
Tak jsem Vás zase seznámila s dalším místem - zámkem Ploskovice v Českém středohoří, určitě jste tam mnozí byli a dáte mě za pravdu že zámek stojí za návštěvu.
Zdroj:www.zamek-ploskovice.cz/-Litoměřice