Loading...
Jankovské sakrální památky mají své příběhy
Na západní straně jankovského náměstí stojí farní kostel sv. Jana Křtitele, který je původně románský a pochází z počátku 13. století. První zmínka o něm je z roku 1352. Dnešní podobu získal kostel v průběhu staletí po několika stavebních úpravách. Interiér kostela je kromě barokního oltáře a velkého dřevěného růžence se sochou Madony uprostřed zdoben sochami svatých ze 17. století v životní velikosti. Je mezi nimi i socha svatého Václava, které v roce 1645 z ruky vypadla korouhev a zlomila se na tři kusy. Později byla tato událost prezentována jako varování před blížící se katastrofou.
Na východní straně náměstí je výklenková rokoková kaplička. Z okrouhlého podstavce se tyčí do výšky desetiboký hranol. Na její západní straně je trojboký výklenek, v němž stojí socha svatého Jana Nepomuckého v životní velikosti.
Tato neobvyklá kaplička je zvláštní svou pozoruhodnou geometrií a zakódovanými symboly.
Stavba má svými proporcemi a symboly vyjadřovat osud Jana z Pomuku, prohlášeného v roce 1721 za blahoslaveného Jana Nepomuckého. Desetihranný podstavec odkazuje k číslu deset, které je považováno za symbol harmonie a dokonalosti. Do kaple je vložen pětiúhelníkový výklenek. Pětiúhelníkový prý proto, že když bylo 20. března 1393 tělo umučeného tehdejšího generálního vikáře Jana z Pomuku svrženo z Kamenného (dnes Karlova) mostu do řeky Vltavy, objevila se prý na hladině koruna složená z pěti hvězd. Zmíněný pětiúhelník (5) ve vztahu k třídílnému oknu (3) výklenku prý vyjadřuje Boží trojjedinost a v kombinaci dají věk, v němž byl světec umučen (53). Svůj velký význam mělo mít i zalomení výklenkového okna. Symbolizuje meč jako„zachovalý jazyk“, který byl světcovou duchovní zbraní. Oválné niky pod stříškou kapličky mají mít také svoji symboliku. Je jich celkem sedm a jsou pravidelně rozmístěny dokola celé desetiúhelníkové stavby, bez ohledu na hrany onoho desetiúhelníku. Sedm je svátostí (křest, biřmování, přijímání, zpověď, poslední pomazání, manželství a svěcení kněží). Uprostřed této řady je zpověď a právě svátost zpovědi je spojena s Janem z Pomuku.
Půvabná stavba na jankovském náměstí využitím geometrie a skrytých narážek a významů se jeví jako odraz většího barokněgotického díla na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (arch. J. B. Santini).
Naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova
Dne 6. března roku 1645 se u Jankova střetla vojska císaře Ferdinanda III. vedená polním maršálem M. Hatzfeldem, hrabětem z Gleichenu, se švédským vojskem v čele s L. Torstenssonem. Na jednom ze zavátých svahů při zdolávání nepřátelských pozic padl i polní maršálek císařského vojska Johann von Gőtz, po kterém v kraji zůstalo rčení: „Dopadneš jako Kec u Jankova. Bitevním polem vás provede finský voják Lauri Torni, který se 6. března 1645 spolu se zhruba patnácti tisíci druhy postavil stejně početné císařské armádě.
Voják vám nastíní nejen samotnou bitevní vřavu, která byla jednou z nejdůležitějších a nejkrvavějších střetnutí třicetileté války, seznámíte se také s historií osad, na jejichž území zůstalo ležet zhruba sedm tisíc mrtvých.
S Laurim Tornim vyjdete z horní části jankovského náměstí. Trasa naučné stezky je dlouhá 14 kilometrů, kratší okruh přes vyhlídku U Hartman měří zhruba 9 kilometrů. Část stezky (zhruba 2 kilometry) je přístupná vozíčkářům.
Více zde.