60 LET OD ZALOŽENÍ HIPOLOGICKÉHO MUZEA NA STÁTNÍM ZÁMKU VE SLATIŇANECH

Hipologické muzeum  •  Fotografie (1)  • Foto: pilnas

Žádný jiný z českých a moravskoslezských krajů není natolik spjat s jedním z nejušlechtilejších tvorů z říše zvířat – koňmi – jako kraj Pardubický. Nejenže v samotném krajském městě nalezneme českou Mekku dostihové sportu, proslulou zejména konáním Velké pardubické – nejnáročnějšího překážkového dostihu na starém kontinentu, ale současně se v tomto malebném kraji rozprostírajícím se v polabských rovinách, na Vysočině i v Orlických horách nachází mnoho chovatelských organizací včetně těch nejcennějších. Pardubický kraj je totiž domovem klenotu českého chovu – bílého a vraného stáda koní starokladrubských v hřebčínech Kladruby nad Labem a Slatiňany. Město Slatiňany navíc oplývá ještě jedním hipologickým unikem, ve zdech místního zámku se již 60 let nachází Státní hipologické muzeum, jež své návštěvníky zasvěcuje do tajemství vývoje vztahu člověka a koně.

Slatiňanský zámek

První zmínky o Slatiňanech a tvrzi na skalnatém ostrohu vypínajícím se nad řekou Chrudimkou pochází již ze závěru 13. století. Historie tvrze, posléze zámku, jejž do renesanční podoby uvedl stavitel císaře Rudolfa II. Ulrico Aostalis de Sala, a který byl v průběhu 18. století barokně upraven, je velmi bohatá a narazíme v ní na stopy velkých postav našich dějin včetně krále Jiřího z Poděbrad. Zámek samotný byl v průběhu staletí ve vlastnictví rozličných rodů, nejsilněji se do historie zapsali Auerspergové, kteří za 200 let své slatiňanské přítomnosti nejen ovlivnili vlastní podobu zámku, ale stali se rovněž zakladateli koňské tradice města, neboť za jejich působení zde vyrostly dostihové a honební stáje, předchůdkyně dnešního hřebčína. Tento rod vlastnil zámek a přilehlá panství až do 2. světové války, po jejím skončení byl zámek Benešovými dekrety převeden do majetku státu.

František Bílek a hipologické muzeum

Zásluhy o umístění hipologického muzea do Slatiňan náleží významné osobnosti české zootechniky a genetiky profesoru Františku Bílkovi (1885-1972). Tento význačný hipolog má na svém kontě řadu chovatelských úspěchů. Ve 20. letech zajistil koupi tří jedinců koně Převalského z Německa, kteří se poté stali zakladateli světově ojedinělého chovu tohoto divokého předka dnešních koní v pražské ZOO. Několik exemplářů koně Převalského je i dnes v zámeckém parku k vidění. Ve třetí dekádě 20. století vypracoval prof. Bílek projekt na záchranu starokladrubského vraníka a s jeho realizací započal již v průběhu druhé světové války. Po jejím skončení se Bílkovi naskytla možnost využít stájí, které ve Slatiňanech vybudovali Auerspergové, a regenerované vrané stádo bylo převedeno do nově vzniklé výzkumné stanice pro chov koní (tehdy státní pokusný ústav, dnes hřebčín). Tímto však Bílkovy aktivity neskončily. Již v průběhu války se začal zabývat myšlenkou na využití zámeckých prostor a v roce 1946 podal návrh na zřízení Státního hipologického muzea v zájmu ocenění služeb, které kůň v dějinách člověku prokázal, a s důrazem na estetické hodnoty, kterými kůň člověka obohacuje. Myšlenka na vytvoření umělecko-biologického muzea, které by mapovalo paleontologii, zoologii, anatomii a domestikaci druhu, současně by zachytilo vývoj vztahu člověka a koně a představilo tento druh i coby předmět umělecké tvorby, se setkala s podporou Národní kulturní komise, a tak se brány muzea slavnostně otevřely dne 1. října roku 1950.

Equus caballus

Expozice slatiňanského muzejního unikátu je tvořena rozsáhlými, neustále se rozrůstajícími sbírkami. První část muzea, zvaná vědecká, přístupnou formou mapuje vývoj druhu a představuje anatomii a fyziologii koně domácího (equus caballus), a to i názornými kosterními exponáty a vycpaninami. Návštěvníci zde naleznou například i Převalského hřebce Aliho a klisnu Minku, zakladatelský pár chovu tohoto druhu v zajetí. Jedinečným exponátem je rovněž úvodní rekonstrukce prvního známého předka koně Eohippa, který žil před 55 miliony let, pocházející z USA. Bez zajímavosti není ani obsáhlá podkovářská sbírka.

Kůň v umění

V druhé části muzea na návštěvníky čeká bohatá umělecká expozice představující nejrůznější podoby ztvárnění elegance a krásy koně ve výtvarném umění. Již samotné štukované schodiště, které nás zavede do prvního patra zámku, je bohatě vyzdobeno cennými rytinami Georga Phillipa Rugendase, proslulého německého barokního malíře. Na Ochozech zámku i v jednotlivých místnostech pak návštěvníci mohou shlédnout rytiny a malby Ridingerovy, Hamiltonovy, Raffetovy, Régnierovy, Newhouseovy a celé řady dalších význačných evropských umělců, které zachycují využití koně v jezdeckých školách, vojenství, Dopravě, poště, zemědělství či lovu. Klenotem zámku je unikátní hipologická knihovna, která obsahuje na 4.500 českých a především zahraničních svazků zabývajících se chovatelskou i sportovní tématikou. Jedním z opravdových bonbonků je spis Antoina de Pluvinela – francouzského jezdce přelomu 16. a 17. století, který významně ovlivnil podobu moderní drezury. K dalším významným malířským exponátům, které stojí za zhlédnutí, zařaďme díla Ludvíka Vacátka, Otto Waltera, Františka Plischkeho, podobiznu Karla knížete Kinského – vítěze liverpoolské Velké národní z roku 1882 (na klisně Zoedone) nebo rozměrné plátno Parforsní společnost pod Kunětickou horou z dílny Benna a Emila Adamových, jež věrně zachycuje dobové složení parforsní společnosti včetně hrabat Kinských či Thurn Taxisových. Bylo by však mylné domnívat se, že sbírky slatiňanského zámku jsou specializovány pouze na malířské umění, návštěvníci si zde mohou prohlédnout například i kopie soch Adriana de Vriese ze zahrady Valdštejnského paláce v Praze, kolekci historického porcelánu nebo vzácný dekret Jeho Milosti, císaře Rudolfa II. z roku 1579, kterým císař udělil hřebčínu v Kladrubech nad Labem statut císařského dvorního hřebčína. Muzeum nezapomíná ani na sportovní, a to především dostihové využití koní – jednou z dalších lahůdek, které v prostorách zámku může návštěvník spatřit je kupříkladu i nejstarší dres vítěze Velké liverpoolské, který se vůbec zachoval. Svůj dres muzeu v letošním roce při slavnostním zahájení sezóny dne 1. dubna věnuje i jediný šestinásobný vítěz Velké pardubické žokej Josef Váňa.

Ostatní akce

Muzeum v průběhu roku pořádá i řadu doprovodných akcí – výstavy, koncerty, konference či besedy s významnými osobnostmi chovu, jezdeckého či dostihového sportu. Bližší informace naleznete v následujícím seznamu akcí. Velké oblibě se těší i letní noční prohlídky muzea, na kterých se návštěvníci mohou setkat například s Latou Brandisovou – jedinou vítězkou Velké pardubické – nebo knížetem Karlem Kinským… Slatiňanský zámek je též vyhledávaným místem pro konání svateb, neboť poskytuje jedinečnou možnost uspořádání obřadu jak v interiérech zámku, tak v jeho zahradách.

Přehled akcí v roce 2010

Akce k oslavě 60. výročí založení Hipologického muzea na Státním zámku ve Slatiňanech

Otevření sezóny:

1. 4. Předání dresu Josefa Váni do hipologických sbírek SZ Slatiňany

Různé:

13. 4. – 30. 8. Ohrožená národní kult. památka – starokladrubský kůň (výstava)- v rámci NPÚ

23. 5. Slatiňanské pozastavení – společně s MÚ Slatiňany, možnost návštěvy zámku

29. 5. Den koní – den otevřených dveří, akce pro děti (vstupné dospělí- snížené, děti zdarma)

Tématické akce v rámci NPÚ:

Květen – k běžné prohlídce náhled do pracovny kastelánky a inspekčního pokoje

Červen – k běžné prohlídce náhled do zámecké zásobní zahrady

Červenec a srpen (od 2. 7. do 28. 9.) – pátky a soboty od 19, 20 a 21 hodin - večerní a noční prohlídky zámku – rodinný život šlechty (hračky, společ. hry, koníčky)

Výstavy:

Galerie

13. – 29. 4. ZUŠ Slatiňany

5. 5. – 30.8. Krásné fotografie koní ze zahraničních kalendářů

další výstavy dle dohody (např. Jan Zapletal – obrazy z Chrudimska a Slatiňan, Auerspergové a koně)

2. – 29. 9. Krajina – Kutná Hora - obrazy

Přednáškový sál

11. 4. – 25. 5. Eva Jaeckle (Švýcarsko) – obrazy koní

28. 5. – 28. 6. Jízda králů - tématická výstava z jižní Moravy

30. 6. – 1. 8. Jarmila Jiravová – obrazy koní, 30. 6. vernisáž a vzpomínka na zakladatele

Hipologického muzea Prof. MUDr. et. PhDr. Františka Bílka, DrSc.

4. 8. – 31. 8. Filip Minařík a Katka Bártová – obrazy koní

2. 9. – 31. 10. Velká pardubická a Velká liverpoolská – výstava ke 120. ročníku VP

Koncerty:

Jarní zámecký festival – Koně a hudba ve Slatiňanech

12. 5. středa – ZUŠ Slatiňany – učitelé (nádvoří zámku)

24. 5. pondělí – Ivan Ženatý (zámecká knihovna)

26. 5. středa – ZUŠ Slatiňany (dětské hudební vystoupení)

29. 5. sobota – Písecký pěvecký sbor Sonitus (sbormistr Václav Kraus)

11. 6. pátek – Chrudimská komorní filharmonie (nádvoří zámku)

25. 6. pátek – Duo Adamus a Novotná – koncert pro klavír, hoboj a anglický roh (z.knihovna)

4. 8. středa – Noema Erba „Perly operety“ (zámecká knihovna)

18., 19., 24. – 26., 31. 12. 2010 - Vánoce na zámku (součást vánoční výstavy od 18. 12.)

Kontakt na Hipologické muzeum:

vedoucí - ing. Lenka Gotthardová, CSc.

Adresa: Zámecký park č. 1, 538 21 Slatiňany

Telefon: +420 469 681 112

Fax: +420 469 682 384

E-mail: slatinany@pardubice.npu.cz

Web: www.hippologickemuzeumslatinany.cz (starší) www.zamek-slatinany.cz