Je libo víno z Makedonie?

Jedeme po silnici údolím makedonské řeky Vardar. Počasí je krásné, ale ještě zajímavější je samotná cesta. Na jedné straně silnici se rozkládají rozsáhlé vinice a na druhé zase ohromné plantáže broskvoní. Původně tu místo stromů bylo také víno. Po roce 1990 si zdejší uvědomili, že půdou nejspíše do Evropy, kde je vína více než nadbytek. Tak se podle toho zařídili. Prý se jim sázka na broskve vyplatila a révy vinné tu zůstalo více než dost, aby z ní mohli vyrábět opravdu skvělá vína.

Dalším zdejším fenoménem je samotné velice rozlehlé údolí, kterému vévodí umělé Tikvešské jezero, pojmenované po centrální oblasti údolí. Jedná se o největší uměle vytvořené jezero (přehradní jezero) v Makedonii. Přehrada byla vystavěna v roce 1968 a slouží k zavlažování tikvešského regionu. Na straně k moři projíždí turista subtropickými lesy a na druhé straně řeky začíná tzv. maďarská puszta. Řidič ukazuje na této straně mezi holými kopci malou zelenou skvrnku. Takto neslavně skončil pokus o zalesnění vyprahlé pahorkatiny. Prý za třicet let stromky v tomto skromném lesíku dosahují výšky necelé tři metry. Když si uvědomíme tyto nevšední přírodní podmínky, které po staletí formovaly místní zemědělství, ani se nemůžeme divit osobitému charakteru zdejších vín. Proto také v době Titovy Jugoslávie vyrostl právě tady největší vinařský kombinát na Balkáně, vinařství Tikveš, jehož produkci mohli odborníci ochutnat i na dubnové Mezinárodní přehlídce vín IWSP 2014 v pražském interhotelu Hilton a také při příležitosti výstavy Víno a delikatesy.

Z vyprahlých balkánských silnic jsme zpět v Praze. V rámci ochutnávky na jmenované výstavě svá vína prezentovalo 7 vinařství: Tikveš (Tikveš/Vardar River Valley), Skovin (Skopje/Vardar River Valley), Stobi (Tikveš/Vardar River Valley), Dalvina (Strumichko-Radovishki/Vardar River Valley), Kamnik (Skopje/Vardar River Valley), Bovin (Tikveš/Vardar River Valley), Popov (Tikveš/Vardar River Valley). „Naše asociace "Vína z Makedonie" se zabývá, jak již prozrazuje název, propagací makedonských vín. V Česku se letos zúčastňujeme tří akcí. Mezinárodní přehlídka vín v Praze je zatím první," říká koordinátorka asociace Elena Miloshevska. „Druhou uskutečníme ještě v letos v říjnu. Také nebudeme chybět na výstavě Víno a delikatesy. Ochutnávkou na IWSP pro odborníky, kde presentujeme naše nejznámější bílá a červená vína, se snažíme rozšířit povědomí o makedonském vinařství. V nabídce červených nechybí samozřejmě ani naše nejznámější červené víno Vranec. Představujeme tu vinařství z nejrůznějších částí naší republiky. Nejznámější je jistě vinařství Tikveš, které je mimochodem jedno z největších v Evropě. Není ale nad to si makedonská vinařství prohlédnout na místě."

Makedonské vinohradnictví se podle sličné koordinátorky dělí na tři regiony. Jedná se o Pcinya-Osgova (východní část), Vardar River Valley (střed) a Pelagoniya-Polog (západní část). Samozřejmě nejdůležitější je právě region středu, tedy v okolí jezera Tikveš. Každý region má navíc svoje další vinařské oblasti a podoblasti.

V tikvešských vinohradech pěstují kolem 12.000 hektarů révy vinné, což je přibližně jedna třetina celé výsadby této plodiny v Makedonii. Křížením dvou podnebí, mediteránského z jihu a kontinentálního ze severu, je tahle oblast historicky i v současnosti známá jako jedna nejskvělejších oblastí pro pěstování vinné révy a výrobě vína na celém Balkánském poloostrově. Ročně tu běžně mívají 270 slunečních dnů, srážky 500 - 600 litrů na metr čtvereční a maximální denní teplota během července a srpna činí kolem 40°C. Díky využití nejmodernějších vinohradnických technologií, dobré textuře půdy a účinnému zavlažování tu mívají prakticky stále vyrovnané sklizně kvalitních hroznů. Severní větry poskytují révě vinné přírodní ochranu před houbovými chorobami. Tyto unikátní vinice mají i své lokální, tradiční odrůdy, které se pomalu ale jistě jako unikáty prosazují nejen na domácím trhu. Patří mezi ně na červené odrůdy Kratosija, Stranushina, Prokopec nebo Ohridsko Crno, či bílé odrůdy Temjanika, Smederevka, Zilavka nebo Zuzanka. Mezi nejznámější odrůdy vinné révy samozřejmě patří odrůda Vranec, kterou tu pěstují téměř na 50 % celkové rozlohy vinohradů osázených červenými hrozny. Nicméně i tady se pomalu prosazují tzv. mezinárodní odrůdy hroznů, jako jsou Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot noir, Chardonnay, Shiraz, Sauvignon blanc a mnoho jiných.

Vinařství v okolí Tikvešského jezera se soustřeďuje především kolem měst Prilep a Kvadraci. Město Prilep je čtvrté největší v Makedonii. Trvale zde žije 66 250 obyvatel. Město leží ve střední Makedonii, spíše v jižní části země. Zdejší krajina tvoří rovinu Pelagonia, obzvlášť vhodnou pro vinohradnictví. Od hlavního města Skopje je vzdálené 128 kilometrů, 44 km od města Bitola a 32 km od Kruševa. Město Kavadarci se opět nachází v údolí řeky Vardar, v části Makedonie, která je historicky proslulá svým vínem a zdejší kraj patří k těm největším vinařským oblastem v jihovýchodní Evropě. Ve městě trvale žije 38 750 obyvatel. Mimochodem právě tady najdeme i Vinařství Tikveš, které ročně vyprodukuje 12 mil. lahví vína a obhospodařuje1000 ha vinohradů. Pozornosti by nemělo uniknout ani vinařství Stobi z Gradska, které má ve znaku část dochovalé antické mozaiky představující páva, objevené ve zdejší archeologické lokalitě z helénského období. Vinařství obhospodařuje 600 ha révy a za své výrobky získalo řadu světových ocenění z Francie, Velké Británie, Německa a mimochodem i z České republiky. Velice zajímavá vína produkuje i zdejší první vinařství v soukromém vlastnictví s názvem Bovin, které si ze světových výstav a veletrhů přivezlo více než 33 mezinárodních cen.

Údolí zmíněné řeky Vardar se táhne prakticky přes celou Makedonii. Takže v horní části, kde je klima trochu drsnější, produkují jiná vína, než u například řeckých hranic. To se projevilo i v nabídce vinařství Dalvina z vinařské oblasti Strumichko-Radovishki, vinařství Popov a Dudin z čistě tikvešské oblasti, vinařství Skovin a vinařství Kamnik z oblasti Skopje, tedy hlavního města Makedonie. Tady si prostě každý může vybrat víno podle své chuti. Konečně v zemi, kde se ročně vyrobí 120 milionů litrů vína, to není nic neobvyklého.

Jiří Müller a Antonín Karoch