Lužická jezerní krajina - místo těžby přírodní ráj

Po desetiletí trvající těžba uhlí zanechala v Lužici neúrodnou měsíční krajinu. Díky ochráncům přírody se sem však nyní navracejí ohrožené druhy zvířat i rostlin. Podzim je pro objevování těchto přírodních zajímavostí v Lužické jezerní krajině nejlepším ročním obdobím.

Proměna krajiny přímo před očima

Vypadalo to skoro jako před 10 000 lety po poslední době ledové: písek, kameny a sotva nějaký život. Tentokrát však přírodu zpátky na začátek neposlaly mohutné ledovce, nýbrž gigantické bagry. Hnědouhelná těžba formovala Lužici rozkládající se mezi Berlínem a Drážďany po více než 150 let. A tam, kde se těžební jámy vyčerpaly, zůstávaly jen prašné pouště. Právě v této neúrodné krajině s opuštěnými doly, z nichž měla vzniknout jezera, viděli ochránci přírody už před lety ohromný potenciál. Od společnosti zajišťující sanaci území odkoupili velké plochy, o něž se pak buď začali starat, nebo je naopak ponechali přírodě, která od té doby krok za krokem opět dobývá svůj původní revír. Kdo chce, může se dnes vydat po stopách této krajinné proměny, která se zde pravděpodobně už nebude opakovat. A to jak pěšky, tak na kole, individuálně nebo s průvodcem. Podzim je na to ideální.

Lužická jezerní krajina - megaprojekt ochránců přírody

Největší přírodně chráněné území o ploše okolo 5800 hektarů vzniklo v roce 2001 v saské částí Lužické jezerní krajiny severně od Hoyerswerdy a jedná se o vskutku rozsáhlý ochranářský projekt. Z monokulturních borovicových lesů, které zde vysázeli těžaři, se ochránci přírody snaží vytvořit původní smíšené lesy s duby, lípami, buky a borovicemi, které byly pro Lužici typické. Na pastvinách a vlhkých loukách se pasou vzácné druhy ovcí. Díky tomu tyto plochy nezarostou dřevinami. Tuři a divocí koně se pak starají o velké otevřené plochy podobné stepím.

Tyto oblasti jsou už dnes domovem pro mnoho ohrožených druhů ptactva, například lindušku úhorní, lelka lesního a dudka chocholatého. Každoročně sem přilétají hnízdit také jeřábi, pro jejichž potomky jsou nová jezera s členitými břehy skvělým útočištěm. Rozsáhlou oblastí se toulá také šedý vlk evropský. Návštěvníci se mohou vydat na tříhodinové pěší nebo cyklistické výlety se zkušenými průvodci s přírodovědeckým nebo krajinářským zaměřením. Během nich se dozví mimo jiné to, proč se vývoj rostlin v Lužické jezerní krajině vůbec přirovnává k období, které nastalo po době ledové, a jak funguje ekologická přestavba lesa.

Podrobnosti o projektu najdete na www.ngp-lausitzerseenland.de.

Přírodní ráj jménem Grünhaus

Další chráněné území vzniklo mezi lety 2003 a 2006 v braniborské části Lužické jezerní krajiny. Takzvaný „Naturparadies Grünhaus“ severně od Lauchhammeru zabírá plochu téměř 2000 hektarů. „Nechme přírodu stát se opět přírodou“ - tak zní motto nadace NABU-Stiftung Nationales Naturerbe, která se stará o bývalé důlní revíry, jež chce proměnit v divočinu bez přítomnosti lidské činnosti. Na rozdíl od předchozího projektu se do zde vznikajícího lesa nijak nezasahuje. Stáda ovcí, která se starají o travnatý porost, najdeme ale i tady. Dosud se tu usídlilo už celkem 3000 různých druhů rostlin a zvířat.

Od letošního roku tímto územím vedou dvě panoramatické stezky. Na podzim zde návštěvníci mohou zpozorovat stovky jeřábů a tisíce divokých hus, které si sem každý večer přilétají odpočinout. A do toho všeho se z tůní v oblasti Mainzer Land ozývá koncert ropuch.

Více o oblasti Grünhaus: www.gruenhaus.org

Globální geopark UNESCO Mužakovská vrása (Muskauer Faltenbogen)/Łuk Mużakowa

Po stopách raného hornictví se můžeme vydat do globálního geoparku UNESCO Mužakovská vrása/Łuk Mużakowa. V roce 1843 zde na dnešní hranici s Polskem byla odkryta první důlní jáma, svého času jich zde bylo současně aktivních přes 60. Kromě hnědého uhlí se zde těžila také hrnčířská hlína a sklářský písek. Jámy, které tu po těžbě zbyly, se už dávno zaplavily vodou, která se zbarvuje do zelené, tyrkysové, žluté, černé a tmavě hnědé. To díky různému složení půdy a vody, hloubce, hodnotě pH a množství světla. Těchto 400 jezer obklopují rozsáhlé lesy. Cyklisté se mohou vydat na 22 kilometrů dlouhou „Stezku starého hornictví (Altbergbautour)“, kde se seznámí s typickou důlní krajinou 19. a 20. století. Na informačních tabulích jsou vysvětleny geologické zajímavosti Mužakovské vrásy, kterou vytvořily ledovce v době ledové, z vyhlídkové věže je pak dobrý výhled na celé území. V informační kanceláři geoparku je taktéž možné si zarezervovat individuální prohlídku.

Další informace o globálním geoparku UNESCO Mužakovská vrása: www.muskauer-faltenbogen.de

Park bludných kamenů Nochten

Dalším oblíbeným výletním cílem na podzim je park bludných kamenů v Nochtenu. V období, kdy listy mladých stromů hýří barvami, vykvétají vřesy, ocúny a astry a krajinu zahaluje jemná ranní mlha, získává tento v celé Evropě jedinečný krajinářský projekt zcela neobyčejný ráz. Z celkem 7000 bludných kamenů z doby ledové, které se našly v bývalých dolech, byla na ploše rekultivovaného dolu Nochten poskládána kamenná zahrada. Návštěvníci se zde mohou projít po můstcích a kopcích, podél potoka a kochat se vodními kaskádami a plejádou květin.

Park bludných kamenů Nochten: www.findlingspark-nochten.de

Více informací o Lužické jezerní krajině na www.lausitzerseenland.de.